Alexej Navalnyj, prominentní ruský opoziční politik a aktivista, byl známý svou nekompromisní kritikou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho vlády. Jeho odvaha veřejně se postavit vůči autoritářskému režimu ho učinila klíčovou postavou v ruské politické scéně a zajistila mu obdiv, jak doma, tak i v zahraničí. Zároveň však byl vystaven nebezpečí a pronásledování ze strany ruských úřadů.
Navalnyj se narodil 4. června 1976 v Butyni, malém městě v oblasti Moskvy. Studoval právo na moskevské univerzitě a později získal titul magistra na Yale Law School. Po návratu do Ruska pracoval jako právník a později se stal aktivním blogerem, zveřejňujícím články a videa o korupci a zneužívání moci v ruské politice a byrokracii.
Jeho politická kariéra začala nabírat na obrátkách v roce 2011, kdy se stal jedním z vůdčích hlasů opozičních protestů proti manipulacím ve volbách a korupci v Kremlu. Navalnyj byl znám svým ostrým jazykem a schopností odhalovat korupci v ruské elitě. V roce 2013 kandidoval na post moskevského starosty a stal se hlasitým kritikem Putinova režimu.
V průběhu let byl opakovaně zadržován a obviněn z různých trestných činů, což mnozí považovali za politicky motivované útoky na jeho osobu. Přestože mu bylo znemožněno kandidovat na vysoké politické posty, Navalnyj pokračoval ve své činnosti a využíval sociální média a internet k mobilizaci opozice a k získání mezinárodní pozornosti.
Jedním z jeho nejslavnějších momentů bylo odhalení rozsáhlé korupce v rámci ruské státní společnosti Rosneft, která měla spojení s Putinovou vládou. Tato odhalení a jeho odvaha veřejně kritizovat korupci a autoritářský režim mu vynesly značnou popularitu a podporu mnoha Rusů, zejména mladší generace.
Navalnyj však také čelil mnoha výzvám a nebezpečím. Byl opakovaně zadržován, fyzicky napadán a vystaven různým formám zastrašování. V lednu 2021 byl zatčen po návratu do Ruska z Německa, kde se léčil po otravě nervovým jedem, z níž obviňoval ruské úřady. Jeho zatčení vyvolalo mezinárodní odsouzení a objevily se četné výzvy k jeho propuštění.
Navalnyj zemřel v únoru 2024 ve vězení, kde si odpykával trest odnětí svobody. Jeho smrt vyvolala rozhořčení a smutek po celém světě a opětovně poukázala na potřebu respektovat lidská práva a svobodu projevu v Rusku.
Související
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres
před 1 hodinou
Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře
před 2 hodinami
Listopadové počasí bude odpovídat očekáváním, naznačuje výhled
včera
Návrat Rusů se nelíbí ani sponzorům hokeje. Česká firma zaujala jasný postoj
včera
Klempíř chyběl na předávání státních cen. Nepřišli ani dva laureáti
včera
Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu
včera
Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas
včera
Tragédie, jakou fotbal nepamatuje. De Miguel zemřel po faulu brankáře
Aktualizováno včera
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
včera
Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik
včera
Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů
včera
Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech
včera
Demonstranti zastavili provoz na magistrále. Pochodují proti změně financování veřejnoprávních médií
včera
Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým
včera
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
včera
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
včera
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
včera
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
včera
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
včera
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
Německá vláda podle webu Politico představila ambiciózní strategický plán, jehož cílem je proměnit zemi do roku 2030 v suverénní velmoc v oblasti umělé inteligence a dohnat tak technologický náskok Spojených států a Číny. Návrh připravený vládní pracovní skupinou pro umělou inteligenci, který byl připraven k představení na summitu v Berlíně a předložení Národní radě bezpečnosti, stanovuje klíčový směr pro příštích dvanáct až osmnáct měsíců.
Zdroj: Libor Novák