NYT: Za útokem na Nord Stream může stát proukrajinská skupina nenapojená na Kyjev, naznačují informace USA

Za loňským útokem na plynovody Nord Stream může stát proukrajinská skupina. Napsal to dnes list The New York Times s odvoláním na nejmenované americké představitele, kteří se odkazovali na nové zpravodajské informace. Zdroje zároveň uvedly, že nejsou žádné důkazy, že by do operace byl zapojen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo že by skupina jednala na pokyn ukrajinských vládních či vojenských činitelů. Ukrajina dnes znovu odmítla jakoukoliv spojitost s útokem, zatímco USA odkázaly na evropská vyšetřování. Ruský diplomat vyzval k nezávislému vyšetřování pod záštitou OSN.

Tři z celkových čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 na dně Baltského moře loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstalo neporušené. Poškození plynovodů spustilo vlnu spekulací o tom, kdo za výbuchy stojí, a zůstává jednou z nejzávažnějších nevyřešených záhad v souvislosti s rok trvající ruskou válkou proti Ukrajině. Spojené státy a NATO již dříve označily útoky za sabotáž, zatímco Moskva obvinila z poškození plynovodů Západ a vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby věc nezávisle vyšetřila. Ani jedna strana pro své tvrzení nepředložila důkazy.

Dnešní reportáž německé televize ARD se s informacemi listu NYT shoduje v tom, že za útokem na plynovod může být proukrajinská skupina. Výbušniny podle ARD a dalších německých médií dovezla na místa činu jachta pronajatá od firmy se sídlem v Polsku. Tato společnost podle ARD zřejmě patří dvěma Ukrajincům. Na moře vyrazil šestičlenný tým: pět mužů a jedna žena. Šlo o kapitána, dva potápěče a dvojici jejich asistentů a o lékařku. ARD uvádí, že není jasné, z jaké země pocházeli, protože se prokazovali profesionálně zfalšovanými pasy.

Američtí představitelé, s nimiž hovořili novináři NYT, uvedli, že o pachatelích a jejich vazbách toho mnoho nevědí. Z přezkumu nově shromážděných zpravodajských informací ale podle nich vyplývá, že šlo o odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina. Členové skupiny ale nebyli identifikováni. Stejně tak není jasné, kdo skupinu vedl nebo za operaci zaplatil. Sabotéři Nord Streamu podle zdrojů NYT mají s největší pravděpodobností ukrajinské nebo ruské občanství či obojí. Do akce ale podle nich nebyli zapojeni státní příslušníci USA nebo Británie. Výbušniny byly zřejmě nastraženy s pomocí zkušených potápěčů, kteří podle všeho nepracovali pro vojenské nebo zpravodajské služby.

"Američtí představitelé odmítli zveřejnit povahu zpravodajské informace, způsob jejího získání nebo jakékoli podrobnosti o síle důkazů, které obsahuje. Uvedli, že o ní neexistují žádné pevné závěry," napsal NYT. Zdroje se podle něj rozcházejí v názoru na to, jakou váhu mají novým informacím přikládat.

Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře dnes odmítl spojitost útoku s Ukrajinou. "Ukrajina nemá s incidentem v Baltském moři nic společného a nemá žádné informace o 'proukrajinských sabotážních skupinách'," napsal na na twitteru, kde označil možné zapojení Kyjeva za "zábavnou konspirační teorii".

Ruský diplomat Dmitrij Poljanskij se naopak domnívá, že zpráva NYT "jenom dokazuje, že (ruská) iniciativa zahájit mezinárodní vyšetřování pod záštitou generálního tajemníka OSN je na místě". Rusko podle něj plánuje do konce března vyvolat hlasování v Radě bezpečnosti OSN ohledně návrhu rezoluce, která o takové vyšetřování požádá generální tajemníka OSN Antónia Guterrese.

Mluvčí Bílého domu John Kirby dnes novinářům řekl, že Washington čeká na závěry vyšetřování v Evropě.

Případ vyšetřují nezávisle na sobě Německo, Švédsko a Dánsko. Teprve před několika dny tyto země informovaly Radu bezpečnosti OSN, že vyšetřování pokračuje a že z něho zatím nejsou žádné závěry.

Německo stále vyšetřuje útok na Nord Stream, vyšetřování zatím nemá výsledky

Německá vláda uvedla, že bere na vědomí zprávu listu The New York Times (NYT), podle níž nové informace zpravodajských služeb naznačují, že za loňským útokem na plynovod Nord Stream byla proukrajinská skupina. Mluvčí spolkové vlády ale podle agentury Reuters podotkl, že německé vyšetřování tohoto incidentu ještě neskončilo.

Švédsko, Dánsko a Německo před několika dny informovaly Radu bezpečnosti OSN, že také jejich vyšetřování stále pokračuje a ještě nepřineslo výsledky. "Federální státní zastupitelství věc vyšetřuje od začátku října 2022. Je v tomto řízení nezávislé," uvedl mluvčí vlády.

Tři z celkových čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 na dně Baltského moře loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstalo neporušené. Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.

Podle německých médií výbušniny k Nord Streamu dovezla jachta pronajatá v Polsku

Výbušniny, které loni na podzim zničily tři ze čtyř potrubí plynovodu Nord Stream na dně Baltského moře, podle zjištění německé televize ARD a dalších německých médií dovezla na místa činu jachta pronajatá v Polsku. Reportáž ARD se s americkým deníkem The New York Times shoduje na tom, že za útokem na plynovod může být proukrajinská skupina.

Při této tajné operaci údajní pachatelé použili jachtu pronajatou od firmy se sídlem v Polsku. Tato společnost podle ARD zřejmě patří dvěma Ukrajincům.

Na moře vyrazil šestičlenný tým: pět mužů a jedna žena. Šlo o kapitána, dva potápěče a dvojici jejich asistentů a o lékařku. Na místa dovezli výbušniny a rozmístili je tam. ARD uvádí, že není jasné, z jaké země pocházeli, protože se prokazovali profesionálně zfalšovanými pasy. Použili je údajně například právě při pronájmu plavidla.

Toto komando vyrazilo 6. září z Rostocku. Vybavení pro tajnou operaci jim předtím dovezl do přístavu nákladní vůz. Po akci skupina vrátila loď majitelům nevyčištěnou, vyšetřovatelé tak na stole v kajutě dokázali zjistit stopy výbušniny.

Podle informací ARD už loni na podzim tajná služba nejmenované západní země předala svým evropským partnerům indicie, podle kterých je za zničení potrubí odpovědné ukrajinské komando. Pak se objevily další náznaky, že šlo o nějakou proukrajinskou skupinu.

ARD na svých internetových stránkách píše, že i když stopy vedou na Ukrajinu, nepodařilo se vyšetřovatelům doposud zjistit, na čí pokyn údajní pachatelé jednali.

Představitelé mezinárodních bezpečnostních kruhů nevylučují, že mohlo jít o operaci pod falešnou vlajkou, to znamená, že skuteční pachatelé mohli stopy nastražit tak, aby ukazovaly na Ukrajinu. Vyšetřovatelé nicméně podle ARD zatím nezjistili nic, co by tomu nasvědčovalo.

Případ vyšetřuje nezávisle na sobě Německo, Švédsko a Dánsko. Teprve před několika dny tyto země informovaly Radu bezpečnosti OSN, že vyšetřování pokračuje a že z něho zatím nejsou žádné výsledky.

Související

Únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream

Exploze, které roztrhly ruské plynovody, vyvolávají v Evropě rozkoly i po letech

Bylo to koncem září, kdy Baltské moře rozčeřily tlumené výbuchy a proud bublin. Exploze zasáhly dva plynovody Nord Stream, ruskou plynovou dálnici do Evropy, jen několik měsíců po zahájení plné invaze Moskvy na Ukrajinu. I po letech se otřesy z této noci šíří po celém kontinentu. Útok na tyto kontroverzní plynovody v roce 2022 okamžitě spustil mezinárodní pátrání, přičemž podezření padlo na Rusko a dokonce i Spojené státy musely popírat svou účast, píše CNN.
Bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

WSJ: Sabotáž na plynovodech Nord Stream mohl podle německých vyšetřovatelů nařídit Zalužnyj

Němečtí vyšetřovatelé se domnívají, že skupina Ukrajinců, která údajně provedla sabotáž na plynovodech Nord Stream (Severní proud) v Baltském moři, jednala pod přímým vedením tehdejšího vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny, generála Valerije Zalužného. Tuto informaci přinesl deník The Wall Street Journal. Podle zjištění německé policie, prokuratury a dalších osob, které jsou se spisem obeznámeny, existuje jasný obraz o tom, jak elitní ukrajinská vojenská jednotka útoky uskutečnila pod Zalužného velením.

Více souvisejících

Nord Stream plynovod Nord Stream 2 USA (Spojené státy americké) Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy