"Prezident bohatých, je k smíchu." Macron čelí kritice, především ale pozbývá moc

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová podle serveru France24 plánuje jednat se zástupci opozičních stran a jejich lokálních lídrů. Ti jsou pobouřeni způsobem, jakým její vláda protlačila penzijní reformu. Ulice Paříže i ostatních měst jsou stejně jako před týdnem plné odpadků, protože stávkují i popeláři. Čím dál méně pokojné demonstrace nutí elity Francie jednat, než bude pozdě. 

S opozičními lídry plánuje předsedkyně vlády jednat začátkem dubna. Nově informovala o možném využití článku 49.3 francouzské ústavy i mimo záležitosti týkající se rozpočtu. Právě od tohoto článku ústavy pramení velká nespokojenost opozice. Jak EuroZprávy.cz popsaly dříve, koalice prezidenta Emmanuela Macrona nemá v dolní komoře většinu, zatímco konzervativní Senát mu s návrhem penzijní reformy vyhověl.  

Proto se premiérka rozhodla využít tohoto článku, který umožní obejít hlasování v dolní komoře. Je to jeden ze základních principů prezidentské republiky – největší moc má prezident, a to z velké části díky ústavě.  

Macronova moc výrazně klesla 

Ukázaly to především loňské prezidentské volby. Tehdy porazil svou sokyni Marine Le Penovou se ziskem 58,55 % hlasů. Při volbách v roce 2017 porazil též Le Penovou, když získal 66,1 %. Podle pozorovatelů pokles odráží nespokojenost mnohých Francouzů s vedením země. Navíc k volebním urnám loni přišlo nejméně lidí za více než 50 let – asi 72 %.  

Macronovo chování poslední dobou nevzbuzuje ve Francouzích důvěru. Jako příklad může sloužit situace při televizní debatě, kdy si nenápadně sundal své hodinky v hodnotě několika tisíc eur, protože mu měly ťukat o stůl. „Prezident bohatých ještě nikdy nenosil své jméno tak dobře,“ komentovala sundané hodinky opoziční poslankyně Farida Amraniová.  

Opoziční poslanci mu dlouhodobě vytýkají, že podporuje bohatou vrstvu společnosti a tyto hodinky jsou toho důkazem. Například v únoru udělil jednomu z nejbohatších lidí na světě Jeffu Bezosovi nejvyšší francouzské vyznamenání – právě ve chvíli, kdy lidé v ulicích protestovali kvůli vlastní budoucnosti.  

Penzijní reforma není jediný sporný krok, který vede k úpadku důvěry ve francouzského prezidenta. Koncem loňského roku upozornil západní země na to, že by měly předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně Severoatlantické aliance, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodně vrátit k jednání o míru na Ukrajině. Macron vyjádřil své odhodlání pokračovat v mluvení s diktátorem. Podle něj má vést k zabránění další eskalaci.  

Zhruba čtrnáct dní před invazí Ruska proti Ukrajině to byl Macron, kdo seděl naproti Putinovi u pověstného čtyřmetrového stolu v Kremlu. Putin mu údajně slíbil konec manévrů v blízkosti Ukrajiny a stažení ruských vojsk z Běloruska. Kreml následně popřel, že by s francouzským prezidentem uzavřel nějakou dohodu. Zanedlouho už ruské rakety likvidovaly ukrajinské teritorium.