Orbán hodil vidle do ukrajinských nadějí na členství v NATO

Maďarský premiér Viktor Orbán zpochybnil prohlášení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který uvedl, že "všichni spojenci v NATO souhlasí s tím, aby se Ukrajina stala členským státem". 

K přijetí nového člena do NATO je zapotřebí souhlas všech 31 členských zemí. Podle Stoltenberga ale všechny státy souhlasí s tím, aby Ukrajina přijata byla, byť se liší názory na to, kdy by k tomu mělo dojít.

Slova generálního tajemníka ale překvapila maďarského premiéra Orbána, který na ně reagoval na Twitteru pobouřeným "Cože?!", upozornil server Politico s tím, že mezi Budapeští a Kyjevem panují komplikované vztahy.

Maďarsko roky blokovalo zasedání NATO s ukrajinskými představiteli a odkazovalo se na obavy o práva maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny. Odsoudilo sice ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině, Kyjevu ale odmítá poskytovat vojenskou pomoc. A vysoce postavení maďarští představitelé navštěvují Moskvu, ruské invazi navzdory.

NATO včetně Maďarska přitom už v roce 2008 rozhodlo o budoucím vstupu Ukrajiny. Dosud k němu ale nedošlo, i když Ukrajina loni v září požádala o zrychlený proces přijetí. S tím mají ale někteří spojenci problém.

"Většina spojenců NATO, včetně USA, se chce v průběhu války vyhnout jakémukoli velkému posunu v případě vstupu Ukrajiny. Skupina východních členů ale prosazuje, aby NATO dalo Kyjevu signál, že se přibližuje k alianci," píše Politico.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na americké letecké základně Ramstein v Německu prohlásil, že se Ukrajina stane členem Severoatlantické aliance. Nebude to ale hned, nyní je prioritou, aby dokázala zvítězit ve válce proti Rusku. 

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přitom neexistuje žádná překážka bránící rozhodnutí pozvat Ukrajinu do NATO, zejména ve chvíli, kdy většina lidí v členských zemích aliance vstup podporuje. Stoltenberg ale už při návštěvě Ukrajiny upozorňoval, že nejprve je potřeba válku vyhrát.

Ukrajina v NATO? Názory se tříští

Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze. Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví.

Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné.

Na to poukazuje i server euronews, který jako jeden z důvodů, proč s přijetím Ukrajiny do NATO počkat, upozorňuje na článek 5 smlouvy o kolektivní obraně NATO. Ten říká, že pokud je napaden jeden členský stát, musí to všechny ostatní země považovat za útok proti sobě a přijít svému spojenci na pomoc. To podle serveru znamená, že pokud by Ukrajina vstoupila do NATO ve válce s Ruskem, článek 5 by byl spuštěn automaticky.

"Při přijímání Ukrajiny do NATO existují určitá eskalační rizika," upozornil John Williams, profesor na Durhamské univerzitě, který se specializuje na mezinárodní politiku, válku a suverenitu s tím, že takový krok by mohl rozpoutat nejhorší možné scénáře.

"NATO by jasněji zapojeno do války mnohem přímějším způsobem,“ dodal s tím, že ostatní členové aliance, kteří hraničí s Ruskemby se "potenciálně mohli stát frontovou linií". Ke zdrženlivosti vyzývají ze stejných důvodů i někdejší úředníci aliance.

"Nejdříve vyřešme konflikt," prohlásil Jamie Shea, bývalý náměstek náměstka generálního tajemníka NATO. "Nyní je klíčovou otázkou zachování Ukrajiny jako fungujícího státu a odstranění ruských sil z jejího území," dodal.

Související

Více souvisejících

Ukrajina NATO Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 46 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Válka v Izraeli

Válka v Gaze má přes 34 tisíc obětí, tvrdí Palestinci. OSN řekla, jak s jejich údaji pracuje

Konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás si podle palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádal již 34 344 palestinských obětí. Zveřejněný seznam obsahuje údaje o většině zabitých, včetně jmen, věku a pohlaví. Mnoho obětí jsou děti, přičemž seznam zahrnuje i 169 novorozenců a stovky dalších mladších deseti let. Izrael oficiální čísla zpochybňuje, zatímco OSN potvrzuje, že palestinské údaje bývají přesné.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Turecko se odklání od Západu? Chce prohlubovat vztahy s Východem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu na fóru v Ankaře prohlásil, že Turecko bude nadále rozvíjet vztahy s Východem, a to i přesto, že v zahraniční politice zůstává orientováno na Západ. Zdůraznil, že svět už není "černobílý" a Ankara nemusí spolupracovat pouze s jednou stranou.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Rusko oficiálně zahajuje partnerství s Íránem

Ruský prezident Vladimir Putin přijal návrh na podepsání dohody o strategickém partnerství s Íránem, který mu předložilo ruské ministerstvo zahraničních věcí. Uvedl to server Times of Israel.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami

Ministerstvo vnitra aktivně spolupracuje se starosty a hledá řešení neobvyklých podmínek v zaplavených oblastech. Poskytuje jim konkrétní podporu, aby zajistili nadcházející volby. Ministr vnitra Vít Rakušan ve Sněmovně zdůraznil, že stát pomůže s tím, co obce nebudou schopny zvládnout samy. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy