Osobní prohra Putina: Co znamená neschopnost ochránit Asada pro budoucnost Ruska?

Pád Asadova režimu představuje nepopíratelný neúspěch pro ruského prezidenta, jehož podpora syrskému vůdci po vypuknutí občanské války v roce 2011 dlouhodobě sloužila jako pilíř ruské image globální velmoci. Tento krok zároveň posiloval vnímání Ruska jako záruky stability pro vlády v různých regionech od Střední Asie po Afriku.

Co vedlo Putina k zásahu v Sýrii?

Když Vladimir Putin v roce 2015 vyslal ruské vojáky do Sýrie, měl podle analytika Alexandra Baunova tři hlavní cíle, uvedl server Meduza.

Prvním bylo prolomit izolaci, do níž se Rusko dostalo po anexi Krymu v roce 2014. Tento krok vyvolal bezprecedentní odstup Západu a opatrnost ze strany asijských a rozvojových zemí. Baunov poukazuje na moment, kdy Putin předčasně opustil summit G20 v Brisbane – tehdy byla ruská diplomacie nucena dokázat, že Moskva není izolovaná, že zůstává relevantní hráčem na globální scéně.

Druhým cílem bylo obnovit vliv Ruska na Blízkém východě, který po pádu Sovětského svazu slábl. Intervence dosáhla významného úspěchu: Rusko rozmístilo v Sýrii tisíce vojáků, včetně žoldnéřských jednotek, a zajistilo si strategické základny, jako leteckou základnu v Chmejmímu a přístav Tartús.

Třetím důvodem bylo upevnit obraz Ruska jako síly schopné zabránit změnám režimů a podpořit spojence kdekoli na světě. Po léta to byla úspěšná strategie – přežití Asadova režimu posilovalo pověst Moskvy jako garanta bezpečnosti, a to nejen v Sýrii, ale i v zemích jako Mali nebo Středoafrická republika.

Proč Putin nechal Asadův režim padnout?

Putin je nyní zcela zaměřen na válku na Ukrajině, což oslabilo ruské aktivity v Sýrii. „Kreml si zřejmě uvědomil, že pokračující podpora Asadovi je marná a neproveditelná,“ vysvětluje blízkovýchodní expert Ruslan Sulejmanov.

Baunov dodává, že Putinovo prioritizování Ukrajiny jde nad rámec i strategického zájmu. „Putin dnes považuje potenciální vítězství na Ukrajině za vítězství v globálním boji proti elitám starého světa. Pád Asadova režimu tak pro něj možná ani není relevantní – vše se rozhoduje v Chersonu a Volčansku.“

Co znamená Asadův pád pro Moskvu?

Ruská intervence v Sýrii upozornila na zásadní problém: bezpečnost je prakticky jedinou věcí, kterou Moskva může svým partnerům nabídnout. Avšak kolaps Asadova režimu ukazuje, že ani tato nabídka není vždy spolehlivá.

„Je to rána pro image Ruska,“ říká Sulejmanov. „V roce 2015 mnoho zemí na Blízkém východě začalo Putina respektovat za to, že neodmítl své spojence. Ale události posledního týdne zpochybňují jeho schopnost být zárukou stability.“

Baunov upozorňuje, že tato otázka přesahuje mezinárodní reputaci a dotýká se i vnitřní stability Ruska: „Profesionální pozorovatelé a členové ruské elity si všimnou dalšího selhání ruských zpravodajských služeb – od podcenění ukrajinského odporu až po rychlou ztrátu Sýrie. A co když jsou tak neefektivní i doma?“