Maďarský premiér Viktor Orbán zpochybnil prohlášení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který uvedl, že "všichni spojenci v NATO souhlasí s tím, aby se Ukrajina stala členským státem".
K přijetí nového člena do NATO je zapotřebí souhlas všech 31 členských zemí. Podle Stoltenberga ale všechny státy souhlasí s tím, aby Ukrajina přijata byla, byť se liší názory na to, kdy by k tomu mělo dojít.
Slova generálního tajemníka ale překvapila maďarského premiéra Orbána, který na ně reagoval na Twitteru pobouřeným "Cože?!", upozornil server Politico s tím, že mezi Budapeští a Kyjevem panují komplikované vztahy.
Maďarsko roky blokovalo zasedání NATO s ukrajinskými představiteli a odkazovalo se na obavy o práva maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny. Odsoudilo sice ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině, Kyjevu ale odmítá poskytovat vojenskou pomoc. A vysoce postavení maďarští představitelé navštěvují Moskvu, ruské invazi navzdory.
NATO včetně Maďarska přitom už v roce 2008 rozhodlo o budoucím vstupu Ukrajiny. Dosud k němu ale nedošlo, i když Ukrajina loni v září požádala o zrychlený proces přijetí. S tím mají ale někteří spojenci problém.
"Většina spojenců NATO, včetně USA, se chce v průběhu války vyhnout jakémukoli velkému posunu v případě vstupu Ukrajiny. Skupina východních členů ale prosazuje, aby NATO dalo Kyjevu signál, že se přibližuje k alianci," píše Politico.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na americké letecké základně Ramstein v Německu prohlásil, že se Ukrajina stane členem Severoatlantické aliance. Nebude to ale hned, nyní je prioritou, aby dokázala zvítězit ve válce proti Rusku.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přitom neexistuje žádná překážka bránící rozhodnutí pozvat Ukrajinu do NATO, zejména ve chvíli, kdy většina lidí v členských zemích aliance vstup podporuje. Stoltenberg ale už při návštěvě Ukrajiny upozorňoval, že nejprve je potřeba válku vyhrát.
Ukrajina v NATO? Názory se tříští
Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze. Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví.
Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné.
Na to poukazuje i server euronews, který jako jeden z důvodů, proč s přijetím Ukrajiny do NATO počkat, upozorňuje na článek 5 smlouvy o kolektivní obraně NATO. Ten říká, že pokud je napaden jeden členský stát, musí to všechny ostatní země považovat za útok proti sobě a přijít svému spojenci na pomoc. To podle serveru znamená, že pokud by Ukrajina vstoupila do NATO ve válce s Ruskem, článek 5 by byl spuštěn automaticky.
"Při přijímání Ukrajiny do NATO existují určitá eskalační rizika," upozornil John Williams, profesor na Durhamské univerzitě, který se specializuje na mezinárodní politiku, válku a suverenitu s tím, že takový krok by mohl rozpoutat nejhorší možné scénáře.
"NATO by jasněji zapojeno do války mnohem přímějším způsobem,“ dodal s tím, že ostatní členové aliance, kteří hraničí s Ruskemby se "potenciálně mohli stát frontovou linií". Ke zdrženlivosti vyzývají ze stejných důvodů i někdejší úředníci aliance.
"Nejdříve vyřešme konflikt," prohlásil Jamie Shea, bývalý náměstek náměstka generálního tajemníka NATO. "Nyní je klíčovou otázkou zachování Ukrajiny jako fungujícího státu a odstranění ruských sil z jejího území," dodal.
Související
Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem
Ukrajinskou armádu čeká reforma. Zelenskyj chce pro vojáky více peněz
Ukrajina , NATO , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Je třetí v pořadí na britský trůn. Princezna Charlotte oslavila narozeniny
před 53 minutami
Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily
před 1 hodinou
Topolánek potěšil příznivce. Naznačil, že vážnou nemoc nejspíš překoná
Aktualizováno před 2 hodinami
Varování se naplnilo. Hoří v Českém Švýcarsku, platí zvláštní stupeň poplachu
před 2 hodinami
Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení
před 3 hodinami
Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela
před 4 hodinami
Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa
před 6 hodinami
Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance
před 7 hodinami
Pavel má nového spolupracovníka, působil v Černínském paláci
před 7 hodinami
Češi mají co vysvětlovat. Lotyši nechápou povolení pro Ficovu cestu do Moskvy
před 8 hodinami
V Česku hrozí požáry, platí výstraha. Po víkendu by mělo zapršet
před 9 hodinami
Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem
před 10 hodinami
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
před 11 hodinami
Hurvínek se zrodil před sto lety. Zpočátku se mu říkalo jinak
před 11 hodinami
Česko trápí sucho. Za poslední dva měsíce spadlo nejméně srážek za 66 let
před 12 hodinami
Obchody na Svátek práce normálně fungovaly. Příště bude situace jiná
před 13 hodinami
Trump se rozhodl zasáhnout evropskou ekonomiku. Zvyšuje cla na dovoz aut z EU
před 14 hodinami
Předčasný letní víkend. Předpověď se nezměnila, očekává se slunečno a teplo
včera
Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo
včera
Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem
Koncem dubna se potvrdilo to, o čem se v tuzemském hokejovém prostředí spekulovalo už delší dobu. Novým trenérem hokejové Sparty se stává Patrik Augusta, bývalý úspěšný trenér hokejových reprezentantů do 20 let. Spolu s ním budou nový sparťanský realizační tým tvořit asistenti Ladislav Šmíd a Tomáš Netík. Brankáře pak nově bude mít na starosti Michal Neuvirth. Šestapadesátiletý Augusta má sparťany vést alespoň dva roky, neboť právě na tak dlouho dobu s pražským klubem podepsal smlouvu.
Zdroj: David Holub