NYT: Za útokem na Nord Stream může stát proukrajinská skupina nenapojená na Kyjev, naznačují informace USA

Za loňským útokem na plynovody Nord Stream může stát proukrajinská skupina. Napsal to dnes list The New York Times s odvoláním na nejmenované americké představitele, kteří se odkazovali na nové zpravodajské informace. Zdroje zároveň uvedly, že nejsou žádné důkazy, že by do operace byl zapojen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo že by skupina jednala na pokyn ukrajinských vládních či vojenských činitelů. Ukrajina dnes znovu odmítla jakoukoliv spojitost s útokem, zatímco USA odkázaly na evropská vyšetřování. Ruský diplomat vyzval k nezávislému vyšetřování pod záštitou OSN.

Tři z celkových čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 na dně Baltského moře loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstalo neporušené. Poškození plynovodů spustilo vlnu spekulací o tom, kdo za výbuchy stojí, a zůstává jednou z nejzávažnějších nevyřešených záhad v souvislosti s rok trvající ruskou válkou proti Ukrajině. Spojené státy a NATO již dříve označily útoky za sabotáž, zatímco Moskva obvinila z poškození plynovodů Západ a vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby věc nezávisle vyšetřila. Ani jedna strana pro své tvrzení nepředložila důkazy.

Dnešní reportáž německé televize ARD se s informacemi listu NYT shoduje v tom, že za útokem na plynovod může být proukrajinská skupina. Výbušniny podle ARD a dalších německých médií dovezla na místa činu jachta pronajatá od firmy se sídlem v Polsku. Tato společnost podle ARD zřejmě patří dvěma Ukrajincům. Na moře vyrazil šestičlenný tým: pět mužů a jedna žena. Šlo o kapitána, dva potápěče a dvojici jejich asistentů a o lékařku. ARD uvádí, že není jasné, z jaké země pocházeli, protože se prokazovali profesionálně zfalšovanými pasy.

Američtí představitelé, s nimiž hovořili novináři NYT, uvedli, že o pachatelích a jejich vazbách toho mnoho nevědí. Z přezkumu nově shromážděných zpravodajských informací ale podle nich vyplývá, že šlo o odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina. Členové skupiny ale nebyli identifikováni. Stejně tak není jasné, kdo skupinu vedl nebo za operaci zaplatil. Sabotéři Nord Streamu podle zdrojů NYT mají s největší pravděpodobností ukrajinské nebo ruské občanství či obojí. Do akce ale podle nich nebyli zapojeni státní příslušníci USA nebo Británie. Výbušniny byly zřejmě nastraženy s pomocí zkušených potápěčů, kteří podle všeho nepracovali pro vojenské nebo zpravodajské služby.

"Američtí představitelé odmítli zveřejnit povahu zpravodajské informace, způsob jejího získání nebo jakékoli podrobnosti o síle důkazů, které obsahuje. Uvedli, že o ní neexistují žádné pevné závěry," napsal NYT. Zdroje se podle něj rozcházejí v názoru na to, jakou váhu mají novým informacím přikládat.

Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře dnes odmítl spojitost útoku s Ukrajinou. "Ukrajina nemá s incidentem v Baltském moři nic společného a nemá žádné informace o 'proukrajinských sabotážních skupinách'," napsal na na twitteru, kde označil možné zapojení Kyjeva za "zábavnou konspirační teorii".

Ruský diplomat Dmitrij Poljanskij se naopak domnívá, že zpráva NYT "jenom dokazuje, že (ruská) iniciativa zahájit mezinárodní vyšetřování pod záštitou generálního tajemníka OSN je na místě". Rusko podle něj plánuje do konce března vyvolat hlasování v Radě bezpečnosti OSN ohledně návrhu rezoluce, která o takové vyšetřování požádá generální tajemníka OSN Antónia Guterrese.

Mluvčí Bílého domu John Kirby dnes novinářům řekl, že Washington čeká na závěry vyšetřování v Evropě.

Případ vyšetřují nezávisle na sobě Německo, Švédsko a Dánsko. Teprve před několika dny tyto země informovaly Radu bezpečnosti OSN, že vyšetřování pokračuje a že z něho zatím nejsou žádné závěry.

Německo stále vyšetřuje útok na Nord Stream, vyšetřování zatím nemá výsledky

Německá vláda uvedla, že bere na vědomí zprávu listu The New York Times (NYT), podle níž nové informace zpravodajských služeb naznačují, že za loňským útokem na plynovod Nord Stream byla proukrajinská skupina. Mluvčí spolkové vlády ale podle agentury Reuters podotkl, že německé vyšetřování tohoto incidentu ještě neskončilo.

