Jen minuty předtím, než měli francouzští zákonodárci vyjádřit svůj postoj k důchodové reformě, předsedkyně vlády Élisabeth Borneová uplatnila článek ústavy, který zaručuje možnost rozhodnout vládě a vyhnout se tak hlasování v parlamentu. Její krok vyvolal vztek napříč opozičními politiky – mnoho z nich se jí posmívalo a zpívalo francouzskou hymnu. Dokonce s transparenty protestovali přímo v budově parlamentu.
Pařížská policie se střetla s protestujícími poté, co francouzská vláda rozhodla o protlačení penzijní reformy bez hlasování v parlamentu. Podle informací britské BBC se davy shromáždily na Place de la Concorde v reakci na zvýšení věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.
Vládě prezidenta Emmanuela Macrona bude podán návrh na vyslovení nedůvěry. Oznámila to předsedkyně krajně pravicové opozice Marine Le Penová, kterou Macron mimo jiné porazil v loňských prezidentských volbách.
Francie je v politické krizi
Země je v krizi už od loňského roku. Macron sice vyhrál prezidentské volby, ale ve volbách do Národního shromáždění, obdoby naší Poslanecké sněmovny, které může významným způsobem zvýšit prezidentovu moc, jeho stranická koalice Ensemble ztratila oproti minulému volebnímu období 100 křesel a chybí jí 44 křesel k absolutní většině.
Do té doby mohl Macron vládnout prakticky bez oponenta. Nyní však nemá většinu v zákonodárném sboru, a právě proto jeho návrh penzijní reformy nemusel zdejším hlasováním projít. Premiérka se tedy uchýlila k aktivování článku ústavy, kterým se tomuto problému prezident vyhnul. Následně hlasoval konzervativní Senát, francouzská horní komora parlamentu. Ve čtvrtek návrh přijal v poměru 193:114.
Týdny protestů prakticky přišly vniveč a Francouzi opravdu půjdou do důchodu o dva roky později. „Jakmile prezident nemá ve své zemi většinu, nemá většinu v Národním shromáždění, musí svůj návrh stáhnout,“ upozornil šéf Socialistické strany Olivier Faure podle serveru France24.
Macron se k návrhu přiklonil za „sotva příznivých podmínek“, upozornil jiný francouzský zpravodajský server Le Monde. Během posledních tří let má za sebou Francie dvě náročné krize – pandemii covidu-19 a stoupající ceny energií. Dluh země oficiálně překročil 3 biliony eur. Rostoucí sazby tento státní dluh zvýšily ještě o dalších 13 miliard eur v roce 2022.
Podle některých analytiků protlačení návrhu nebude mít žádný vliv na francouzský dluh. Francie je dle nich nadále „bezpečným přístavem, zatímco Spojené státy zasáhne bankovní bouře“. Sazby ve čtvrtek dokonce mírně klesly. Evropská centrální banka totiž vydala několik uklidňujících prohlášení. Francie pak může těžit z určité formy všeobecné shovívavosti vůči veřejnému dluhu v Evropě spojené s řadou krizí, jak popsal Le Monde.
Policie podnikla proti protestujícím tvrdé zákroky
Server France24 pak popsal, že na druhém břehu řeky Seiny naproti Národnímu shromáždění policie použila proti demonstrantům na Place de la Concorde slzný plyn a vodní děla. V reakci na rozhodnutí vlády se jich zde sešlo asi 7000. Protestující po policejních šicích házeli kameny. Bezpečností sbor proto musel protesty násilně rozpustit. Dění sledoval také německý deník Deutsche Welle. Po rozpuštění protestů někteří jejich účastníci začali zakládat požáry a ničili výlohy obchodů v bočních ulicích poblíž Place de la Concorde.
Demonstrace a stávky však probíhají již delší dobu – konkrétně od zhruba poloviny ledna, kdy Macron s návrhem přišel. Například došlo k zablokování dodávek paliva z rafinerií po celé Francii, jejichž zaměstnanci stávkovali proti reformě. Stávky by také měly blokovat regionální a vysokorychlostní vlakovou dopravu.
Jedním z nejakutnějších problémů v Paříži jsou pak stávkující popeláři. Na odvoz údajně čeká až 5600 tun odpadu. Tři velké skládky jsou zavřené a čtyři jsou v omezeném provozu. Majitelé domů si musejí objednávat soukromé firmy, aby odpad vyvezly. Napříč francouzskou metropolí se nyní line nesnesitelný zápach. Podle specialistů hrozí přemnožení krys a šíření nemocí.
Související
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou
Francie , důchodová reforma , Emmanuel Macron , Élisabeth Borneová , Marine Le Pen , Paříž , Policie Francie
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 7 hodinami
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
včera
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
včera
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
včera
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
včera
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
včera
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
včera
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
včera
Supernemocnice v Letňanech nebude. Místo toho chce Babiš opět komplexní vládní čtvrť
včera
Okamura míří na na pracovní cestu do Číny. Může jednat o zadrženém občanovi
včera
Anglie slaví první cenný kov od roku 1966. Bronz získala po zvládnuté přestřelce s Francií
včera
Při íránském útoku zemřeli dva američtí vojáci. USA provedly v odvetě další sérii úderů
včera
Lístek za dva miliony dolarů? Skutečným vítězem MS ve fotbale je FIFA, ceny vstupenek jsou nejdražší v historii
včera
Rusko v noci podniklo největší raketový útok na Ukrajinu od začátku invaze
včera
Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce
včera
Počasí příští týden tropické nebude, naopak dorazí ochlazení
18. července 2026 21:12
Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni
18. července 2026 19:50
Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA
18. července 2026 18:34
Trump chce prodat Turecku letouny F-35. Zničíte rovnováhu sil na Blízkém východě, varuje Netanjahu
18. července 2026 17:19
Konvoje OSN nepřetržitě pendlující tam i zpět. Co jedí statisíce lidí žijících na ukrajinské frontové linii?
18. července 2026 15:58
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
Ruská federace plánuje na podzim letošního roku zmobilizovat 500 000 vojáků, přičemž část z nich hodlá okamžitě nasadit na východní frontě a další vycvičit pro případné otevření nového útočného směru. Uvedl to šéf ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko.
Zdroj: Libor Novák