Boris Nadeždin, nominant ruské středopravé strany Občanská iniciativa, v Moskvě předal Ústřední volební komisi (ÚVK) archy s 105 000 podpisy občanů podporujících jeho kandidaturu v březnových prezidentských volbách. ÚVK bude jeho žádost posuzovat a rozhodne do deseti dnů, zda může kandidovat.
S politickou kariérou trvající 30 let, včetně působení jako komunální poslanec v Moskvě a krátkodobě ve Státní dumě, Boris Nadeždin ve své kandidatuře zdůrazňuje snahu o ukončení války proti Ukrajině. Pokud by byl zvolen, slíbil podepsat s Ukrajinou mírovou smlouvu s podporou evropských zemí.
Jako prezident by Nadeždin prosazoval návrat ruských vojáků domů, propuštění politických vězňů a normalizaci vztahů se Západem. Vyzývá k tomu, aby Rusko žilo v míru a svobodě, uvedl server BBC.
Nadeždinovy postoj k ukončení konfliktu na Ukrajině a jeho snahy o mír oslovily tisíce lidí v Rusku, kteří podpořili jeho kandidaturu podpisem.
Podle ruského volebního zákona musí prezidentský kandidát, který není zastoupen v parlamentu, získat 100 000 podpisů občanů, s limitem 2500 podpisů z jednoho subjektu Ruské federace.
Nadeždin překročil tuto kvótu a sesbíral 200 000 podpisů, jeho tým ale i přes dosažení potřebného počtu pokračuje ve sbírání, aby předešel možným chybám v dokumentaci.
V současné době jsou registrováni čtyři prezidentští kandidáti, včetně Vladimira Putina, který usiluje o páté funkční období. Prezidentské volby se uskuteční od 15. do 17. března 2024. Kritici označují ruské volby za nesvobodné a nespravedlivé kvůli zásahům úřadů do volebního procesu, omezení opozice a údajnému falšování hlasování.
Andrei Bogdanov, zakladatel Ruské strany svobody a spravedlnosti (RPSS), také předal ÚVK archy s podpisy občanů, aby podpořil svou kandidaturu v prezidentských volbách. Následně ale oznámil svůj odchod z prezidentské kampaně.
Bogdanov své rozhodnutí zdůvodnil existencí účtů v zahraničních bankách, které z "pochopitelných důvodů" nestihl zrušit. Podobně jako Bogdanov v úterý postupoval i Sergej Baburin, lídr Ruské všelidové strany, který také předal ÚVK archy s podpisy a poté oznámil, že se stahuje z prezidentského boje o Kreml.
Související

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi
Rusko , volby v Rusku , Boris Nadeždin
Aktuálně se děje
před 42 minutami

Čeští hokejisté odletěli do dějiště šampionátu. Ještě v Praze poprvé s týmem trénoval Pastrňák
před 1 hodinou

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí
před 1 hodinou

Pavel zve šéfy sněmovních stran na Hrad. Chce s nimi jednat o bezpečnosti
před 2 hodinami

"Je to hanba." Trump odpověděl na indický útok proti Pákistánu
před 3 hodinami

Podrobná předpověď počasí na prodloužený víkend: V Česku může mrznout
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky
včera

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice
včera

Nejhlasitějším výkřikem je ticho. Děti v Pásmu Gazy ani nemají sílu plakat, hlady trpí i těhotné
včera

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér
včera

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?
včera

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem
včera

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán
včera

Kanadský premiér Mark Carney míří do Bílého domu. Na pozadí ochladlých vztahů se sejde s Trumpem
včera

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová
včera

Mimořádná zpráva Souček končí v čele České televize, rada ho odvolala
včera

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii
včera

Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
včera

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby
včera
Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi
Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.
Zdroj: Libor Novák