Alexej Navalnyj, prominentní ruský opoziční politik a aktivista, byl známý svou nekompromisní kritikou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho vlády. Jeho odvaha veřejně se postavit vůči autoritářskému režimu ho učinila klíčovou postavou v ruské politické scéně a zajistila mu obdiv, jak doma, tak i v zahraničí. Zároveň však byl vystaven nebezpečí a pronásledování ze strany ruských úřadů.
Navalnyj se narodil 4. června 1976 v Butyni, malém městě v oblasti Moskvy. Studoval právo na moskevské univerzitě a později získal titul magistra na Yale Law School. Po návratu do Ruska pracoval jako právník a později se stal aktivním blogerem, zveřejňujícím články a videa o korupci a zneužívání moci v ruské politice a byrokracii.
Jeho politická kariéra začala nabírat na obrátkách v roce 2011, kdy se stal jedním z vůdčích hlasů opozičních protestů proti manipulacím ve volbách a korupci v Kremlu. Navalnyj byl znám svým ostrým jazykem a schopností odhalovat korupci v ruské elitě. V roce 2013 kandidoval na post moskevského starosty a stal se hlasitým kritikem Putinova režimu.
V průběhu let byl opakovaně zadržován a obviněn z různých trestných činů, což mnozí považovali za politicky motivované útoky na jeho osobu. Přestože mu bylo znemožněno kandidovat na vysoké politické posty, Navalnyj pokračoval ve své činnosti a využíval sociální média a internet k mobilizaci opozice a k získání mezinárodní pozornosti.
Jedním z jeho nejslavnějších momentů bylo odhalení rozsáhlé korupce v rámci ruské státní společnosti Rosneft, která měla spojení s Putinovou vládou. Tato odhalení a jeho odvaha veřejně kritizovat korupci a autoritářský režim mu vynesly značnou popularitu a podporu mnoha Rusů, zejména mladší generace.
Navalnyj však také čelil mnoha výzvám a nebezpečím. Byl opakovaně zadržován, fyzicky napadán a vystaven různým formám zastrašování. V lednu 2021 byl zatčen po návratu do Ruska z Německa, kde se léčil po otravě nervovým jedem, z níž obviňoval ruské úřady. Jeho zatčení vyvolalo mezinárodní odsouzení a objevily se četné výzvy k jeho propuštění.
Navalnyj zemřel v únoru 2024 ve vězení, kde si odpykával trest odnětí svobody. Jeho smrt vyvolala rozhořčení a smutek po celém světě a opětovně poukázala na potřebu respektovat lidská práva a svobodu projevu v Rusku.
Související
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pokud se k otázce Tchaj-wanu přistoupí nesprávně, hrozí otevřený konflikt, varoval Si Ťin-pching Trumpa
před 2 hodinami
Počasí: Příští týden se začne oteplovat, deště ale mohou pokračovat
včera
Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití
včera
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
včera
Otřes v Británii: Ministr zdravotnictví chystá rezignaci, chce vyměnit Starmera ve vedení strany
včera
Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat
včera
Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou
včera
Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz
včera
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
včera
Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty
včera
Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá
včera
Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup
včera
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
včera
Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny
včera
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
včera
Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině
včera
Muž v černém ukradl lebku svaté Zdislavy. Policie se obrátila na veřejnost
včera
Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší
12. května 2026 21:28
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
12. května 2026 20:17
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.
Zdroj: Libor Novák