Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Tato čísla zapadají do širšího obrazu opotřebovávací války, která trvá již téměř čtyři roky. Podle aktuálních odhadů ztratilo Rusko od začátku invaze v únoru 2022 přibližně 1,2 milionu vojáků (zabitých, zraněných či nezvěstných), což je nejvyšší údaj u světové mocnosti od konce druhé světové války. Ukrajinské ztráty se odhadují na 500 až 600 tisíc. Přestože tato data naznačují, že Rusko nevyhrává, analytici varují před přehnaným optimismem.

Strategie zaměřená na počet „pytlů na mrtvoly“ vyvolává mezi odborníky a vojáky na frontě rozporuplné reakce. Americký dobrovolník Ryan O’Leary, který vede jednotku Chosen Company, kritizuje ukrajinský systém „e-bodů“, v němž jednotky získávají nové vybavení výměnou za potvrzené zásahy nepřátel. Podle něj tento systém motivuje velitele k útokům na snadnější cíle, jako je pěchota v zákopech, místo aby se soustředili na ničení ruské logistiky, komunikačních uzlů a operátorů dronů hluboko v týlu.

Kritika směřuje i k tomu, že se Rusko dokázalo ukrajinskému náskoku v technologiích přizpůsobit. Podle ukrajinských důstojníků ztratil Kyjev svou počáteční výhodu v elektronickém boji, protože nedokázal dostatečně diverzifikovat rádiové frekvence svých dronů. Rusko nyní efektivně ruší ukrajinské signály a samo nasazuje drony s optickými vlákny, které jsou proti rušení imunní, protože nevysílají žádný rádiový signál.

Ukrajina se navíc potýká s kritickým nedostatkem personálu. Na frontě připadá v průměru méně než deset pěšáků na kilometr, přičemž většina brigád má v aktivní pěchotě pouze 10 % svého celkového stavu namísto obvyklých 30 %. Nový ministr obrany Fedorov otevřeně přiznal, že dva miliony Ukrajinců ignorují povolávací rozkazy a dalších 200 000 vojáků dezertovalo nebo jsou vedeni jako nepřítomní bez povolení.

Nedostatek lidí pociťují i specializované jednotky. Robert Brovdi, velitel sil bezpilotních systémů známý jako „Maďar“, upozornil, že je nutné počet operátorů dronů ztrojnásobit. V současnosti je totiž pokryto jen zhruba 30 % celé, téměř 1 200 kilometrů dlouhé frontové linie. Fedorov tak stojí před nelehkým úkolem: musí reformovat armádu, modernizovat technologie a zároveň zajistit dostatek lidí pro Zelenského ofenzivní cíle.

Skepse panuje také ohledně diplomatického řešení. Zatímco v Abú Dhabí probíhají jednání za účasti amerických zmocněnců, většina Ukrajinců nevěří, že Vladimir Putin ustoupí ze svých územních požadavků. Obávají se, že jakékoli postoupení území by Rusko využilo pouze k přeskupení sil a zahájení nové fáze války z výhodnějších pozic.