NYT: Za útokem na Nord Stream může stát proukrajinská skupina nenapojená na Kyjev, naznačují informace USA

Za loňským útokem na plynovody Nord Stream může stát proukrajinská skupina. Napsal to dnes list The New York Times s odvoláním na nejmenované americké představitele, kteří se odkazovali na nové zpravodajské informace. Zdroje zároveň uvedly, že nejsou žádné důkazy, že by do operace byl zapojen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo že by skupina jednala na pokyn ukrajinských vládních či vojenských činitelů. Ukrajina dnes znovu odmítla jakoukoliv spojitost s útokem, zatímco USA odkázaly na evropská vyšetřování. Ruský diplomat vyzval k nezávislému vyšetřování pod záštitou OSN.

Tři z celkových čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 na dně Baltského moře loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstalo neporušené. Poškození plynovodů spustilo vlnu spekulací o tom, kdo za výbuchy stojí, a zůstává jednou z nejzávažnějších nevyřešených záhad v souvislosti s rok trvající ruskou válkou proti Ukrajině. Spojené státy a NATO již dříve označily útoky za sabotáž, zatímco Moskva obvinila z poškození plynovodů Západ a vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby věc nezávisle vyšetřila. Ani jedna strana pro své tvrzení nepředložila důkazy.

Dnešní reportáž německé televize ARD se s informacemi listu NYT shoduje v tom, že za útokem na plynovod může být proukrajinská skupina. Výbušniny podle ARD a dalších německých médií dovezla na místa činu jachta pronajatá od firmy se sídlem v Polsku. Tato společnost podle ARD zřejmě patří dvěma Ukrajincům. Na moře vyrazil šestičlenný tým: pět mužů a jedna žena. Šlo o kapitána, dva potápěče a dvojici jejich asistentů a o lékařku. ARD uvádí, že není jasné, z jaké země pocházeli, protože se prokazovali profesionálně zfalšovanými pasy.

Američtí představitelé, s nimiž hovořili novináři NYT, uvedli, že o pachatelích a jejich vazbách toho mnoho nevědí. Z přezkumu nově shromážděných zpravodajských informací ale podle nich vyplývá, že šlo o odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina. Členové skupiny ale nebyli identifikováni. Stejně tak není jasné, kdo skupinu vedl nebo za operaci zaplatil. Sabotéři Nord Streamu podle zdrojů NYT mají s největší pravděpodobností ukrajinské nebo ruské občanství či obojí. Do akce ale podle nich nebyli zapojeni státní příslušníci USA nebo Británie. Výbušniny byly zřejmě nastraženy s pomocí zkušených potápěčů, kteří podle všeho nepracovali pro vojenské nebo zpravodajské služby.

"Američtí představitelé odmítli zveřejnit povahu zpravodajské informace, způsob jejího získání nebo jakékoli podrobnosti o síle důkazů, které obsahuje. Uvedli, že o ní neexistují žádné pevné závěry," napsal NYT. Zdroje se podle něj rozcházejí v názoru na to, jakou váhu mají novým informacím přikládat.

Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře dnes odmítl spojitost útoku s Ukrajinou. "Ukrajina nemá s incidentem v Baltském moři nic společného a nemá žádné informace o 'proukrajinských sabotážních skupinách'," napsal na na twitteru, kde označil možné zapojení Kyjeva za "zábavnou konspirační teorii".

Ruský diplomat Dmitrij Poljanskij se naopak domnívá, že zpráva NYT "jenom dokazuje, že (ruská) iniciativa zahájit mezinárodní vyšetřování pod záštitou generálního tajemníka OSN je na místě". Rusko podle něj plánuje do konce března vyvolat hlasování v Radě bezpečnosti OSN ohledně návrhu rezoluce, která o takové vyšetřování požádá generální tajemníka OSN Antónia Guterrese.

Mluvčí Bílého domu John Kirby dnes novinářům řekl, že Washington čeká na závěry vyšetřování v Evropě.

Případ vyšetřují nezávisle na sobě Německo, Švédsko a Dánsko. Teprve před několika dny tyto země informovaly Radu bezpečnosti OSN, že vyšetřování pokračuje a že z něho zatím nejsou žádné závěry.

Německo stále vyšetřuje útok na Nord Stream, vyšetřování zatím nemá výsledky

Německá vláda uvedla, že bere na vědomí zprávu listu The New York Times (NYT), podle níž nové informace zpravodajských služeb naznačují, že za loňským útokem na plynovod Nord Stream byla proukrajinská skupina. Mluvčí spolkové vlády ale podle agentury Reuters podotkl, že německé vyšetřování tohoto incidentu ještě neskončilo.

