Boris Nadeždin, nominant ruské středopravé strany Občanská iniciativa, v Moskvě předal Ústřední volební komisi (ÚVK) archy s 105 000 podpisy občanů podporujících jeho kandidaturu v březnových prezidentských volbách. ÚVK bude jeho žádost posuzovat a rozhodne do deseti dnů, zda může kandidovat.
S politickou kariérou trvající 30 let, včetně působení jako komunální poslanec v Moskvě a krátkodobě ve Státní dumě, Boris Nadeždin ve své kandidatuře zdůrazňuje snahu o ukončení války proti Ukrajině. Pokud by byl zvolen, slíbil podepsat s Ukrajinou mírovou smlouvu s podporou evropských zemí.
Jako prezident by Nadeždin prosazoval návrat ruských vojáků domů, propuštění politických vězňů a normalizaci vztahů se Západem. Vyzývá k tomu, aby Rusko žilo v míru a svobodě, uvedl server BBC.
Nadeždinovy postoj k ukončení konfliktu na Ukrajině a jeho snahy o mír oslovily tisíce lidí v Rusku, kteří podpořili jeho kandidaturu podpisem.
Podle ruského volebního zákona musí prezidentský kandidát, který není zastoupen v parlamentu, získat 100 000 podpisů občanů, s limitem 2500 podpisů z jednoho subjektu Ruské federace.
Nadeždin překročil tuto kvótu a sesbíral 200 000 podpisů, jeho tým ale i přes dosažení potřebného počtu pokračuje ve sbírání, aby předešel možným chybám v dokumentaci.
V současné době jsou registrováni čtyři prezidentští kandidáti, včetně Vladimira Putina, který usiluje o páté funkční období. Prezidentské volby se uskuteční od 15. do 17. března 2024. Kritici označují ruské volby za nesvobodné a nespravedlivé kvůli zásahům úřadů do volebního procesu, omezení opozice a údajnému falšování hlasování.
Andrei Bogdanov, zakladatel Ruské strany svobody a spravedlnosti (RPSS), také předal ÚVK archy s podpisy občanů, aby podpořil svou kandidaturu v prezidentských volbách. Následně ale oznámil svůj odchod z prezidentské kampaně.
Bogdanov své rozhodnutí zdůvodnil existencí účtů v zahraničních bankách, které z "pochopitelných důvodů" nestihl zrušit. Podobně jako Bogdanov v úterý postupoval i Sergej Baburin, lídr Ruské všelidové strany, který také předal ÚVK archy s podpisy a poté oznámil, že se stahuje z prezidentského boje o Kreml.
Související
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
Rusku se nelíbí zabavování stínové flotily. Pohrozilo Evropě nasazením válečného námořnictva
Rusko , volby v Rusku , Boris Nadeždin
Aktuálně se děje
před 47 minutami
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
před 1 hodinou
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
před 2 hodinami
Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: Silné mrazy vystřídá výrazné oteplení
včera
OBRAZEM: Olympijská atmosféra v Miláně
včera
Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem
včera
Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku
včera
Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko
včera
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
včera
Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení
včera
Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti
včera
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
včera
Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích zachvátil tragický požár. Jedna osoba zemřela
včera
Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty
včera
Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají
včera
Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy
včera
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
včera
Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu
včera
Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0
včera
Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.
Zdroj: Libor Novák