Odplata Trumpovi: Kanada zavádí odvetná cla na téměř 30 miliard dolarů

Kanadský ministr financí Dominic LeBlanc oznámil tento krok na středeční tiskové konferenci s tím, že Kanada přistoupí k takzvanému „dolar za dolar“ přístupu. „Od 12:01 ráno 13. března 2025 uvalíme 25% cla na dalších 29,8 miliardy dolarů dovozu ze Spojených států,“ uvedl LeBlanc.

Opatření se týká především ocelářských výrobků v hodnotě 12,6 miliardy dolarů a hliníkových produktů za 3 miliardy dolarů, ale zasáhne i další americké zboží v hodnotě 14,2 miliardy dolarů, včetně počítačů, sportovního vybavení a litinových produktů.

Zatímco Kanada přistoupila k rychlé odvetě, Brazílie se rozhodla pro jiný přístup. Brazilský ministr financí Fernando Haddad uvedl, že jeho země nehodlá okamžitě reagovat na americká cla na ocel a hliník, ale pokusí se o diplomatické jednání s Washingtonem.

Opatření kanadské vlády přichází v době, kdy finanční trhy reagují na nové ekonomické signály. Počáteční optimismus na Wall Street vyvolaný zpomalením inflace v USA postupně vyprchal. Index Dow Jones se propadl o 0,7 %, zatímco S&P 500 stagnuje a Nasdaq, který v ranním obchodování vzrostl o 1,8 %, si nakonec připsal jen 0,7 %. V Evropě si akciové trhy vedou smíšeně – zatímco německé a italské akcie posílily o více než 1 %, francouzský index si připsal jen 0,3 % a britský FTSE 100 stoupl o 0,2 %.

Britský premiér Keir Starmer ve středu v parlamentu naznačil, že jeho vláda zaujme pragmatický přístup k americkým clům. „Jsem zklamán globálními cly na ocel a hliník, ale budeme postupovat pragmaticky,“ řekl. Dodal, že jeho vláda vede jednání o ekonomické dohodě se Spojenými státy, která se bude týkat i tarifů, a nevyloučil možnost odvetných opatření.

Evropská unie se mezitím připojila k odvetným krokům a oznámila zavedení nových cel na americké průmyslové a zemědělské produkty. EU reagovala jen několik hodin poté, co Washington oznámil zvýšení cel na veškerý dovoz oceli a hliníku do USA na 25 %. Kanada je přitom největším zahraničním dodavatelem těchto surovin do Spojených států.

Kanadská centrální banka ve středu oznámila snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu na 2,75 %. Banka uvedla, že její rozhodnutí ovlivnily obavy z dopadů amerických cel na kanadskou ekonomiku. „Kanadská ekonomika vstoupila do roku 2025 v solidním stavu, s inflací blízkou 2% cíli a silným růstem HDP. Zvýšené obchodní napětí a cla uvalená Spojenými státy však pravděpodobně zpomalí ekonomickou aktivitu a zvýší inflační tlaky v Kanadě,“ uvedla centrální banka ve svém prohlášení.

Na finančních trzích se mezitím projevil určitý optimismus po zveřejnění údajů o inflaci v USA. Indexy Dow Jones a S&P 500 krátce po zveřejnění zprávy posílily, ale nakonec se jejich růst zastavil. Technologický Nasdaq si udržel 1,7% zisk. Evropské trhy si vedly lépe – navzdory obavám z obchodní války mezi USA a EU posílily německé, francouzské a italské indexy o více než 1 %.

Americký dolar po několika dnech oslabování kvůli obavám z možné recese mírně posílil o 0,4 % vůči koši hlavních měn. Libra oslabila na 1,2934 dolaru a euro kleslo o 0,3 % pod hranici 1,09 dolaru.

Analytici očekávají, že obchodní napětí mezi USA a jejich partnery se v příštích týdnech ještě vyostří. Daniela Sabin Hathorn, hlavní analytička platformy Capital.com, uvedla, že i když se inflace v USA v únoru snížila na 2,8 %, což je pod očekáváním, trhy zůstávají nervózní. „Počáteční reakcí byl růst amerických akcií, oslabení dolaru a pokles výnosů dluhopisů. Tento momentální optimismus se však postupně vytratil,“ uvedla.