Trumpova Amerika 2.0 je nyní spojencem Putina, a nepřítelem Evropy

Deník připomíná, že válka na Ukrajině přináší nejen vojenské boje, ale také nutnost volby stran. Donald Trump, jak se mnozí v Evropě domnívají, se postavil na stranu Vladimira Putina.

Sedm dní jeho intervencí v rusko-ukrajinském konfliktu proměnilo obavy Ukrajinců a jejich spojenců v realitu, což zásadně změnilo transatlantické vztahy, které byly klíčové pro evropskou bezpečnost od roku 1945. Evropští politici nyní čelí novým výzvám, kdy se musí vyrovnat s Amerikou, jež se vůči starému evropskému světu staví skepticky až nepřátelsky.

Pokud existovaly nějaké pochybnosti o Trumpově ochotě dělat si v Evropě nepřátele, rozptýlil je v úterý večer, když obvinil Ukrajinu ze „zahájení“ války s Ruskem. Tento přímý odpor vůči faktu, že Putinova invaze byla nevyprovokovaná, šokoval i jeho nejvěrnější americké spojence.

„Ježíši,“ reagoval jeden britský vládní úředník na prezidentův výbuch. Další evropský diplomat, který si přál zůstat v anonymitě, komentoval situaci slovy: „Nyní máme spojenectví mezi ruským prezidentem, který chce zničit Evropu, a americkým prezidentem, který chce také zničit Evropu. Transatlantická aliance skončila.“

Po téměř třech letech neochvějné podpory ukrajinského odporu během prezidentství Joea Bidena nový prezident Donald Trump vyjádřil otevřenou kritiku. Ve středečním projevu označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nevypsání voleb a přiznal, že mu na výsledku války příliš nezáleží.

„Tato válka je pro Evropu mnohem důležitější než pro nás,“ napsal Trump na sociálních sítích, přičemž zmínil, že USA odděluje „velký, krásný oceán“. Tento postoj Evropany šokoval, ale je v souladu s Trumpovým dlouhodobým nepřátelstvím vůči kontinentu.

V prvním měsíci Trumpova prezidentství oznámil cla, kritizoval EU, snižoval podporu Ukrajině před mírovými rozhovory a přivítal Putina zpět na mezinárodní scénu.

V Bruselu diplomaté začínají připouštět, že USA nacházejí společnou řeč s Ruskem ve snaze oslabit EU. Během americko-ruských jednání v Saúdské Arábii probíraly obě strany možnost energetické spolupráce i sankce proti Rusku. EU si začíná uvědomovat novou realitu, kdy USA nejsou na její straně. Proevropské strany v Evropském parlamentu vydaly prohlášení o rozsahu krize.

Lídři evropských politických stran jako Evropská lidová strana, socialisté, Obnovit Evropu a Zelení vyzvali k větší nezávislosti Evropy na USA v obraně jejích hodnot a zájmů. Navrhují zvýšení výdajů na armádu a větší podporu Ukrajiny. Tvrdí, že bezpečnost Ukrajiny je klíčová pro bezpečnost Evropy a že EU musí investovat do efektivnější bezpečnostní architektury. Některé strany, jako italská Meloniové, nesouhlasí s hodnocením USA v prohlášení. Bývalý britský premiér Boris Johnson reagoval na situaci s názorem, že Trumpova prohlášení mají Evropu motivovat k akci. Polský představitel uvedl, že Trump nechce rozdělovat Evropu, ale vyzývá ji k větší odpovědnosti za bezpečnost.

Trumpovy první měsíce v úřadu vyvolávají obavy v Evropě a na Ukrajině, které se ocitají mimo vyjednávací stůl, zatímco Rusko sleduje situaci s optimismem. Vztahy mezi USA a EU se výrazně ochladily, když Trump obvinil Ukrajinu z vyvolání války s Ruskem a požadoval přístup k ukrajinským nerostným surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Ukrajinský prezident Zelenskyj se pokusil apelovat na Trumpovy komerční instinkty, ale to nevedlo k úspěchu. Trumpova snaha o rychlé volby na Ukrajině, které by mohly podkopat její demokracii, znepokojuje evropské politiky.

Evropané začínají chápat, že Trump může jednat v zájmu své verze Ameriky, což je v kontrastu s evropskými prioritami. Trumpovo zaměření na Rusko a jeho ochota vyjednávat s Putinem bez vojenské opozice jsou pro Evropu hrozbou, zvláště pokud jde o budoucnost Ukrajiny a rozšíření ruské kontroly nad východní Evropou. Evropské vlády se obávají, že transatlantická aliance může být vážně poškozena, a varují před možným ozbrojeným konfliktem mezi USA a Dánskem kvůli Trumpovými ambicemi v Arktidě.