Maďarský premiér Viktor Orbán zpochybnil prohlášení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který uvedl, že "všichni spojenci v NATO souhlasí s tím, aby se Ukrajina stala členským státem".
K přijetí nového člena do NATO je zapotřebí souhlas všech 31 členských zemí. Podle Stoltenberga ale všechny státy souhlasí s tím, aby Ukrajina přijata byla, byť se liší názory na to, kdy by k tomu mělo dojít.
Slova generálního tajemníka ale překvapila maďarského premiéra Orbána, který na ně reagoval na Twitteru pobouřeným "Cože?!", upozornil server Politico s tím, že mezi Budapeští a Kyjevem panují komplikované vztahy.
Maďarsko roky blokovalo zasedání NATO s ukrajinskými představiteli a odkazovalo se na obavy o práva maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny. Odsoudilo sice ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině, Kyjevu ale odmítá poskytovat vojenskou pomoc. A vysoce postavení maďarští představitelé navštěvují Moskvu, ruské invazi navzdory.
NATO včetně Maďarska přitom už v roce 2008 rozhodlo o budoucím vstupu Ukrajiny. Dosud k němu ale nedošlo, i když Ukrajina loni v září požádala o zrychlený proces přijetí. S tím mají ale někteří spojenci problém.
"Většina spojenců NATO, včetně USA, se chce v průběhu války vyhnout jakémukoli velkému posunu v případě vstupu Ukrajiny. Skupina východních členů ale prosazuje, aby NATO dalo Kyjevu signál, že se přibližuje k alianci," píše Politico.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na americké letecké základně Ramstein v Německu prohlásil, že se Ukrajina stane členem Severoatlantické aliance. Nebude to ale hned, nyní je prioritou, aby dokázala zvítězit ve válce proti Rusku.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přitom neexistuje žádná překážka bránící rozhodnutí pozvat Ukrajinu do NATO, zejména ve chvíli, kdy většina lidí v členských zemích aliance vstup podporuje. Stoltenberg ale už při návštěvě Ukrajiny upozorňoval, že nejprve je potřeba válku vyhrát.
Ukrajina v NATO? Názory se tříští
Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze. Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví.
Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné.
Na to poukazuje i server euronews, který jako jeden z důvodů, proč s přijetím Ukrajiny do NATO počkat, upozorňuje na článek 5 smlouvy o kolektivní obraně NATO. Ten říká, že pokud je napaden jeden členský stát, musí to všechny ostatní země považovat za útok proti sobě a přijít svému spojenci na pomoc. To podle serveru znamená, že pokud by Ukrajina vstoupila do NATO ve válce s Ruskem, článek 5 by byl spuštěn automaticky.
"Při přijímání Ukrajiny do NATO existují určitá eskalační rizika," upozornil John Williams, profesor na Durhamské univerzitě, který se specializuje na mezinárodní politiku, válku a suverenitu s tím, že takový krok by mohl rozpoutat nejhorší možné scénáře.
"NATO by jasněji zapojeno do války mnohem přímějším způsobem,“ dodal s tím, že ostatní členové aliance, kteří hraničí s Ruskemby se "potenciálně mohli stát frontovou linií". Ke zdrženlivosti vyzývají ze stejných důvodů i někdejší úředníci aliance.
"Nejdříve vyřešme konflikt," prohlásil Jamie Shea, bývalý náměstek náměstka generálního tajemníka NATO. "Nyní je klíčovou otázkou zachování Ukrajiny jako fungujícího státu a odstranění ruských sil z jejího území," dodal.
Související
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
Ukrajina , NATO , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
včera
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
včera
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
včera
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
včera
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
včera
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
včera
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
včera
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
včera
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
včera
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
včera
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
včera
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
včera
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
včera
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
23. července 2026 21:56
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
23. července 2026 21:07
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
23. července 2026 19:59
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
23. července 2026 19:15
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
23. července 2026 18:31
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
23. července 2026 17:44
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
23. července 2026 16:58
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.
Zdroj: Libor Novák