Politico: EU jak ji známe už neexistuje. Putin a Trump ji tlačí k radikální proměně

Ruské stíhačky vlétly do vzdušného prostoru NATO, což přimělo Trumpa a šéfy EU veřejně podpořit myšlenku jejich sestřelení. Navíc kodaňské letiště, kam se slétají evropští lídři, minulý týden zažilo velké narušení kvůli záhadným dronům, které Dánsko označilo za „hybridní útok“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje nebývalou diskusi o vojenských schopnostech EU, čímž posouvá zaměření bloku daleko od tradičního obchodu a ekonomiky.

Mezi diskutovanými možnostmi je vytvoření „stěny dronů“, systému schopného detekovat, sledovat a sestřelovat bezpilotní letouny. Také se řeší projekty na zajištění rychlé reakce proti letadlům narušujícím evropský vzdušný prostor. I když se „vzlet stíhaček řeší v NATO,“ úkolem EU je být připravena reagovat na hrozby, posílit společné nástroje a schopnosti.

Tři měsíce od červnového summitu a setkání Trumpa s Putinem na Aljašce přinesly pouze krátký záblesk optimismu, po němž následovalo opětovné vyhrožování a ještě více ohrožující chování. EU chce na summitu v Kodani a na druhém setkání v Bruselu koncem října dosáhnout skutečných rozhodnutí o posílení evropské obrany a o financování Ukrajiny. Zatímco shoda panuje na uznání rizika z Moskvy, odpověď se hledá obtížně, avšak s jedním jasným cílem: neudělat nic, co by zvýšilo pravděpodobnost totální války.

Evropské státy se snaží najít „rovnováhu v odstrašení“ s čím dál více riskujícím ruským vedením, která by umožnila efektivní zvládání incidentů, aniž by přerostly v konflikt. To je obzvláště obtížné, když americký prezident Donald Trump, největší spojenec v NATO, říká „klidně [ruské stíhačky] sestřelte, ale nevím, jestli vám kryji záda.“ Současná nebezpečná fáze evropské politiky je plná rizik, a úředníci se soukromě obávají „momentu Franze Ferdinanda“ – náhlé eskalace, která by kontinent zatáhla do konfliktu.

Polsko v neděli vyslalo stíhačky a dočasně uzavřelo část vzdušného prostoru po dvanáctihodinovém ruském útoku na Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Kreml se nezastaví u Ukrajiny a „otevře nějaký další směr“. Ačkoliv panuje obecný konsenzus o nutnosti posílení obrany, jak to zaplatit rozděluje lídry. Ne všechny metropole souhlasí s tím, kolik by se mělo utratit.

Zatímco někteří vojenští představitelé trvají na tom, že války byly vždy vyhrány pouze s veřejným dluhem, a signál ochoty EU utrácet by měl být součástí odstrašení, jiné státy jako Španělsko snižují riziko války ve snaze ochránit své rozpočty. Nizozemsko, Švédsko a Německo jsou dlouhodobě obezřetné ohledně dodatečného zadlužování na vojenské přezbrojení a pomoc Ukrajině.

Čas se krátí. Ukrajina čelí rozpočtovému schodku ve výši 23 miliard dolarů v příštím roce, a proto EU potřebuje rychle zajistit značné finanční prostředky. Předsedkyně Von der Leyenová navrhuje řešení v podobě „reparační půjčky“ ve výši 140 miliard eur, financované ze zmrazených ruských aktiv.

Tomuto plánu však stojí v cestě maďarský premiér Viktor Orbán. Evropská komise se domnívá, že našla právní kličku, jak obejít Maďarsko v rozhodovacím procesu. Lídři budou o plánu diskutovat ve středu a doufají, že formální rozhodnutí padne na říjnovém summitu. Cílem v Kodani je „shromáždit dostatečnou podporu od ostatních zemí k izolaci Orbána,“ uvedl diplomat EU.

Copenhagenský summit je dalším krokem v nové kapitole EU. Stále však platí, že blok má potíže dostat se do ofenzívy a jeho možnosti se zdají omezené. Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia se domnívá, že Evropa již nemá žádné zjevné „stříbrné kulky“ k použití po uvalení sankcí.