Švédsko, Dánsko a Německo před několika dny informovaly Radu bezpečnosti OSN, že také jejich vyšetřování stále pokračuje a ještě nepřineslo výsledky. "Federální státní zastupitelství věc vyšetřuje od začátku října 2022. Je v tomto řízení nezávislé," uvedl mluvčí vlády.

Tři z celkových čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 na dně Baltského moře loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstalo neporušené. Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.

Podle německých médií výbušniny k Nord Streamu dovezla jachta pronajatá v Polsku

Výbušniny, které loni na podzim zničily tři ze čtyř potrubí plynovodu Nord Stream na dně Baltského moře, podle zjištění německé televize ARD a dalších německých médií dovezla na místa činu jachta pronajatá v Polsku. Reportáž ARD se s americkým deníkem The New York Times shoduje na tom, že za útokem na plynovod může být proukrajinská skupina.

Při této tajné operaci údajní pachatelé použili jachtu pronajatou od firmy se sídlem v Polsku. Tato společnost podle ARD zřejmě patří dvěma Ukrajincům.

Na moře vyrazil šestičlenný tým: pět mužů a jedna žena. Šlo o kapitána, dva potápěče a dvojici jejich asistentů a o lékařku. Na místa dovezli výbušniny a rozmístili je tam. ARD uvádí, že není jasné, z jaké země pocházeli, protože se prokazovali profesionálně zfalšovanými pasy. Použili je údajně například právě při pronájmu plavidla.

Toto komando vyrazilo 6. září z Rostocku. Vybavení pro tajnou operaci jim předtím dovezl do přístavu nákladní vůz. Po akci skupina vrátila loď majitelům nevyčištěnou, vyšetřovatelé tak na stole v kajutě dokázali zjistit stopy výbušniny.

Podle informací ARD už loni na podzim tajná služba nejmenované západní země předala svým evropským partnerům indicie, podle kterých je za zničení potrubí odpovědné ukrajinské komando. Pak se objevily další náznaky, že šlo o nějakou proukrajinskou skupinu.

ARD na svých internetových stránkách píše, že i když stopy vedou na Ukrajinu, nepodařilo se vyšetřovatelům doposud zjistit, na čí pokyn údajní pachatelé jednali.

Představitelé mezinárodních bezpečnostních kruhů nevylučují, že mohlo jít o operaci pod falešnou vlajkou, to znamená, že skuteční pachatelé mohli stopy nastražit tak, aby ukazovaly na Ukrajinu. Vyšetřovatelé nicméně podle ARD zatím nezjistili nic, co by tomu nasvědčovalo.

Případ vyšetřuje nezávisle na sobě Německo, Švédsko a Dánsko. Teprve před několika dny tyto země informovaly Radu bezpečnosti OSN, že vyšetřování pokračuje a že z něho zatím nejsou žádné výsledky.

Související

Únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream

Exploze, které roztrhly ruské plynovody, vyvolávají v Evropě rozkoly i po letech

Bylo to koncem září, kdy Baltské moře rozčeřily tlumené výbuchy a proud bublin. Exploze zasáhly dva plynovody Nord Stream, ruskou plynovou dálnici do Evropy, jen několik měsíců po zahájení plné invaze Moskvy na Ukrajinu. I po letech se otřesy z této noci šíří po celém kontinentu. Útok na tyto kontroverzní plynovody v roce 2022 okamžitě spustil mezinárodní pátrání, přičemž podezření padlo na Rusko a dokonce i Spojené státy musely popírat svou účast, píše CNN.
Bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

WSJ: Sabotáž na plynovodech Nord Stream mohl podle německých vyšetřovatelů nařídit Zalužnyj

Němečtí vyšetřovatelé se domnívají, že skupina Ukrajinců, která údajně provedla sabotáž na plynovodech Nord Stream (Severní proud) v Baltském moři, jednala pod přímým vedením tehdejšího vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny, generála Valerije Zalužného. Tuto informaci přinesl deník The Wall Street Journal. Podle zjištění německé policie, prokuratury a dalších osob, které jsou se spisem obeznámeny, existuje jasný obraz o tom, jak elitní ukrajinská vojenská jednotka útoky uskutečnila pod Zalužného velením.

Více souvisejících

Nord Stream plynovod Nord Stream 2 USA (Spojené státy americké) Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy