Obří pátrání po expedici k vraku Titaniku pokračuje. Naděje existuje, věří expert

V Atlantickém oceánu pokračuje rozsáhlá pátrací akce po ztracené ponorce, jejíž posádka se nevrátila z expedice k vraku legendární výletní lodi Titanic. Podle nejnovějších informací jsou na místě ztráty kontaktu s ponorkou plavidla, která by ji pod vodou mohla najít. Mezitím se podařilo ověřit totožnost dalšího ze členů expedice. 

CNN dnes s odkazem na americkou pobřežní stráž uvedla, že zatímco dosud se pátrání soustředilo především na hladinu, nyní už má pátrací tým na místě i nástroje k hledání pod vodou. 

Podle experta Davida Mearnse již na místo, kde došlo ke ztrátě kontaktu s ponorkou Titan, dorazila komerční loď sloužící k pokládce potrubí. Označil ji za velice schopnou a moderní. "Doufáme, že má schopnosti, aby dosáhla té hloubky a mohla ponorku vypátrat. Je tu naděje, že se to může stát," řekl pro BBC News

Ponorka se ztratila v neděli ráno stovky kilometrů kilometrů od Cape Cod v americkém státě Massachusetts, když byla v asi čtyřkilometrové hloubce. Na palubě se má nacházet pět lidí, mezi nimi britský miliardář Hamish Harding. Plavidlo má zásobu kyslíku na čtyři dny. 

BBC se rovněž podařilo ověřit, že uvnitř Titanu je přítomen také francouzský cestovatel Paul-Henry Nargeolet. Jde o někdejšího potápěče francouzského námořnictva, který byl členem první expedice k vraku výletní lodi v roce 1987 a přezdívá se mu Mr Titanic, protože na místě zřejmě nikdo jiný nebyl víckrát než on. 

Výlety k vraku trvají několik dní a stojí desítky tisíc dolarů. Konkrétně společnost OceanGate požaduje za místo na palubě ponorky 250 tisíc dolarů. 

Titanic leží 3 800 metrů hluboko na dně Atlantského oceánu. Nachází se asi 600 kilometrů od pobřeží Newfoundlandu v Kanadě. Legendární loď se potopila během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka s ledovcem.

Znovu se o lodi začalo ve velkém mluvit v polovině 80. let minulého století, kdy byla objevena na dně oceánu během akce, při které se hledalo něco úplně jiného. 1. září 1985 v 0:38 se na obrazovkách v lodi Knorr objevily záběry lodi, kterou přes 70 let nikdo neviděl. 

Související

Takhle vypadá Titanic dnes.

Příběh, který dodnes fascinuje svět: Jak došlo k objevení vraku Titaniku?

Před čtyřiceti lety, 1. září, se na obrazovkách výzkumné lodi Knorr objevily rozmazané černobílé záběry kovového válce. Tým, který prohledával dno Atlantského oceánu, tušil, že by mohlo jít o kotel z nejslavnějšího potopeného vraku na světě, Titaniku. Členové týmu poslali kuchaře, aby probudil šéfa expedice Boba Ballarda. Ten byl zrovna ve své kajutě, kde si četl.

Více souvisejících

Titanic USA (Spojené státy americké) Kanada Oceán Atlantický oceán ponorka OceanGate Titan

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

20. července 2026 21:01

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

20. července 2026 19:04

20. července 2026 17:39

20. července 2026 16:53

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

20. července 2026 15:43

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

20. července 2026 14:30

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy