Jen minuty předtím, než měli francouzští zákonodárci vyjádřit svůj postoj k důchodové reformě, předsedkyně vlády Élisabeth Borneová uplatnila článek ústavy, který zaručuje možnost rozhodnout vládě a vyhnout se tak hlasování v parlamentu. Její krok vyvolal vztek napříč opozičními politiky – mnoho z nich se jí posmívalo a zpívalo francouzskou hymnu. Dokonce s transparenty protestovali přímo v budově parlamentu.
Pařížská policie se střetla s protestujícími poté, co francouzská vláda rozhodla o protlačení penzijní reformy bez hlasování v parlamentu. Podle informací britské BBC se davy shromáždily na Place de la Concorde v reakci na zvýšení věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.
Vládě prezidenta Emmanuela Macrona bude podán návrh na vyslovení nedůvěry. Oznámila to předsedkyně krajně pravicové opozice Marine Le Penová, kterou Macron mimo jiné porazil v loňských prezidentských volbách.
Francie je v politické krizi
Země je v krizi už od loňského roku. Macron sice vyhrál prezidentské volby, ale ve volbách do Národního shromáždění, obdoby naší Poslanecké sněmovny, které může významným způsobem zvýšit prezidentovu moc, jeho stranická koalice Ensemble ztratila oproti minulému volebnímu období 100 křesel a chybí jí 44 křesel k absolutní většině.
Do té doby mohl Macron vládnout prakticky bez oponenta. Nyní však nemá většinu v zákonodárném sboru, a právě proto jeho návrh penzijní reformy nemusel zdejším hlasováním projít. Premiérka se tedy uchýlila k aktivování článku ústavy, kterým se tomuto problému prezident vyhnul. Následně hlasoval konzervativní Senát, francouzská horní komora parlamentu. Ve čtvrtek návrh přijal v poměru 193:114.
Týdny protestů prakticky přišly vniveč a Francouzi opravdu půjdou do důchodu o dva roky později. „Jakmile prezident nemá ve své zemi většinu, nemá většinu v Národním shromáždění, musí svůj návrh stáhnout,“ upozornil šéf Socialistické strany Olivier Faure podle serveru France24.
Macron se k návrhu přiklonil za „sotva příznivých podmínek“, upozornil jiný francouzský zpravodajský server Le Monde. Během posledních tří let má za sebou Francie dvě náročné krize – pandemii covidu-19 a stoupající ceny energií. Dluh země oficiálně překročil 3 biliony eur. Rostoucí sazby tento státní dluh zvýšily ještě o dalších 13 miliard eur v roce 2022.
Podle některých analytiků protlačení návrhu nebude mít žádný vliv na francouzský dluh. Francie je dle nich nadále „bezpečným přístavem, zatímco Spojené státy zasáhne bankovní bouře“. Sazby ve čtvrtek dokonce mírně klesly. Evropská centrální banka totiž vydala několik uklidňujících prohlášení. Francie pak může těžit z určité formy všeobecné shovívavosti vůči veřejnému dluhu v Evropě spojené s řadou krizí, jak popsal Le Monde.
Policie podnikla proti protestujícím tvrdé zákroky
Server France24 pak popsal, že na druhém břehu řeky Seiny naproti Národnímu shromáždění policie použila proti demonstrantům na Place de la Concorde slzný plyn a vodní děla. V reakci na rozhodnutí vlády se jich zde sešlo asi 7000. Protestující po policejních šicích házeli kameny. Bezpečností sbor proto musel protesty násilně rozpustit. Dění sledoval také německý deník Deutsche Welle. Po rozpuštění protestů někteří jejich účastníci začali zakládat požáry a ničili výlohy obchodů v bočních ulicích poblíž Place de la Concorde.
Demonstrace a stávky však probíhají již delší dobu – konkrétně od zhruba poloviny ledna, kdy Macron s návrhem přišel. Například došlo k zablokování dodávek paliva z rafinerií po celé Francii, jejichž zaměstnanci stávkovali proti reformě. Stávky by také měly blokovat regionální a vysokorychlostní vlakovou dopravu.
Jedním z nejakutnějších problémů v Paříži jsou pak stávkující popeláři. Na odvoz údajně čeká až 5600 tun odpadu. Tři velké skládky jsou zavřené a čtyři jsou v omezeném provozu. Majitelé domů si musejí objednávat soukromé firmy, aby odpad vyvezly. Napříč francouzskou metropolí se nyní line nesnesitelný zápach. Podle specialistů hrozí přemnožení krys a šíření nemocí.
Související
Další dramatický víkend v Evropě: Rabování v Německu, zasahovala policie
Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů
Francie , důchodová reforma , Emmanuel Macron , Élisabeth Borneová , Marine Le Pen , Paříž , Policie Francie
Aktuálně se děje
včera
Ve StarDance dnes večer překvapivě nikdo nevypadl
včera
Střelba v Krakově byla teroristický útok, pachatel vyznával krajně pravicové ideologie
včera
Šest mrtvých, 15 zraněných. Kdo je útočník, který vraždil v Krakově?
včera
Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce
včera
Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých
včera
Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády
včera
Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev
včera
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
včera
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
včera
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
včera
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
včera
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
včera
Poslední předpověď počasí na víkend. Změna přijde v pondělí večer
6. listopadu 2026 21:56
Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce
6. listopadu 2026 20:48
Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám
6. listopadu 2026 19:41
Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů
6. listopadu 2026 18:55
Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat
6. listopadu 2026 18:09
FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem
6. listopadu 2026 17:32
Počasí bude lákat do hor. Meteorologové upozorňují na možná úskalí
6. listopadu 2026 16:27
Počet ničivého ruského útoku na bývalou školu dál roste. Záchranáři evidují přes 50 mrtvých
Počet obětí ničivého ruského útoku na osadu Komišuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 53. Záchranáři pokračují v prohledávání trosek již pátým dnem po sobě. Tragický útok se odehrál v pondělí 2. listopadu, kdy ruské síly zasáhly budovu bývalé školy. V objektu se v té době nacházeli místní obyvatelé, kteří zde přicházeli pro humanitární pomoc.
Zdroj: Libor Novák