Švédsko, Dánsko a Německo před několika dny informovaly Radu bezpečnosti OSN, že také jejich vyšetřování stále pokračuje a ještě nepřineslo výsledky. "Federální státní zastupitelství věc vyšetřuje od začátku října 2022. Je v tomto řízení nezávislé," uvedl mluvčí vlády.

Tři z celkových čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 na dně Baltského moře loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstalo neporušené. Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.

Podle německých médií výbušniny k Nord Streamu dovezla jachta pronajatá v Polsku

Výbušniny, které loni na podzim zničily tři ze čtyř potrubí plynovodu Nord Stream na dně Baltského moře, podle zjištění německé televize ARD a dalších německých médií dovezla na místa činu jachta pronajatá v Polsku. Reportáž ARD se s americkým deníkem The New York Times shoduje na tom, že za útokem na plynovod může být proukrajinská skupina.

Při této tajné operaci údajní pachatelé použili jachtu pronajatou od firmy se sídlem v Polsku. Tato společnost podle ARD zřejmě patří dvěma Ukrajincům.

Na moře vyrazil šestičlenný tým: pět mužů a jedna žena. Šlo o kapitána, dva potápěče a dvojici jejich asistentů a o lékařku. Na místa dovezli výbušniny a rozmístili je tam. ARD uvádí, že není jasné, z jaké země pocházeli, protože se prokazovali profesionálně zfalšovanými pasy. Použili je údajně například právě při pronájmu plavidla.

Toto komando vyrazilo 6. září z Rostocku. Vybavení pro tajnou operaci jim předtím dovezl do přístavu nákladní vůz. Po akci skupina vrátila loď majitelům nevyčištěnou, vyšetřovatelé tak na stole v kajutě dokázali zjistit stopy výbušniny.

Podle informací ARD už loni na podzim tajná služba nejmenované západní země předala svým evropským partnerům indicie, podle kterých je za zničení potrubí odpovědné ukrajinské komando. Pak se objevily další náznaky, že šlo o nějakou proukrajinskou skupinu.

ARD na svých internetových stránkách píše, že i když stopy vedou na Ukrajinu, nepodařilo se vyšetřovatelům doposud zjistit, na čí pokyn údajní pachatelé jednali.

Představitelé mezinárodních bezpečnostních kruhů nevylučují, že mohlo jít o operaci pod falešnou vlajkou, to znamená, že skuteční pachatelé mohli stopy nastražit tak, aby ukazovaly na Ukrajinu. Vyšetřovatelé nicméně podle ARD zatím nezjistili nic, co by tomu nasvědčovalo.

Případ vyšetřuje nezávisle na sobě Německo, Švédsko a Dánsko. Teprve před několika dny tyto země informovaly Radu bezpečnosti OSN, že vyšetřování pokračuje a že z něho zatím nejsou žádné výsledky.

Související

Únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream

Exploze, které roztrhly ruské plynovody, vyvolávají v Evropě rozkoly i po letech

Bylo to koncem září, kdy Baltské moře rozčeřily tlumené výbuchy a proud bublin. Exploze zasáhly dva plynovody Nord Stream, ruskou plynovou dálnici do Evropy, jen několik měsíců po zahájení plné invaze Moskvy na Ukrajinu. I po letech se otřesy z této noci šíří po celém kontinentu. Útok na tyto kontroverzní plynovody v roce 2022 okamžitě spustil mezinárodní pátrání, přičemž podezření padlo na Rusko a dokonce i Spojené státy musely popírat svou účast, píše CNN.
Bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

WSJ: Sabotáž na plynovodech Nord Stream mohl podle německých vyšetřovatelů nařídit Zalužnyj

Němečtí vyšetřovatelé se domnívají, že skupina Ukrajinců, která údajně provedla sabotáž na plynovodech Nord Stream (Severní proud) v Baltském moři, jednala pod přímým vedením tehdejšího vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny, generála Valerije Zalužného. Tuto informaci přinesl deník The Wall Street Journal. Podle zjištění německé policie, prokuratury a dalších osob, které jsou se spisem obeznámeny, existuje jasný obraz o tom, jak elitní ukrajinská vojenská jednotka útoky uskutečnila pod Zalužného velením.

Více souvisejících

Nord Stream ,  plynovod Nord Stream 2 ,  USA (Spojené státy americké) ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.

před 1 hodinou

British Airways, ilustrační fotografie

Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů

Dopravní letoun společnosti British Airways mířící z Londýna do Chicaga musel v pondělí po náhlém poklesu výšky o 28 tisíc stop (přibližně 8 500 metrů) vyhlásit stav nouze a vrátit se na letiště Heathrow. Důvodem prudkého klesání nad územím Irska byla technická závada spojená s dekompresi v kabině, která si vyžádala automatické vypadnutí kyslíkových masek pro cestující.

před 2 hodinami

Francouzská policie, ilustrační foto

Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku

Francie se připravuje na masivní vlnu celonárodních protestů, ke kterým vyzvali organizátoři studentských hnutí. Reagují tak na narůstající napětí v oblasti školství, kde studenti středních a vysokých škol požadují výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému. Pondělní akce vedly k úplnému nebo částečnému zablokování více než pěti set škol po celé zemi a situace v ulicích francouzských měst se zásadně vyhrocuje po sérii střetů s policií, které přinesly vážná zranění i masové zatýkání.

před 3 hodinami

Donald Trump

Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval

Popularita amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění na historické minimum. Průzkum agentur Reuters a Ipsos ukázal, že práci šéfa Bílého domu v současnosti schvaluje pouhých 32 procent Američanů. Tento výrazný propad přichází v kritické době, pouhý měsíc před nadcházejícími průběžnými volbami, které rozhodnou o budoucí kontrole nad americkým Kongresem.

před 3 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci

Osmadvacetiletá laborantka Výzkumného protimorového ústavu v sibiřském Šelechově zemřela po nákaze neznámým zápalem plic. Událost vyvolala obavy z možného úniku nebezpečné infekce, neboť zařízení se specializuje na výzkum moru a dalších závažných chorob. Ruské úřady v reakci na úmrtí poslaly do izolace desítky lidí a v regionu zavedly přísná protiepidemická opatření.

před 4 hodinami

Francouzská policie, ilustrační foto

Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?

Francie v současné době čelí největší vlně studentských protestů za poslední desetiletí. To, co původně začalo jako lokální demonstrace na předměstí severně od Paříže na podporu stávkujících učitelů, se během několika týdnů rozrostlo v celonárodní krizovou situaci, se kterou si francouzská vláda neví rady. Stovky středních škol po celé zemi musely uzavřít svůj provoz a bezpečnostní složky vzaly do vazby více než pět tisíc lidí, přičemž ve většině případů jde o nezletilé studenty bez předchozího trestního rejstříku.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou

Americký prezident Donald Trump schválil popravu Nidala Hasana zastřelením popravčí četou. Hasan byl v minulosti odsouzen za masovou střelbu na vojenské základně Fort Hood v Texasu, k níž došlo v roce 2009. O rozhodnutí hlavy státu informoval Pentagon v pondělí večer. Tímto krokem případ jednoho z nejtragičtějších útoků na americké vojáky na domácí půdě dospěl k finálnímu rozhodnutí o způsobu exekuce.

před 6 hodinami

Praha

Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro nadcházející čtyři týdny. Meteorologové v něm očekávají postupný pokles denních i nočních teplot a srážkově chudší období. Nadcházející dny přinesou pozvolný přechod k typickému podzimnímu charakteru počasí bez výraznějších výkyvů. Ve srovnání s minulým obdobím se očekává stabilnější vývoj meteorologické situace na celém území.

včera

Eurofighter Royal Saudi Air Force

Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů

Koalice vedená Saúdskou Arábií zahájila rozsáhlou leteckou kampaň proti Íránem podporovaným povstalcům z řad Húthíů v Jemenu. Do vojenské akce s názvem Úsvit Jemenu se zapojilo na sto stíhacích letounů, které poskytují leteckou podporu jednotkám mezinárodně uznávané jemenské vlády. Letecké údery směřovaly na pozice povstalců podél pobřeží Rudého moře i na severní oblasti včetně hlavního města Saná. Vládním silám se podle prohlášení koalice podařilo zajistit leteckou ochranu strategického průlivu Báb al-Mandab.

včera

Alexus Grynkewich

Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko

Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance. 

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu

Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice vědců za průlomový výzkum fungování lidského mozku. Ocenění udělované Karolinska Institutem ve Stockholmu obdrží Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za své objevy v oblasti světlem ovládaných iontových kanálů a optogenetiky. Finanční odměnu ve výši dvanácti milionů švédských korun si všichni tři laureáti rozdělí rovným dílem. Výzkumníci svými pracemi položili základy metody, která umožňuje přesně řídit činnost nervových buněk v živém mozku pomocí světelných paprsků.

včera

Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou

Ve Valdštejnské zahradě v Praze se dnes sešlo téměř tisíc návštěvníků z řad studentů, diplomatů i široké veřejnosti, aby společně uctili Havlův trvalý odkaz pro českou demokracii. Předseda Senátu Miloš Vystrčil spolu s manželkou zesnulého prezidenta Dagmar Havlovou odhalili novou pamětní desku. Celý slavnostní akt proběhl v symbolické atmosféře třicátého výročí ustavující schůze Senátu České republiky, k němuž se váže i letošní motto Věrný svobodě.

včera

včera

Pedro Sánchez

Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby

Španělský ministerský předseda Pedro Sánchez v pondělí v televizním projevu oznámil vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které se uskuteční 29. listopadu. Reagoval tak na páteční rozhodnutí parlamentu, který zamítl nouzová opatření jeho menšinové vlády určená k řešení akutní bytové krize. Sánchez, který vládne od roku 2018, využil tento krok k výzvě vůči voličům v době rozsáhlých společenských protestů a rostoucího politického napětí v zemi.

včera

António Guterres

Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy

António Guterres se blíží ke konci svého desetiletého působení v čele Organizace spojených národů v době, kdy čelí hluboké skepsi ze strany Ukrajiny, napjatým vztahům s Izraelem a strukturální paralýze Rady bezpečnosti. Volba jeho nástupce probíhá v atmosféře silného tlaku veřejnosti na razantnější mezinárodní vedení, budoucí generální tajemník však dokáže uplatnit pouze takový vliv, jaký mu umožní stálí členové Rady bezpečnosti. 

včera

Oto Klempíř

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky pro nadcházející období. Po jednání kabinetu o tom informoval ministr kultury Oto Klempíř. Schválený dokument prošel vládou i přes značnou nespokojenost, kterou vůči němu vyjadřovaly kulturní organizace.

včera

Vědci, ilustrační foto

Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?

Plicní mor představuje jednu z nejnebezpečnějších infekčních hrozeb na světě, jejíž extrémní úmrtnost a schopnost šířit se vzduchem z něj činí nejen přírodní rizikový faktor, ale i vážné biobezpečnostní riziko. Tragické úmrtí vědkyně, která se pravděpodobně nakazila přímo při výzkumu tohoto smrtonosného patogenu v laboratoři, znovu přitáhlo pozornost veřejnosti i odborníků k nebezpečí, jež práce s bakterií Yersinia pestis přináší.

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Na slovenské škole došlo k dalšímu incidentu. Žák chtěl bodnout spolužáka do krku, zasahovala policie

Na škole na Lomonosovově ulici v Trnavě došlo během ranních hodin k dramatickému incidentu, který si vyžádal okamžitý zásah bezpečnostních složek. Mezi několika žáky se přímo ve školních prostorách rozpoutal konflikt, který se z původní potyčky či hry během chvíle vyostřil v nebezpečnou situaci. Událost vyvolala značné znepokojení mezi pedagogy i žáky, neboť chování jednoho z účastníků potyčky bezprostředně ohrozilo zdraví jeho spolužáka i přítomné učitelky.

včera

Flavio Bolsonaro

První kolo prezidentských voleb v Brazílii vyhrál Bolsonaro, porazil da Silvu

První kolo prezidentských voleb v Brazílii skončilo vítězstvím pravicového senátora Flávia Bolsonara, který porazil dosavadního levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu. Ani jeden z kandidátů však nezískal nadpoloviční většinu potřebnou k přímému zvolení, a volby tak míří do druhého kola naplánovaného na 25. října.

včera

Vědkyně na Sibiři zemřela na zápal plic neznámého původu. Lékaři monitorují stovky lidí

Téměř dvě stě lidí se v ruském sibiřském regionu ocitlo pod lékařským dohledem po úmrtí osmadvacetileté vědecké pracovnice. Žena pracovala v protimorovém ústavu v Irkutsku a mohla přijít do kontaktu s plicním morem. Ruské úřady přesnou příčinu její smrti oficiálně nepotvrdily a podle NBC News pouze uvedly, že zemřela na zápal plic neznámého původu. Místní orgány zaměřené na ochranu spotřebitelského blahobytu zároveň označily hygienicko-epidemiologickou situaci v oblasti za stabilní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy