Polsko mění svůj přístup k Ukrajincům, kteří utekli z domova kvůli ruské agresi. List Rzeczpospolita napsal, že se vláda ve Varšavě chce zaměřit na pomoc lidem uvnitř Ukrajiny, postaví například kontejnerové domky pro 20.000 lidí. Také úřady v Kyjevě se snaží zabránit odlivu obyvatel.
Po 24. únoru, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, do Polska přišlo 7,6 milionu Ukrajinců, ale 5,8 milionu jich Polsko zase opustilo. V posledních dnech se jen jednotky procent Ukrajinců na hraničních přechodech s Polskem označovaly za válečné uprchlíky, většina lidí mířila za příbuznými nebo na nákupy.
Ukrajinská vláda se snaží zabránit tomu, aby ze země odjížděly další rodiny. "Ukrajina si je vědoma velkého úbytku obyvatel a demografických problémů, jaké to pro ni může znamenat," cituje Rzeczpospolita sociologa Piotra Dlugosze z Pedagogické univerzity v Krakově. Ukrajinci proto podle něho vytváří různé strategie, jak zabránit dalšímu vylidňování země. Polsko coby jeden z nejbližších spojenců Ukrajiny nebude usilovat o to, aby v něm zůstalo co nejvíce jejích obyvatel. Bude se snažit vytvořit podmínky pro to, aby se Ukrajinci vraceli do vlasti a přičinili se při její obnově, řekl Dlugosz.
Polsko první komplex z kontejnerových domků postavilo ve Lvově na západní Ukrajině, další vznikly v Kyjevské a Černihivské oblasti. Součástí komplexu je umývárna, ošetřovna, sklady a jídelna. Jsou v regionech, kde se nebojuje. Nicméně Rusko v posledních týdnech útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zasažena byla i místa vzdálená stovky kilometrů od fronty.
Polské úřady uvádějí, že se připravují na všechny situace, které mohou nastat s nadcházející zimou i vývojem na bojišti.
Centra poskytující pomoc uprchlíkům, která po začátku války vznikla v polských obcích u hranic s Ukrajinou, jsou nyní mimo provoz. "V případě opětovného přílivu uprchlíků, pokud vojvoda rozhodne o jejich zprovoznění, je znovu otevřeme. Naše přijímací centra udržujeme v pohotovosti," řekla Katarzyna Rafalská z obecního úřadu v Dorohusku. Podobné přijímací místo na nádraží v Přemyšlu nadále funguje, v poslední době tam lidí přibývá. Ale nezůstávají tam, jedou dál.
Pawel Szafernaker, zmocněnec polské vlády pro válečné uprchlíky z Ukrajiny, řekl, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že Polsko čeká další migrační vlna. "Ukrajinci vědí o tom, že další vlna bude pro ně znamenat prohru ve válce, protože Rusům jde o to, aby Ukrajinci odjeli ze země a už se do ní nevrátili," uvedl.
Rzeczpospolita píše, že Polsko má i z finančních důvodů zájem na tom, aby pomáhalo Ukrajincům přímo v jejich zemi. Na pomoc, jako je ubytování, strava nebo sociální dávky, vyplatilo okolo 5,5 miliard zlotých (asi 28,5 miliardy korun). Do této částky není započítaná vojenská pomoc, jako jsou zbraně. Od ledna Ukrajinci přebývající ve veřejně provozovaných ubytovnách budou muset na službu doplácet do 40 zlotých denně, od dubna potom do 60 zlotých za den. Nebude se to týkat důchodců, dětí, těhotných nebo dalších lidí ve složité situaci. Polsko chce také zpřísnit dohled nad výplatou sociálních dávek.
Související
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 2 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 6 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 7 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 10 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 11 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 12 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák