Přes 50 procent Britů vyjádřilo v průzkumu nespokojenost se zdravotnictvím

Až 51 procent Britů je nespokojeno se státním zdravotnickým systémem NHS, vyplývá z průzkumu, o němž napsal server Sky News. Zjištění se netýkají jen veřejnosti, téměř 80 procent zdravotníků uvažuje o úplném odchodu ze zaměstnání, jako důvod uvádějí stres, vyhoření či úzkosti.

Se stavem zdravotnictví je nyní spokojeno jen 29 procent Britů, v roce 2010 to přitom bylo 71 procent. Britská veřejnost je nyní s NHS nejvíce nespokojená od začátku měření v roce 1983. Čtyřicátý ročník průzkumu se uskutečnil v září a říjnu loňského roku, v jeho rámci bylo dotazováno 3362 lidí z Anglie, Walesu a Skotska na jejich názory na zdravotní a sociální péči. Výsledky podle Sky News ukazují znepokojivý obraz toho, jak lidé NHS nyní vnímají.

Více než dvě třetiny respondentů jako jeden z hlavních důvodů své nespokojenosti uvedly příliš dlouhé čekací doby na návštěvu u praktického lékaře a v nemocnici. Značný počet lidí je také nespokojený s odděleními akutní péče, stomatologiemi či lůžkovými odděleními.

Mezi těmi, kteří byli s NHS spokojeni, byl hlavním důvodem fakt, že péče je bezplatná (74 procent), kvalitní (55 procent) a nabízí dobrou nabídku léčebných postupů (49 procent).

Výsledky průzkumu by měly být varovným signálem pro vládu, uvedl Matthew Taylor, šéf organizace NHS Confederation, která sdružuje představitele britského zdravotnictví. "Neměly by být vnímány jako hodnocení úsilí pracovníků v první linii o obnovu služeb po pandemii, ale spíše jako známka toho, že NHS nedostává to, co potřebuje, aby mohla plně poskytovat služby místním komunitám," dodal Taylor. V anglickém zdravotnictví je podle něj 124.000 volných pracovních míst a chybí jí deset miliard liber (269 miliard Kč).

Nespokojenost v NHS se netýká pouze veřejnosti, ale podle samostatného šetření 75,5 procenta pracovníků uvažuje o úplném odchodu ze služby. Průzkum, kterého se zúčastnilo 2500 zaměstnanců NHS ukázal, že více než polovina z nich si bere volno kvůli stresu, úzkosti nebo vyhoření. Většina z nich také uvedla, že pacienti se v důsledku toho setkávají s chybami v medikaci, zpožděními při zákrocích a zhoršenou kvalitou péče.

Přestože jsou Britové nespokojeni, stále podporují NHS. Devět z deseti lidí podpořilo myšlenku, že NHS by měla být bezplatná, když ji lidé potřebují. Více než osm z deseti respondentů se však domnívá, že existuje velký nebo vážný problém s financováním této služby.

Britské zdravotnictví se potýká s krizí, podle expertů je státní zdravotnický systém chronicky podfinancovaný a trpí nedostatkem personálu. V zemi v posledních měsících kvůli platům opakovaně stávkovali zdravotníci. Například Londýn již zdravotníkům v Anglii nabídl pětiprocentní zvýšení mezd.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Zdravotnictví nemocnice

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy