Největší americká válečná loď vstoupila do vod Latinské Ameriky. Napětí s Venezuelou roste

Režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura mezitím v reakci na přítomnost amerického námořnictva u svých břehů oznámil, co nazval „masivním nasazením“ pozemních, námořních, leteckých, říčních a raketových sil, včetně civilních milicí. Americká letadlová loď se připojuje k dalším válečným plavidlům, jaderné ponorce a letadlům umístěným v Portoriku. Společně tvoří největší vojenskou přítomnost USA v regionu za několik desítek let, která je považována za největší od invaze do Panamy v roce 1989.

Donald Trump se snažil odůvodnit toto masivní vojenské posílení jako součást své „války proti drogám“, která se zaměřuje na údajné pašeráky, kteří převážejí omamné látky přes karibské a tichomořské vody. Součástí této kampaně jsou letecké údery na lodě, při nichž bylo od září v jihoamerických vodách zabito nejméně 76 lidí.

Šéf tiskového oddělení Pentagonu, Sean Parnell, uvedl v prohlášení, že příjezd lodi USS Gerald R Ford, s více než 4 000 námořníky a desítkami taktických letadel na palubě, posílí americkou schopnost odhalovat, monitorovat a narušovat nezákonné aktivity a aktéry v regionu. Dále dodal, že tyto síly zvýší a doplní stávající kapacity pro narušení obchodu s drogami a oslabení a rozbití nadnárodních zločineckých organizací.

Mnoho analytiků však v útocích na lodě a rostoucím vojenském posílení spatřuje snahu vyvinout tlak na Madura, aby po zmanipulovaných volbách odstoupil. Maduro obvinil Spojené státy z „vytváření nové války“ a prohlásil, že námořní nasazení představuje „největší hrozbu, které náš kontinent čelil za posledních 100 let“. V úterý, ještě předtím než americké námořnictvo potvrdilo příjezd letadlové lodi, venezuelský režim oznámil novou fázi svého vojenského nasazení proti tomu, co nazval americkými „imperiálními hrozbami“. Státní televize přenášela záběry vojenských představitelů, kteří pronášeli projevy v různých státech.

Na summitu Společenství latinskoamerických a karibských států (Celac) v Kolumbii, který skončil v neděli, bylo přijato společné prohlášení. To podepsalo 58 ze 60 přítomných zemí a odmítá „použití nebo hrozbu použití síly a jakoukoli akci, která není v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN“.

Dokument se ovšem přímo neodvolával na Spojené státy. Venezuela a Nikaragua byly jediné země, které prohlášení nepodepsaly. Přesto se údajně Madurov režim domníval, že dojde k ostřejšímu odsouzení USA. Také brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který jedná s Trumpem o snížení cel na brazilský dovoz, se vyhnul přímé zmínce o Washingtonu. Uvedl: „Jsme zóna míru. Nepotřebujeme tady válku. Problém ve Venezuele je politický a musí být vyřešen politikou.“