Počet obětí ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 20 000. Záchranné práce pokračují

Zemětřesení o síle 7,8 stupně v noci na pondělí a následný o něco slabší otřes způsobily u hranic Turecka a Sýrie obrovské škody. Zřítily se tisíce budov, v nichž v tu chvíli spali jejich obyvatelé. Více obětí zatím hlásí turecké úřady, protože katastrofa zasáhla i několik velkých měst. Prohledávání sutin postupuje pomalu, proto panují obavy, že počet obětí ještě výrazně poroste.

"Zemětřesení zasáhlo oblast o rozloze 110.000 kilometrů čtverečních... Jde o třetí největší zemětřesení po otřesech v Anatolii z roku 1668 a v Erzincanu v roce 1939," řekl podle agentury Anadolu Oktay poslancům. Zraněných je podle něj bezmála 64.000 lidí. Turecký úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD) dnes sdělil, že v postižených regionech zasahuje přes 113.000 záchranářů včetně téměř 6000 odborníků ze zahraničí včetně Česka. Z oblasti katastrofy bylo dosud evakuováno přes 28.000 lidí.

Na severu Sýrie zahynulo podle údajů vlády v Damašku a opoziční organizace Bílé přilby, která působí v regionech ovládaných povstalci, celkem 3192 lidí. Syrská státní média uvádějí 1262 obětí v oblastech kontrolovaných vládou, Bílé přilby dnes na twitteru informovaly o dalších 1930 mrtvých v povstaleckých regionech. Zraněných je dohromady na 5000.

V Sýrii pomoc komplikuje složitá vnitropolitická a bezpečnostní situace, velmi je složitý je zejména přístup do regionů pod kontrolou povstaleckých skupin. Dnes tam přes turecké hranice dorazil vůbec první humanitární konvoj. Na severozápadě Sýrie byly přitom už před touto katastrofou miliony lidí závislých na humanitární pomoci.

"Region, který už roky sužují krize, čelí další krizi s nepředstavitelnými ztrátami a škodami," citovala agentura DPA Corinne Fleischerovou, regionální ředitelku Světového potravinového programu (WFP) pro Blízký východ, severní Afriku a východní Evropu.

Do části Sýrie ovládané povstalci se po zemětřesení dostal první konvoj s pomocí

Do oblastí na severu Sýrie, které ovládají povstalecké skupiny, se dnes dostal první konvoj s humanitární pomocí od chvíle, kdy toto území v pondělí zasáhlo silné zemětřesení. Uvedl to Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen novinářům v Ženevě řekl, že Syřané naléhavě potřebují pomoc, která by mohla zachránit lidské životy.

"Obnovili jsme dnes přeshraniční dodávky pomoci OSN. Ulevilo se nám, že jsme se v této kritické době konečně mohli dostat k lidem na severozápadě Sýrie. Doufáme, že tato operace bude pokračovat, protože tato humanitární trasa je jedinou možnou cestou," uvedla šéfka turecké pobočky OCHA Sanjana Quaziová.

O víkendu do syrských měst Halab (Aleppo) a Damašek a do otřesy rovněž zasaženého Turecka přijede šéf OCHA Martin Griffiths, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník OSN António Guterres. Vyzval také k tomu, aby přístup k pomoci měl i sever Sýrie pod kontrolou opozice.

"Silnice jsou poškozené. Lidé umírají. Teď je čas prozkoumat všechny možné způsoby, jak dostat pomoc do všech postižených oblastí. Lidé jsou na prvním místě," řekl Guterres.

Zásobovat syrské regiony, které nemá pod kontrolou vláda v Damašku, je nyní možné jen skrze hraniční přechod Báb al-Hava, jediný z Turecka. Dnes jej překročilo šest nákladních aut s pomocí. Podle agentury Reuters turecké úřady zvažují, že během dvou dnů otevřou další přechody, pokud to dovolí bezpečnostní situace.

"Potýkali jsme se s problémy, protože silnice vedoucí k přechodu (mezi Tureckem a Sýrií) byly poničené. Ale byli jsme ujištěni, že dnes budeme moci projet s první pomocí," řekl Pedersen. "Civilisté ji (pomoc) naléhavě potřebují, bez ohledu na to, kde se nacházejí a bez ohledu na hranice... Potřebují víc všeho," dodal.

V oblastech pod kontrolou povstalců žijí asi čtyři miliony lidí. Zemětřesení si tam podle opoziční organizace civilní ochrany známé jako Bílé přilby vyžádalo nejméně 1900 mrtvých a na 3000 zraněných. Už před katastrofou tam bylo 90 procent obyvatel odkázaných na humanitární pomoc OSN.

Záchranáři z organizace Bílé přilby tvrdí, že pomoc OSN je nedostatečná a že chybí zejména vybavení a těžká technika pro vyprošťování zavalených lidí. "OSN nedodává pomoc, kterou nejvíc potřebujeme, abychom mohli zachraňovat životy ve chvíli, kdy nám běží čas," řekl agentuře Reuters šéf Bílých přileb Ráid Sálih.