Přes 50 procent Britů vyjádřilo v průzkumu nespokojenost se zdravotnictvím

Až 51 procent Britů je nespokojeno se státním zdravotnickým systémem NHS, vyplývá z průzkumu, o němž napsal server Sky News. Zjištění se netýkají jen veřejnosti, téměř 80 procent zdravotníků uvažuje o úplném odchodu ze zaměstnání, jako důvod uvádějí stres, vyhoření či úzkosti.

Se stavem zdravotnictví je nyní spokojeno jen 29 procent Britů, v roce 2010 to přitom bylo 71 procent. Britská veřejnost je nyní s NHS nejvíce nespokojená od začátku měření v roce 1983. Čtyřicátý ročník průzkumu se uskutečnil v září a říjnu loňského roku, v jeho rámci bylo dotazováno 3362 lidí z Anglie, Walesu a Skotska na jejich názory na zdravotní a sociální péči. Výsledky podle Sky News ukazují znepokojivý obraz toho, jak lidé NHS nyní vnímají.

Více než dvě třetiny respondentů jako jeden z hlavních důvodů své nespokojenosti uvedly příliš dlouhé čekací doby na návštěvu u praktického lékaře a v nemocnici. Značný počet lidí je také nespokojený s odděleními akutní péče, stomatologiemi či lůžkovými odděleními.

Mezi těmi, kteří byli s NHS spokojeni, byl hlavním důvodem fakt, že péče je bezplatná (74 procent), kvalitní (55 procent) a nabízí dobrou nabídku léčebných postupů (49 procent).

Výsledky průzkumu by měly být varovným signálem pro vládu, uvedl Matthew Taylor, šéf organizace NHS Confederation, která sdružuje představitele britského zdravotnictví. "Neměly by být vnímány jako hodnocení úsilí pracovníků v první linii o obnovu služeb po pandemii, ale spíše jako známka toho, že NHS nedostává to, co potřebuje, aby mohla plně poskytovat služby místním komunitám," dodal Taylor. V anglickém zdravotnictví je podle něj 124.000 volných pracovních míst a chybí jí deset miliard liber (269 miliard Kč).

Nespokojenost v NHS se netýká pouze veřejnosti, ale podle samostatného šetření 75,5 procenta pracovníků uvažuje o úplném odchodu ze služby. Průzkum, kterého se zúčastnilo 2500 zaměstnanců NHS ukázal, že více než polovina z nich si bere volno kvůli stresu, úzkosti nebo vyhoření. Většina z nich také uvedla, že pacienti se v důsledku toho setkávají s chybami v medikaci, zpožděními při zákrocích a zhoršenou kvalitou péče.

Přestože jsou Britové nespokojeni, stále podporují NHS. Devět z deseti lidí podpořilo myšlenku, že NHS by měla být bezplatná, když ji lidé potřebují. Více než osm z deseti respondentů se však domnívá, že existuje velký nebo vážný problém s financováním této služby.

Britské zdravotnictví se potýká s krizí, podle expertů je státní zdravotnický systém chronicky podfinancovaný a trpí nedostatkem personálu. V zemi v posledních měsících kvůli platům opakovaně stávkovali zdravotníci. Například Londýn již zdravotníkům v Anglii nabídl pětiprocentní zvýšení mezd.

Související

Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.
Král Charles III. (Karel III.)

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval

Je to 20 let, co se datum 7. července smutně a nesmazatelně zapsalo do britských dějin. Král Karel III. u příležitosti výročí teroristických útoků v Londýně odsoudil tyto nesmyslné akty zla a vyzval lidi, aby se společně postavili těm, kteří se je snaží rozdělovat. Informovala o tom BBC. V hlavním městě království se dnes uskuteční řada vzpomínkových akcí. 

Více souvisejících

Velká Británie Zdravotnictví nemocnice

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 3 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 6 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 7 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

před 9 hodinami

Policie ČR

Další prázdninová tragédie. Hoch zemřel po pádu ze střechy továrny

Z letních prázdnin sice neuběhly ještě ani dva týdny, ale policie již vyšetřuje další tragédii, při které přišlo o život dítě. Třináctiletý chlapec v noci na středu zemřel ve Starém Plzenci v Plzeňském kraji. Spadl ze střechy bývalé továrny na výrobu nábytku. Podle dosavadních zjištění spáchal sebevraždu. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Pražské metro, stanice Staroměstská

Uzavírka Staroměstské se protáhne na měsíc, naznačil Hřib

Všechny informace naznačují, že stanice metra Staroměstská na lince A zůstane uzavřená po celý zbytek července. Vyplývá to i z vyjádření náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti). Požárem, který vedl k uzavření stanice, se zabývá policie. 

před 11 hodinami

Putin Trumpovo rozčarování ignoruje. Kreml je dle expertů vždy připraven na nejhorší variantu

Ruský prezident Vladimir Putin údajně přehlíží rozčarování, které nad jeho postupem vyjádřil americký prezident Donald Trump. Podle ruského vůdce má totiž Moskva na bojišti stále výraznější převahu a Kyjev může v následujících měsících čelit kolapsu. Uvedl to americký deník The New York Times s odvoláním na dvě osoby blízké Kremlu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy