Po zavalených pátrá v Turecku sto tisíc lidí z celého světa. Dochází jim čas

Záchranáři v Turecku a Sýrii i třetí den po ničivém zemětřesení nacházejí pod troskami budov přeživší, varují ale, že naděje na záchranu zasypaných lidí se každou hodinou povážlivě snižuje. V provincii Kahramanmaraş se dnes po 78 hodinách v sutinách domu dostala ven matka se dvěma dětmi, které záchranáři vyprošťovali 15 hodin, informovala agentura DPA. 

Tento úspěch je ale spíše ojedinělý, naopak se stále zvyšuje počet mrtvých. Do zasažených oblastí dnes znovu dorazil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

V Turecku podle posledních úředních údajů kvůli zemětřesení zahynulo nejméně 14.014 lidí, na syrské straně je dosud 3162 potvrzených obětí na životech. Prezident Erdogan je dnes stejně jako ve středu na obhlídce zasažených oblastí, která začala ve městě Gaziantep a bude pokračovat ve městech Osmaniye a Kilis.

"Jsme v kritické fázi... Dochází nám čas, stovky rodin jsou stále pod sutinami. Každá vteřina může znamenat záchranu života," napsala na twitteru opoziční syrská organizace civilní obrany, známá též jako Bílé přilby. "Počet mrtvých a zraněných nejspíš dál výrazně poroste, protože mnoho rodin je stále pod troskami. Žádná pomoc dosud nedorazila a my čekáme, zda se nám dnes nějaké dostane," doplnil šéf organizace Ráid Sálih.

Počet obětí ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 20 000. Záchranné práce pokračují Zemětřesení v Turecku Jednou z obětí zemětřesení v Turecku je pohřešovaná česká občanka Zemětřesení v Turecku

Záchranné týmy v Turecku čítají na 100.000 lidí, včetně tisíců expertů ze zahraničí včetně České republiky. Jejich úspěchy média pečlivě zaznamenávají, protože příběhů se šťastným koncem je stále méně. Turecká televize TRT odvysílala například záběry, jak záchranáři ve městě Malatya vytáhli ze sutin šedesátiletou ženu, která byla zasypaná 77 hodin. Tým jihokorejských záchranářů uvedl, že se mu ve městě Antakya povedlo vyprostit ze zřícené budovy batole.

Odborníci upozorňují, že šance na přežití zasypaných více než 70 hodin po pondělních otřesech se podstatně snižují. Roli hraje i velmi chladné počasí, které znamená, že mnoho zasypaných zemře kvůli podchlazení.

"Prvních 72 hodin je rozhodujících. Šance na přežití je během prvních 24 hodin 74 procent, po 72 hodinách je to 22 procent a pátý den je to šest procent," řekl stanici Sky News Steven Godby, odborník na přírodní katastrofy z britské univerzity v Nottinghamu.

Šéf týmu britských záchranářů v Turecku David O’Neill ale tvrdí, že šance na záchranu pro zasypané stále existují, zejména pokud se nacházejí v dutinách uvnitř zřícených budov. "Stále nacházíme přeživší. Je to překvapivé, ale povzbuzující... Lidé, které jsme zachránili včera (ve středu - pozn. ČTK) byli dehydrovaní, lehce podchlazení kvůli velmi chladným podmínkám. Ale byli živí," řekl O’Neill stanici Sky News.

Turecku po zemětřesení nabídlo nebo dodalo pomoc 95 zemí, řekl ministr

Turecku po pondělním zemětřesení nabídlo nebo dodalo pomoc 95 zemí a 16 mezinárodních organizací, 56 zemí poslalo do zasažených provincií záchranné týmy. Na tiskové konferenci to dnes řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. V terénu je podle něj skoro 6500 záchranářů ze zahraničí, týmy z dalších 19 zemí by se měly na místo dostavit v následujících 24 hodinách.

Na pomoc Turecku vyrazili odborníci prakticky ze všech evropských zemí, ale například i z Jižní Koreje nebo Japonska. Skoro stovku záchranářů vyslala do Turecka také Ukrajina, která se brání útoku ruské armády. Z České republiky v úterý dorazil téměř sedmdesátičlenný USAR tým specializovaný na vyhledávání lidí v sutinách.

Češi nepřestávají v prohledávání budov v Turecku, mohou tam být desítky lidí

Čeští záchranáři v tureckém městě Adiyaman nepřestávají v prohledávání budov, které se zřítily při pondělním zemětřesení. Předpokládají, že v sutinách zůstává několik desítek lidí. "Priorita je záchrana živých, ale neméně důležité, například pro blízké, kteří jsou často na místě, je také vyprošťování zemřelých," sdělil dnes novinářům mluvčí českých hasičů Jakub Kozák. Ve středu večer informoval, že z trosek vytáhli tři mrtvé, mezi nimi dvě děti.

Členové českého USAR (Urban Search and Rescue) týmu specializovaného na vyhledávání lidí v sutinách začali v úterý večer v Adiyamanu prohledávat dvě budovy o ploše zhruba 40 krát 40 metrů. Kozák už dřív uvedl, že jedna budova má patra zřícená na sobě, druhá je sesunutá.

"Nepřestáváme pracovat, střídáme se v šestihodinových směnách," uvedl dnes Kozák a zveřejnil na twitteru i video z činnosti českých hasičů v Turecku. Češi podle mluvčího také vytvořili pro potřeby kolegů z ostatních záchranářských týmů v Adyiamanu malou skupinu pro rychlé nasazení, tvoří ji kynolog a velitel vybavený štěrbinovou kamerou. "Tato skupina označila dvě místa s předpokládaným výskytem živých osob. Jejich vyproštění potrvá deset až 20 hodin, postarají se o něj kolegové z těžkého USAR z Alžíru," doplnil po poledni k situaci v Adyiamanu Kozák.

Ničivé zemětřesení, které v pondělí zasáhlo oblast na hranici mezi Tureckem a Sýrií, si vyžádalo přes 17.000 obětí. V samotném Turecku při něm zemřelo nejméně 14.014 lidí, řekl dnes při návštěvě katastrofou zasaženého města Gaziantep turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zraněných je podle něj přes 60.000. V Sýrii zahynulo nejméně 3162 lidí, ale záchranné práce tam zejména v oblastech ovládaných povstalci postupují kvůli nedostatku techniky mnohem pomaleji než v Turecku.

Mezi oběťmi zemětřesení v Turecku je i Češka, která v zemi dlouhodobě žila. Žádní další Češi podle českého velvyslanec v Turecku Pavla Vacka nyní nejsou mezi pohřešovanými nebo zraněnými.

Podle Vacka zemřelá žena žila v provincii Adiyaman, kde od úterý pomáhá i téměř sedmdesátičlenný tým českých záchranářů.

Český USAR tým v zahraničí v minulosti pomáhal například v libanonském Bejrútu v roce 2020 po výbuchu v přístavu, který připravil o život dvě stovky lidí a zranil dalších 6000. V českém týmu tehdy byli kromě hasičů i kynologové se psy, statik či lékař.

Související

Více souvisejících

zemětřesení v Turecku Turecko

Aktuálně se děje

před 30 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy