OSN vzdá hold zesnulému prezidentovi Raísímu, USA to budou bojkotovat

Jak v noci na čtvrtek informovala agentura Reuters, 193-členné Valné shromáždění OSN se již tradičně schází, aby vzdalo hold jakémukoli lídrovi, pokud zemřel během provádění svého mandátu. Součástí takového zasedání jsou i projevy o zesnulém.

"V žádném případě se této akce nezúčastníme, " řekl Reuters nejmenovaný americký diplomat.

O plánech na takový bojkot Spojené státy dříve neinformovaly. Íránská mise při OSN v New Yorku odmítla tuto záležitost komentovat.

Raísí (63) byl zvolen prezidentem v roce 2021. Po nástupu do úřadu nařídil zpřísnění mravnostních zákonů, potlačení protivládních protestů a na jednáních o íránském jaderném programu prosazoval nekompromisní postoje.

Podle nejmenovaného amerického diplomata by OSN v této situaci "měla stát u lidu Íránu, který si nebude připomínat svého desetiletí trvajícího utiskovatele".

Argumentoval také, že Raísí byl zapleten do mnoha případů porušování lidských práv včetně mimosoudních poprav tisíců politických vězňů v roce 1988.

Zdroj dodal, že některé z nejhorších zaznamenaných případů porušování lidských práv íránských žen a dívek se udály právě za Raísího vlády.

Rada bezpečnosti OSN uctila památku obětí havárie vrtulníku v íránských horách minutou ticha již 20. května. Zástupce velvyslance USA při OSN Robert Wood se tehdy "neochotně" ​​postavil spolu se svými 14 kolegy, konstatoval Reuters.

Ve stejný den Spojené státy oficiálně vyjádřily soustrast v souvislosti s Raísího smrtí, ale mluvčí Bílého domu pro otázky národní bezpečnosti John Kirby téhož dne připomněl, že "Raísí byl nepochybně muž, který měl na rukou hodně krve".

Administrativa prezidenta USA Joea Bidena byla za tyto projevy soustrasti Íránu ostře kritizována některými republikánskými členy Kongresu.

Vztahy Íránu a USA jsou historicky turbulentní a plné protichůdných tendencí. Zatímco do roku 1979 šlo o vztahy víceméně spojenecké, po islámské revoluci jde o otevřeně nepřátelský vztah.