Macron protlačil reformu penzí a čelí krizi. Stávkují i popeláři, Paříží se šíří zápach a obavy z krys či nemocí

Jen minuty předtím, než měli francouzští zákonodárci vyjádřit svůj postoj k důchodové reformě, předsedkyně vlády Élisabeth Borneová uplatnila článek ústavy, který zaručuje možnost rozhodnout vládě a vyhnout se tak hlasování v parlamentu. Její krok vyvolal vztek napříč opozičními politiky – mnoho z nich se jí posmívalo a zpívalo francouzskou hymnu. Dokonce s transparenty protestovali přímo v budově parlamentu. 

Pařížská policie se střetla s protestujícími poté, co francouzská vláda rozhodla o protlačení penzijní reformy bez hlasování v parlamentu. Podle informací britské BBC se davy shromáždily na Place de la Concorde v reakci na zvýšení věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.  

Vládě prezidenta Emmanuela Macrona bude podán návrh na vyslovení nedůvěry. Oznámila to předsedkyně krajně pravicové opozice Marine Le Penová, kterou Macron mimo jiné porazil v loňských prezidentských volbách.  

Francie je v politické krizi 

Země je v krizi už od loňského roku. Macron sice vyhrál prezidentské volby, ale ve volbách do Národního shromáždění, obdoby naší Poslanecké sněmovny, které může významným způsobem zvýšit prezidentovu moc, jeho stranická koalice Ensemble ztratila oproti minulému volebnímu období 100 křesel a chybí jí 44 křesel k absolutní většině.  

Do té doby mohl Macron vládnout prakticky bez oponenta. Nyní však nemá většinu v zákonodárném sboru, a právě proto jeho návrh penzijní reformy nemusel zdejším hlasováním projít. Premiérka se tedy uchýlila k aktivování článku ústavy, kterým se tomuto problému prezident vyhnul. Následně hlasoval konzervativní Senát, francouzská horní komora parlamentu. Ve čtvrtek návrh přijal v poměru 193:114.  

Týdny protestů prakticky přišly vniveč a Francouzi opravdu půjdou do důchodu o dva roky později. „Jakmile prezident nemá ve své zemi většinu, nemá většinu v Národním shromáždění, musí svůj návrh stáhnout,“ upozornil šéf Socialistické strany Olivier Faure podle serveru France24.  

Macron se k návrhu přiklonil za „sotva příznivých podmínek“, upozornil jiný francouzský zpravodajský server Le Monde. Během posledních tří let má za sebou Francie dvě náročné krize – pandemii covidu-19 a stoupající ceny energií. Dluh země oficiálně překročil 3 biliony eur. Rostoucí sazby tento státní dluh zvýšily ještě o dalších 13 miliard eur v roce 2022.  

Podle některých analytiků protlačení návrhu nebude mít žádný vliv na francouzský dluh. Francie je dle nich nadále „bezpečným přístavem, zatímco Spojené státy zasáhne bankovní bouře“. Sazby ve čtvrtek dokonce mírně klesly. Evropská centrální banka totiž vydala několik uklidňujících prohlášení. Francie pak může těžit z určité formy všeobecné shovívavosti vůči veřejnému dluhu v Evropě spojené s řadou krizí, jak popsal Le Monde.   

Policie podnikla proti protestujícím tvrdé zákroky 

Server France24 pak popsal, že na druhém břehu řeky Seiny naproti Národnímu shromáždění policie použila proti demonstrantům na Place de la Concorde slzný plyn a vodní děla. V reakci na rozhodnutí vlády se jich zde sešlo asi 7000. Protestující po policejních šicích házeli kameny. Bezpečností sbor proto musel protesty násilně rozpustit. Dění sledoval také německý deník Deutsche Welle. Po rozpuštění protestů někteří jejich účastníci začali zakládat požáry a ničili výlohy obchodů v bočních ulicích poblíž Place de la Concorde.  

Demonstrace a stávky však probíhají již delší dobu – konkrétně od zhruba poloviny ledna, kdy Macron s návrhem přišel. Například došlo k zablokování dodávek paliva z rafinerií po celé Francii, jejichž zaměstnanci stávkovali proti reformě. Stávky by také měly blokovat regionální a vysokorychlostní vlakovou dopravu.  

Jedním z nejakutnějších problémů v Paříži jsou pak stávkující popeláři. Na odvoz údajně čeká až 5600 tun odpadu. Tři velké skládky jsou zavřené a čtyři jsou v omezeném provozu. Majitelé domů si musejí objednávat soukromé firmy, aby odpad vyvezly. Napříč francouzskou metropolí se nyní line nesnesitelný zápach. Podle specialistů hrozí přemnožení krys a šíření nemocí.  

Související

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

Více souvisejících

Francie důchodová reforma Emmanuel Macron Élisabeth Borneová Marine Le Pen Paříž Policie Francie

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy