Orbán prohlásil, že bude vládnout do roku 2034. Kvůli covidu a válce

Orbán po volbách v roce 2018 několikrát veřejně uvedl, že vládnutí plánuje do roku 2030. Účastníci neveřejné akce pro server uvedli, že premiér rok 2034 zdůvodnil tím, že válka a epidemie koronaviru ubrala jeho vládě čtyři roky.

Popularita Fideszu podle slov předsedy vlády v posledním období sice klesla, ale podle jeho názoru ne až tak jako u jiných evropských vládních stran. Jako příklad uvedl Německo, kde je podle něj v současnosti větší oblíbenost opozičních stran než vládních.

Za hlavní důvod ztráty popularity Fideszu označil premiér ekonomické potíže. " Naše společnost není zvyklá na toto, ale na neustálý růst ," podotkl Orbán. Maďarský ministerský předseda také varoval před islamizací Evropy, kterou vnímá jako vážnou hrozbu.

Premiér také prezentoval 15bodový "velký plán", jehož cílem je učinit Maďarsko "velkým, silným a bohatým", aby ho svět respektoval. Orbánův plán předpokládá demografický obrat, počítá mimo jiné s vytvořením ekonomiky založené na práci, s vybudováním moderního průmyslu, ale také s rozvojem armády.

Vývoj v Maďarsku ale tamní obyvatele neuspokojuje. Podle 64 procent jeho občanů se dokonce ubírá špatným směrem. Pouze 31 procent dotázaných považuje současné směřování země za dobré, vyplývá z průzkumu institutu Závecz Research, jehož výsledky zveřejnil server Népszava.

Pro zachování členství Maďarska v Evropské unii se vyjádřilo 73 procent dotázaných, odchod z Unie by preferovalo 19 procent respondentů. Podle dvou třetin dotázaných by Maďarsko mělo vstoupit do Evropské prokuratury (EPPO), opak si myslí 21 procent.

Vztahy mezi Maďarskem a EU jsou dlouhodobě napnuté. Evropský parlament (EP) dokonce vyjádřil vážné obavy ohledně vývoje v Maďarsku vzhledem k nadcházejícímu maďarskému předsednictví v Radě EU ve druhém pololetí roku 2024.

Europoslance znepokojuje stav hodnot EU v Maďarsku, některým zemím se ale představa, že by o svou pozici Maďarsko přišlo, nezamlouvá. Podle EP se situace v zemi zhoršuje v důsledku "úmyslného a systematického úsilí vlády" i přesto, že EP aktivoval mechanismus podle článku 7 Lisabonské smlouvy.

Jde zejména o přijímání zákonů bez dostatečné parlamentní kontroly a veřejných konzultací, zneužívání stavu ohrožení, ochrany oznamovatelů s cílem oslabit práva LGBTIQ+ osob a svobody projevu a porušování sociálních a pracovních práv učitelů.

Ne všechny státy ale se snahou připravit Maďarsko o předsednictví souhlasí. Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg to naznačil podle médií ve středečním rozhovoru pro rakouskou tiskovou agenturu APA. 

Schallenberg označil tyto pokusy za populistický přístup a dodal, že ačkoli existují oprávněné obavy mimo jiné z protiunijního postoje maďarského premiéra Viktora Orbána, předsednictví může být pro Maďarsko zkouškou.

Budapešť má problém například s migrační politikou Evropské unie. Ačkoliv země migranty nemusí přijímat, premiéru Orbánovi se zajídá i finanční či materiální pomoc státům, které mají s přijímáním a integrací těchto osob problém. Jde o další z řady případů, kdy jde maďarský lídr do přímého střetu s Bruselem. 

Maďarský premiér Viktor Orbán v červnu na svém facebooku kritizoval rozhodnutí Evropské unie o migrační politice. "Brusel zneužívá své pravomoci. Chce násilím přemístit migranty do Maďarska. To je nepřijatelné! Chtějí z Maďarska násilím udělat přistěhovaleckou zemi," napsal. Na jeho vyjádření upozornil i maďarský server Hiradoti.hu. 

Dlouhodobých sporů mezi Budapeští a Bruselem si už loni všimla také americká stanice CNN. Evropský parlament uvedl, že Maďarsko již nelze považovat za plnohodnotnou demokracii, informovala.