Polsko mění svůj přístup k Ukrajincům, kteří utekli z domova

Polsko mění svůj přístup k Ukrajincům, kteří utekli z domova kvůli ruské agresi. List Rzeczpospolita napsal, že se vláda ve Varšavě chce zaměřit na pomoc lidem uvnitř Ukrajiny, postaví například kontejnerové domky pro 20.000 lidí. Také úřady v Kyjevě se snaží zabránit odlivu obyvatel.

Po 24. únoru, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, do Polska přišlo 7,6 milionu Ukrajinců, ale 5,8 milionu jich Polsko zase opustilo. V posledních dnech se jen jednotky procent Ukrajinců na hraničních přechodech s Polskem označovaly za válečné uprchlíky, většina lidí mířila za příbuznými nebo na nákupy.

Ukrajinská vláda se snaží zabránit tomu, aby ze země odjížděly další rodiny. "Ukrajina si je vědoma velkého úbytku obyvatel a demografických problémů, jaké to pro ni může znamenat," cituje Rzeczpospolita sociologa Piotra Dlugosze z Pedagogické univerzity v Krakově. Ukrajinci proto podle něho vytváří různé strategie, jak zabránit dalšímu vylidňování země. Polsko coby jeden z nejbližších spojenců Ukrajiny nebude usilovat o to, aby v něm zůstalo co nejvíce jejích obyvatel. Bude se snažit vytvořit podmínky pro to, aby se Ukrajinci vraceli do vlasti a přičinili se při její obnově, řekl Dlugosz.

Polsko první komplex z kontejnerových domků postavilo ve Lvově na západní Ukrajině, další vznikly v Kyjevské a Černihivské oblasti. Součástí komplexu je umývárna, ošetřovna, sklady a jídelna. Jsou v regionech, kde se nebojuje. Nicméně Rusko v posledních týdnech útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zasažena byla i místa vzdálená stovky kilometrů od fronty.

Polské úřady uvádějí, že se připravují na všechny situace, které mohou nastat s nadcházející zimou i vývojem na bojišti.

Centra poskytující pomoc uprchlíkům, která po začátku války vznikla v polských obcích u hranic s Ukrajinou, jsou nyní mimo provoz. "V případě opětovného přílivu uprchlíků, pokud vojvoda rozhodne o jejich zprovoznění, je znovu otevřeme. Naše přijímací centra udržujeme v pohotovosti," řekla Katarzyna Rafalská z obecního úřadu v Dorohusku. Podobné přijímací místo na nádraží v Přemyšlu nadále funguje, v poslední době tam lidí přibývá. Ale nezůstávají tam, jedou dál.

Pawel Szafernaker, zmocněnec polské vlády pro válečné uprchlíky z Ukrajiny, řekl, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že Polsko čeká další migrační vlna. "Ukrajinci vědí o tom, že další vlna bude pro ně znamenat prohru ve válce, protože Rusům jde o to, aby Ukrajinci odjeli ze země a už se do ní nevrátili," uvedl.

Rzeczpospolita píše, že Polsko má i z finančních důvodů zájem na tom, aby pomáhalo Ukrajincům přímo v jejich zemi. Na pomoc, jako je ubytování, strava nebo sociální dávky, vyplatilo okolo 5,5 miliard zlotých (asi 28,5 miliardy korun). Do této částky není započítaná vojenská pomoc, jako jsou zbraně. Od ledna Ukrajinci přebývající ve veřejně provozovaných ubytovnách budou muset na službu doplácet do 40 zlotých denně, od dubna potom do 60 zlotých za den. Nebude se to týkat důchodců, dětí, těhotných nebo dalších lidí ve složité situaci. Polsko chce také zpřísnit dohled nad výplatou sociálních dávek.

Související

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.
Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

Více souvisejících

Polsko uprchlíci

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy