Macron protlačil reformu penzí a čelí krizi. Stávkují i popeláři, Paříží se šíří zápach a obavy z krys či nemocí

Jen minuty předtím, než měli francouzští zákonodárci vyjádřit svůj postoj k důchodové reformě, předsedkyně vlády Élisabeth Borneová uplatnila článek ústavy, který zaručuje možnost rozhodnout vládě a vyhnout se tak hlasování v parlamentu. Její krok vyvolal vztek napříč opozičními politiky – mnoho z nich se jí posmívalo a zpívalo francouzskou hymnu. Dokonce s transparenty protestovali přímo v budově parlamentu. 

Pařížská policie se střetla s protestujícími poté, co francouzská vláda rozhodla o protlačení penzijní reformy bez hlasování v parlamentu. Podle informací britské BBC se davy shromáždily na Place de la Concorde v reakci na zvýšení věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.  

Vládě prezidenta Emmanuela Macrona bude podán návrh na vyslovení nedůvěry. Oznámila to předsedkyně krajně pravicové opozice Marine Le Penová, kterou Macron mimo jiné porazil v loňských prezidentských volbách.  

Francie je v politické krizi 

Země je v krizi už od loňského roku. Macron sice vyhrál prezidentské volby, ale ve volbách do Národního shromáždění, obdoby naší Poslanecké sněmovny, které může významným způsobem zvýšit prezidentovu moc, jeho stranická koalice Ensemble ztratila oproti minulému volebnímu období 100 křesel a chybí jí 44 křesel k absolutní většině.  

Do té doby mohl Macron vládnout prakticky bez oponenta. Nyní však nemá většinu v zákonodárném sboru, a právě proto jeho návrh penzijní reformy nemusel zdejším hlasováním projít. Premiérka se tedy uchýlila k aktivování článku ústavy, kterým se tomuto problému prezident vyhnul. Následně hlasoval konzervativní Senát, francouzská horní komora parlamentu. Ve čtvrtek návrh přijal v poměru 193:114.  

Týdny protestů prakticky přišly vniveč a Francouzi opravdu půjdou do důchodu o dva roky později. „Jakmile prezident nemá ve své zemi většinu, nemá většinu v Národním shromáždění, musí svůj návrh stáhnout,“ upozornil šéf Socialistické strany Olivier Faure podle serveru France24.  

Macron se k návrhu přiklonil za „sotva příznivých podmínek“, upozornil jiný francouzský zpravodajský server Le Monde. Během posledních tří let má za sebou Francie dvě náročné krize – pandemii covidu-19 a stoupající ceny energií. Dluh země oficiálně překročil 3 biliony eur. Rostoucí sazby tento státní dluh zvýšily ještě o dalších 13 miliard eur v roce 2022.  

Podle některých analytiků protlačení návrhu nebude mít žádný vliv na francouzský dluh. Francie je dle nich nadále „bezpečným přístavem, zatímco Spojené státy zasáhne bankovní bouře“. Sazby ve čtvrtek dokonce mírně klesly. Evropská centrální banka totiž vydala několik uklidňujících prohlášení. Francie pak může těžit z určité formy všeobecné shovívavosti vůči veřejnému dluhu v Evropě spojené s řadou krizí, jak popsal Le Monde.   

Policie podnikla proti protestujícím tvrdé zákroky 

Server France24 pak popsal, že na druhém břehu řeky Seiny naproti Národnímu shromáždění policie použila proti demonstrantům na Place de la Concorde slzný plyn a vodní děla. V reakci na rozhodnutí vlády se jich zde sešlo asi 7000. Protestující po policejních šicích házeli kameny. Bezpečností sbor proto musel protesty násilně rozpustit. Dění sledoval také německý deník Deutsche Welle. Po rozpuštění protestů někteří jejich účastníci začali zakládat požáry a ničili výlohy obchodů v bočních ulicích poblíž Place de la Concorde.  

Demonstrace a stávky však probíhají již delší dobu – konkrétně od zhruba poloviny ledna, kdy Macron s návrhem přišel. Například došlo k zablokování dodávek paliva z rafinerií po celé Francii, jejichž zaměstnanci stávkovali proti reformě. Stávky by také měly blokovat regionální a vysokorychlostní vlakovou dopravu.  

Jedním z nejakutnějších problémů v Paříži jsou pak stávkující popeláři. Na odvoz údajně čeká až 5600 tun odpadu. Tři velké skládky jsou zavřené a čtyři jsou v omezeném provozu. Majitelé domů si musejí objednávat soukromé firmy, aby odpad vyvezly. Napříč francouzskou metropolí se nyní line nesnesitelný zápach. Podle specialistů hrozí přemnožení krys a šíření nemocí.  

Související

Více souvisejících

Francie důchodová reforma Emmanuel Macron Élisabeth Borneová Marine Le Pen Paříž Policie Francie

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 3 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

Masakr ve Štýrském Hradci: Po střelbě ve škole je deset mrtvých, většinu tvoří děti

V rakouském městě Štýrský Hradec došlo v úterý ráno k tragické střelbě na střední škole. Podle místní policie si útok vyžádal deset životů, mezi oběťmi je nejméně sedm studentů, jeden dospělý a útočník sám. Policie uvedla, že škola byla evakuována a situace je nyní pod kontrolou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy