Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který má převzít plnou kontrolu nad Pásmem Gazy a městem Gaza, vyvolává obavy na mezinárodní scéně i v Izraeli. Podle expertů hrozí, že by tento plán mohl vést k opětovnému osídlení Gazy, což by podpořilo ty části izraelské společnosti, které o to usilují již delší dobu.
Netanjahuův plán má pět hlavních cílů: odzbrojení Hamásu, návrat rukojmích, demilitarizace Pásma Gazy, bezpečnostní kontrola území a vytvoření alternativní civilní správy. Podle kritiků však tyto kroky připomínají dynamiku izraelského osidlování z minulosti.
Dříve se izraelské vlády snažily kontrolovat palestinské obyvatelstvo pod záminkou bezpečnosti. Poté, co armáda dobyla území, se tam přesunuli osadníci a postupně začali zakládat osady, které se rozrůstaly.
V roce 1967 Izrael obsadil Pásmo Gazy během tzv. šestidenní války, i když tehdejší ministr obrany Moše Dajan varoval, že by se Izrael mohl „zaseknout ve čtvrt milionu Palestinců“. Následovala politika rozdělování palestinských oblastí, které se osazovaly vojenskými základnami, z nichž se později staly civilní osady.
Do roku 2005 se v Pásmu Gazy nacházelo 21 civilních osad s přibližně 8 600 obyvateli, kteří žili vedle 1,3 milionu Palestinců. Tehdejší ideologie osadníků sice neobsahovala tak silné protiarabské nálady jako dnes, ale výrazné rozdíly mezi přelidněnými palestinskými uprchlickými tábory a prosperujícími izraelskými osadami vedly k narůstající palestinské nespokojenosti.
Situace se změnila s vypuknutím druhé intifády v roce 2000. Izrael se z bezpečnostních důvodů a ve snaze zachovat židovskou většinu ve svých oblastech rozhodl pro politiku oddělení. V roce 2004 tehdejší premiér Ariel Šaron, známý jako „otec osidlovacího projektu“, nařídil evakuaci všech izraelských osad z Pásma Gazy, která byla dokončena v roce 2005.
Toto rozhodnutí vedlo k rozkolu mezi hnutím osadníků a státem. Většina Izraelců sice plán podpořila, ale náboženská pravice, pro kterou to byla „teologická zrada“, ho násilně odmítla. Tehdy se objevilo militantní rasistické křídlo osadnického hnutí, které od té doby získává na moci a vlivu. V roce 2022 byli dva jeho vůdci, Itamar Ben-Gvir a Becalel Smotrič, jmenováni do Netanjahuova kabinetu a nyní mají značný vliv na směřování války v Gaze.
Od začátku války vyzývají osadnické skupiny k opětovnému osídlení Gazy. Tyto radikální skupiny zahrnují organizaci Nachala, jejímž cílem je zakládání židovských osad za účelem kontroly Západního břehu a Gazy.
Nedávno uspořádaly pochod tisíců Izraelců k hranicím Gazy a vyzvaly k osídlení oblastí na severu, které nyní okupuje armáda. Již byly vypracovány operační plány na založení osad a 1 000 rodin se přihlásilo k tomu, aby obnovily židovskou komunitu v Gaze.
Související
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 3 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák