Nejde o to jestli, ale kdy. Co čeká Rusko, až Putin zemře?

Putin, hlavní strůjce války na Ukrajině, byl v posledních měsících často zmiňován nejen kvůli invazi, ale i svému zdravotnímu stavu. Například loni uvedl telegramový kanál General SVR, který o sobě tvrdí, že má přístup k informacím přímo z Kremlu, že Putin podstoupil na jaře operaci. Ačkoliv nebylo jasné, z jakého důvodu, už loni spekuloval například magazín Newsweek o možnosti rakoviny. I jeho zdroje navíc lékařský zákrok potvrdily.

Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v minulosti rovněž tvrdil, že Putin trpí několika závažnými chorobami, mezi nimiž je i rakovina. Další možností byla i Parkinsonova choroba, která se nepotvrdila. Naopak rakovina se u ruského prezidenta jeví stále více jako reálná. Z webu o ruských státních zakázkách totiž zmizely smlouvy Ústřední klinické nemocnice s lékařskou klinikou Kanceláře prezidenta Ruské federace.

Server Current Time je ale vypátral a zjistil, že Putina dlouhodobě navštěvuje onkolog a další specialisté. "Po analýze údajů o veřejných zakázkách novináři zjistili, že Putina nejčastěji doprovází chirurg specializující se na rakovinu štítné žlázy a otorinolaryngologii. Na různých cestách prezidenta doprovázelo šest až 13 specialistů," píše server.

Zmíněný chirurg se specializací na onkologii má být Jevgenij Selivanov, který se věnuje rakovině štítné žlázy. V Putinově přítomnosti strávil nezanedbatelných 166 dní, uvádí investigativní server Proekt.

Dokumenty, které novináři zkoumají od loňského roku, navíc ukazují, že navzdory časté péči elitního chirurga se o Putina starají i další specialisté na otorinolaryngologii, kteří s ním tráví ještě více času. To, že Putina doprovází prakticky neustále některé z lékařů, a na zahraničních cestách se neobejde bez týmu specialistů, naznačuje, že zdravotní stav ruského prezidenta může být vážný.

Putina ale neohrožuje pouze údajná nemoc. Jak už server EuroZprávy.cz informoval, Ukrajinci se v uplynulých dnech pokusili na Putina spáchat atentát, tvrdí německý deník Bild. Podle zjištění serveru se ukrajinská tajná služba pokusila zabít Putina za pomoci nejmodernějšího ukrajinského dronu UJ-22 s doletem až 800 kilometrů. Měla totiž informace o cestě ruského prezidenta do průmyslového parku v Rudněvu. Nedaleko něj se stroj zřítil. 

Německý deník v článku píše, že dron nesl 30 výbušných náloží, které používají také americké či kanadské ozbrojené síly. Trhaviny měly vážit celkem 17 kilogramů. 

O nálezu dronu s výbušninami informovala v pondělí s odkazem na zprávy ruských médií agentura AP. Stroj se nacházel v lese zhruba 30 kilometrů východně od Moskvy. Ukrajinská strana věc nijak nekomentovala.

Co by následovalo, kdyby Putin zemřel?

Podle serveru Moscow Times není otázkou jestli, ale kdy. Údajně špatný zdravotní stav i možnost atentátu nutí Rusy přemýšlet nad tím, kam by Rusko po úmrtí Putina směřovalo. A zatímco opozice má tendenci věřit, že pokud Putin skoná, jeho režim odejde s ním a vznikne šance na "novou perestrojku", konzervativci si myslí, že tento okamžik by byl šancí ještě více "utáhnout šrouby".

Ruská ústava nespecifikuje, co se stane, pokud prezident zemře v době, kdy je v úřadu, pouze zmiňuje možnost "zdravotních důvodů", které znamenají, že prezident již nemůže vykonávat své pravomoci. V praxi je ale podle serveru postup stejný, jako v případě rezignace.

Otázkou tak zůstává, za by Putinovo úmrtí bylo nečekané, nebo by prezident stihl pověřit svého nástupce. Pokud by byl znám předem, ruské elity budou mít menší manévrovací prostor. Zůstane-li podpora Putina stabilní, on i jeho nástupce budou mít k dispozici značnou politickou výhodu v takzvané "ideologii putinismu", která v Rusku zatím zajišťuje stabilní režim.

Pokud by ale Putin zmřel náhle, anižby měl čas připravit svého nástupce, budoucnost bude mnohem nepředvídatelnější. Záleželo by na mnoha faktorech, které Putin nestihl ovlivnit, a role ruských elit by byla mnohem významnější.

Převzal by zemi premiér? Spíše ne