Přes milion Francouzů stávkovalo proti důchodové reformě. Odboráři chtěli zastavit život v zemi

Šestý den stávek přilákal rekordní počet lidí. Podle odhadů ministerstva vnitra se protestů zúčastnilo kolem 1,28 milionu lidí, podle odborářů dokonce 3,5 milionu. Dosud nejvyšší účast přinesl druhý protestní den konaný 31. ledna, kdy podle policie vyšlo do ulic 1,27 milionu lidí, podle odborů skoro tři miliony. V Paříži policejní prefektura odhadla počet demonstrantů na 81.000, což je skoro dvojnásobný počet než při posledním kole protestů, které se uskutečnilo 16. února. Odborový svaz CGT naproti tomu napočítal v ulicích francouzské metropole až 700.000 lidí.

Dnešní šestá "mobilizace" proti důchodové reformě se dotkla mnoha sektorů od základních škol přes hromadnou dopravu po energetiku. Do stávky se zapojili také popeláři a řidiči kamionů, což podle agentury Reuters značí rozšíření protestního hnutí do nových sfér hospodářství. Deník Le Monde informoval, že ráno se v novinových stáncích na jihovýchodě Francie neobjevilo nové vydání regionálních listů La Provence a Nice-Matin kvůli stávce v tiskárnách.

Státní železniční dopravce SNCF a pařížský dopravní podnik RATP varovaly před silným narušením provozu, z vysokorychlostních spojů TGV například vyjel jen každý pátý. Pařížské letiště Charlese de Gaulla zrušilo pětinu spojů, letiště Orly skoro třetinu; podle mluvčí pražského letiště však dnes nebyl zrušen žádný let mezi Francií a Prahou.

V energetickém sektoru je provoz narušený už od víkendu, přičemž odboráři slibovali "černý týden" s možností cílených výpadků proudu. Státní dodavatel elektřiny EDF odpoledne uvedl, že do práce dnes nepřišlo 41,5 procenta zaměstnanců, tedy podobný podíl jako při lednových stávkách. Web franceinfo informoval o výpadku proudu, který ráno postihl asi 4000 zákazníků na severu Francie, nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích zatím hlášen není.

"Je to první den nové fáze, s novým heslem: zastavit chod země," prohlásil ráno šéf svazu CGT Philippe Martinez, který je hlavní tváří protestů. Stávky podle něj budou po dnešku pokračovat. Podle agentury AP jsou ve hře především časově neomezené výpadky u státního železničního dopravce SNCF, které provázely i první snahu prezidenta Emmanuela Macrona o reformu penzijního systému před pandemií covidu-19.

Nový vládní plán důchodové reformy představený v lednu, který aktuálně projednává francouzský Senát, je podle agentury AFP "velmi nepopulární". Průzkumy naznačují, že většina Francouzů s ním nesouhlasí a považuje reformu za nespravedlivou.

Po celé Francii dnes bylo naplánováno přes 300 protestních shromáždění. Dopoledne začaly manifestace například v Marseille nebo Bayonne, odpoledne pak demonstranti zaplnili pařížskou ulici Boulevard Raspail, z níž se vydali na náměstí Place d'Italie.

Ministerstvo školství dnes hlásilo, že do práce nepřišlo zhruba 33 procent učitelů, odboráři uváděli zhruba dvojnásobek. Jeden z učitelů, který demonstroval v Marseille, řekl listu Le Monde, že na základní škole, kde vyučuje, se do stávky zapojila většina jeho kolegů. "Jsem pro vystupňování hnutí, blokování křižovatek, rozdávání letáků... Když to dnes bude úspěšné, budu ve čtvrtek stávkovat znovu," uvedl 56letý učitel Yann Mathiot.

Vláda chce hranici pro odchod do důchodu o dva roky zvýšit do konce dekády, dále prosazuje také rychlejší prodloužení doby, po kterou je nutné přispívat do penzijního systému pro vznik nároku na plný důchod. Kromě demonstrací a stávek čelí kabinet také odporu v parlamentu, kde Macronův blok nemá většinu a spoléhá na podporu ideově spřízněných Republikánů. Zároveň návrh prosazuje v nestandardní proceduře, která umožňuje po jisté době začít opatření zavádět i bez souhlasu parlamentu.

Odbory požadují úplné stažení návrhu, Macron a jím podporovaná vláda ovšem trvají na tom, že reforma je potřebná pro dlouhodobou finanční udržitelnost důchodového systému. "Chápu, že málokdo chce pracovat o dva roky déle, ale je to nutné pro zachování systému při životě," řekla premiérka Élisabeth Borneová.