Otázka nasazení vojáků na Ukrajině tříští Evropu. Proti jsou další státy

Španělsko se v pondělí připojilo k Německu v odmítnutí diskuse o možném vyslání vojáků na Ukrajinu. Zatímco Velká Británie se nechala slyšet, že je připravena v případě potřeby nasadit své jednotky jako součást mírové mise, Madrid a Berlín označují takovou debatu za předčasnou, uvedl server Le Monde.

Ministr zahraničních věcí Španělska José Manuel Albares na tiskové konferenci zdůraznil, že v současnosti není možné mluvit o rozmístění vojenských sil v zemi, kde stále probíhá konflikt. "Je příliš brzy na to hovořit o vyslání vojsk na Ukrajinu. Momentálně tam není mír, a diplomacie by se měla soustředit na jeho dosažení co nejdříve," prohlásil po setkání se svým brazilským protějškem Maurem Vieirou.

Podle Albaresových slov bude nutné, až válka skončí, zvážit podmínky mírového uspořádání a role případných mezinárodních sil. "Když budeme mít mír, teprve pak bude potřeba zjistit, jaké podmínky si vyžádá. Pokud se hovoří o nasazení ozbrojených sil, musí být jasné, jaká bude jejich mise, kdo ji může vést, pod jakou vlajkou a s jakým mandátem," dodal španělský ministr.

Premiér Spojeného království Keir Starmer v neděli uvedl, že jeho země je připravena vyslat vojáky na Ukrajinu, pokud si to situace vyžádá. Podle jeho slov by se Británie mohla podílet na zajištění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a zároveň vyzval evropské státy, aby se více zapojily do NATO a posílily svou vojenskou připravenost.

Německý kancléř Olaf Scholz však v podobném duchu jako Albares zdůraznil, že je příliš brzy na diskuse o přímém nasazení vojáků. Podle Berlína by bylo nutné nejprve sledovat, zda a jakým způsobem se podaří nastolit mír na Ukrajině.

Různé přístupy evropských zemí ukazují, že otázka vojenské přítomnosti v případném poválečném uspořádání Ukrajiny je stále otevřená. Zatímco některé státy, jako je Velká Británie, naznačují možnost vyslání jednotek jako součásti bezpečnostních opatření, jiné, včetně Španělska a Německa, zdůrazňují diplomatická řešení a vyzývají k opatrnosti.

Celá situace je ještě komplikovanější v kontextu probíhajících jednání mezi Spojenými státy a Ruskem, která se konají bez přímé účasti Ukrajiny a Evropské unie. Kyjev už dříve uvedl, že jakoukoli dohodu uzavřenou bez jeho účasti nebude akceptovat.

Mezitím se očekává, že lídři evropských zemí budou pokračovat v debatách o dalším postupu na mimořádném summitu v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron již vyzval k jednotě evropských států a upozornil, že je třeba reagovat na novou geopolitickou realitu s ohledem na měnící se postoje americké administrativy pod vedením Donalda Trumpa. 

Související

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.
Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Do údajné snahy USA o vyloučení Španělska se vložilo NATO

Severoatlantická aliance potvrdila, že její zakládací smlouva neobsahuje žádné ustanovení, které by umožňovalo pozastavení či vyloučení členského státu. Reagovala tak na zprávy o uniklém e-mailu z Pentagonu, podle něhož by Spojené státy mohly chtít potrestat Španělsko za jeho postoj k válce v Íránu.

Více souvisejících

Španělsko armáda Španělsko José Manuel Albares

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Za žalobu si může vláda sama. Opozice se ve sporu s koalicí postavila za Pavla

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

před 4 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy