Polsko mění svůj přístup k Ukrajincům, kteří utekli z domova

Polsko mění svůj přístup k Ukrajincům, kteří utekli z domova kvůli ruské agresi. List Rzeczpospolita napsal, že se vláda ve Varšavě chce zaměřit na pomoc lidem uvnitř Ukrajiny, postaví například kontejnerové domky pro 20.000 lidí. Také úřady v Kyjevě se snaží zabránit odlivu obyvatel.

Po 24. únoru, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, do Polska přišlo 7,6 milionu Ukrajinců, ale 5,8 milionu jich Polsko zase opustilo. V posledních dnech se jen jednotky procent Ukrajinců na hraničních přechodech s Polskem označovaly za válečné uprchlíky, většina lidí mířila za příbuznými nebo na nákupy.

Ukrajinská vláda se snaží zabránit tomu, aby ze země odjížděly další rodiny. "Ukrajina si je vědoma velkého úbytku obyvatel a demografických problémů, jaké to pro ni může znamenat," cituje Rzeczpospolita sociologa Piotra Dlugosze z Pedagogické univerzity v Krakově. Ukrajinci proto podle něho vytváří různé strategie, jak zabránit dalšímu vylidňování země. Polsko coby jeden z nejbližších spojenců Ukrajiny nebude usilovat o to, aby v něm zůstalo co nejvíce jejích obyvatel. Bude se snažit vytvořit podmínky pro to, aby se Ukrajinci vraceli do vlasti a přičinili se při její obnově, řekl Dlugosz.

Polsko první komplex z kontejnerových domků postavilo ve Lvově na západní Ukrajině, další vznikly v Kyjevské a Černihivské oblasti. Součástí komplexu je umývárna, ošetřovna, sklady a jídelna. Jsou v regionech, kde se nebojuje. Nicméně Rusko v posledních týdnech útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zasažena byla i místa vzdálená stovky kilometrů od fronty.

Polské úřady uvádějí, že se připravují na všechny situace, které mohou nastat s nadcházející zimou i vývojem na bojišti.

Centra poskytující pomoc uprchlíkům, která po začátku války vznikla v polských obcích u hranic s Ukrajinou, jsou nyní mimo provoz. "V případě opětovného přílivu uprchlíků, pokud vojvoda rozhodne o jejich zprovoznění, je znovu otevřeme. Naše přijímací centra udržujeme v pohotovosti," řekla Katarzyna Rafalská z obecního úřadu v Dorohusku. Podobné přijímací místo na nádraží v Přemyšlu nadále funguje, v poslední době tam lidí přibývá. Ale nezůstávají tam, jedou dál.

Pawel Szafernaker, zmocněnec polské vlády pro válečné uprchlíky z Ukrajiny, řekl, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že Polsko čeká další migrační vlna. "Ukrajinci vědí o tom, že další vlna bude pro ně znamenat prohru ve válce, protože Rusům jde o to, aby Ukrajinci odjeli ze země a už se do ní nevrátili," uvedl.

Rzeczpospolita píše, že Polsko má i z finančních důvodů zájem na tom, aby pomáhalo Ukrajincům přímo v jejich zemi. Na pomoc, jako je ubytování, strava nebo sociální dávky, vyplatilo okolo 5,5 miliard zlotých (asi 28,5 miliardy korun). Do této částky není započítaná vojenská pomoc, jako jsou zbraně. Od ledna Ukrajinci přebývající ve veřejně provozovaných ubytovnách budou muset na službu doplácet do 40 zlotých denně, od dubna potom do 60 zlotých za den. Nebude se to týkat důchodců, dětí, těhotných nebo dalších lidí ve složité situaci. Polsko chce také zpřísnit dohled nad výplatou sociálních dávek.

Související

Více souvisejících

Polsko uprchlíci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ani napodruhé na nabídku nekývl. Bilič nebude trénovat českou fotbalovou reprezentaci

Příběh hledání nového trenéra české reprezentace se zdá být nekonečný. Poté, co Slavia neuvolnila kouče Jindřicha Trpišovského, se začalo spekulovat, že by se mohl definitivně stát trenérem národního týmu Chorvat se zkušenostmi z anglické Premier League Slaven Bilič, čímž by se tak naplnila již dřívější priorita FAČR, že bude lovit trenéra především v zahraničních vodách. Jenže ani ten nakonec na nabídku manažera reprezentací Pavla Nedvěda nekývl. Navzdory tomu, že se s ním setkal hned dvakrát. Nejnovější informace tak hovoří o tom, že svaz začal jednat s velezkušeným stratégem Miroslavem Koubkem.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Platy v IT v roce 2025: Jak si stojí programátoři, datoví analytici a specialisté na AI

IT sektor i v roce 2025 potvrzuje, že patří k nejdynamičtějším odvětvím ekonomiky. Firmy napříč obory bojují o zkušené vývojáře, datové analytiky i specialisty na umělou inteligenci – a to se odráží na jejich odměňování. Přinášíme vám aktuální přehled platů v IT a vysvětlíme, proč je technické vzdělání stále jednou z nejlepších investic do budoucnosti.

včera

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda začala úřadovat. Odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání jasně deklarovala změnu kurzu v evropské i domácí politice. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Přísahy a Motoristů oficiálně odmítl zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 a vyslovil se proti migračnímu paktu EU. Zároveň se potvrdilo, že země vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu.

včera

BBC

BBC jde do boje. Trumpovu žalobu o čtvrt bilionu za sestřih projevu rázně odmítá

Britská veřejnoprávní stanice BBC oficiálně potvrdila, že se bude u soudu bránit žalobě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v pondělí na Floridě podal žalobu o astronomických 10 miliard dolarů (přibližně 230 miliard korun). Jádrem sporu je kontroverzní sestřih Trumpova projevu ze 6. ledna 2021 v dokumentárním pořadu Panorama, který byl ve Velké Británii odvysílán před americkými volbami v roce 2024.

včera

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Politico: Unijní summit v ohrožení. Belgie odmítá půjčku Ukrajině z ruských peněz, Česko ji podpořilo

Evropská unie se ocitla v patové situaci jen dva dny před klíčovým summitem lídrů v Bruselu. Belgická vláda v pondělí večer odmítla poslední balík ústupků ze strany Evropské komise, který měl odblokovat obří půjčku pro Ukrajinu ve výši 210 miliard eur (přes 5 bilionů korun). Půjčka má být kryta zmrazenými aktivy ruské centrální banky, z nichž drtivá většina leží v bruselském depozitáři Euroclear.

včera

Dmitrij Peskov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko odmítá vánoční příměří na Ukrajině

Ruské vedení se v úterý chladně vyjádřilo k návrhu na vánoční klid zbraní, který podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova závisí jakékoli dočasné zastavení bojů na tom, zda se podaří dosáhnout širší a trvalé mírové dohody, o kterou usiluje administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

včera

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Mírová jednání v Berlíně: Co přinesla a co bude nyní následovat?

Jednání o míru na Ukrajině, která proběhla tento týden v Berlíně za účasti amerických vyjednavačů, ukrajinského prezidenta a evropských lídrů, skončila se smíšenými výsledky. Přestože v otázce bezpečnostních záruk došlo k výraznému posunu, nejcitlivější body zůstávají i nadále nevyřešeny.

včera

Útočníky z pláže Bondi poháněla ideologie Islámského státu, absolvovali výcvik na Filipínách

Dvojice útočníků, otec a syn, kteří v neděli během židovského svátku Chanuka rozpoutali masakr na slavné australské pláži Bondi Beach, byla vedena ideologií Islámského státu (ISIS). Podle nejnovějších zjištění vyšetřovatelů oba muži nedávno navštívili jih Filipín, oblast dlouhodobě sužovanou islámským extremismem, kde zřejmě absolvovali vojenský výcvik.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy