Jen minuty předtím, než měli francouzští zákonodárci vyjádřit svůj postoj k důchodové reformě, předsedkyně vlády Élisabeth Borneová uplatnila článek ústavy, který zaručuje možnost rozhodnout vládě a vyhnout se tak hlasování v parlamentu. Její krok vyvolal vztek napříč opozičními politiky – mnoho z nich se jí posmívalo a zpívalo francouzskou hymnu. Dokonce s transparenty protestovali přímo v budově parlamentu.
Pařížská policie se střetla s protestujícími poté, co francouzská vláda rozhodla o protlačení penzijní reformy bez hlasování v parlamentu. Podle informací britské BBC se davy shromáždily na Place de la Concorde v reakci na zvýšení věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.
Vládě prezidenta Emmanuela Macrona bude podán návrh na vyslovení nedůvěry. Oznámila to předsedkyně krajně pravicové opozice Marine Le Penová, kterou Macron mimo jiné porazil v loňských prezidentských volbách.
Francie je v politické krizi
Země je v krizi už od loňského roku. Macron sice vyhrál prezidentské volby, ale ve volbách do Národního shromáždění, obdoby naší Poslanecké sněmovny, které může významným způsobem zvýšit prezidentovu moc, jeho stranická koalice Ensemble ztratila oproti minulému volebnímu období 100 křesel a chybí jí 44 křesel k absolutní většině.
Do té doby mohl Macron vládnout prakticky bez oponenta. Nyní však nemá většinu v zákonodárném sboru, a právě proto jeho návrh penzijní reformy nemusel zdejším hlasováním projít. Premiérka se tedy uchýlila k aktivování článku ústavy, kterým se tomuto problému prezident vyhnul. Následně hlasoval konzervativní Senát, francouzská horní komora parlamentu. Ve čtvrtek návrh přijal v poměru 193:114.
Týdny protestů prakticky přišly vniveč a Francouzi opravdu půjdou do důchodu o dva roky později. „Jakmile prezident nemá ve své zemi většinu, nemá většinu v Národním shromáždění, musí svůj návrh stáhnout,“ upozornil šéf Socialistické strany Olivier Faure podle serveru France24.
Macron se k návrhu přiklonil za „sotva příznivých podmínek“, upozornil jiný francouzský zpravodajský server Le Monde. Během posledních tří let má za sebou Francie dvě náročné krize – pandemii covidu-19 a stoupající ceny energií. Dluh země oficiálně překročil 3 biliony eur. Rostoucí sazby tento státní dluh zvýšily ještě o dalších 13 miliard eur v roce 2022.
Podle některých analytiků protlačení návrhu nebude mít žádný vliv na francouzský dluh. Francie je dle nich nadále „bezpečným přístavem, zatímco Spojené státy zasáhne bankovní bouře“. Sazby ve čtvrtek dokonce mírně klesly. Evropská centrální banka totiž vydala několik uklidňujících prohlášení. Francie pak může těžit z určité formy všeobecné shovívavosti vůči veřejnému dluhu v Evropě spojené s řadou krizí, jak popsal Le Monde.
Policie podnikla proti protestujícím tvrdé zákroky
Server France24 pak popsal, že na druhém břehu řeky Seiny naproti Národnímu shromáždění policie použila proti demonstrantům na Place de la Concorde slzný plyn a vodní děla. V reakci na rozhodnutí vlády se jich zde sešlo asi 7000. Protestující po policejních šicích házeli kameny. Bezpečností sbor proto musel protesty násilně rozpustit. Dění sledoval také německý deník Deutsche Welle. Po rozpuštění protestů někteří jejich účastníci začali zakládat požáry a ničili výlohy obchodů v bočních ulicích poblíž Place de la Concorde.
Demonstrace a stávky však probíhají již delší dobu – konkrétně od zhruba poloviny ledna, kdy Macron s návrhem přišel. Například došlo k zablokování dodávek paliva z rafinerií po celé Francii, jejichž zaměstnanci stávkovali proti reformě. Stávky by také měly blokovat regionální a vysokorychlostní vlakovou dopravu.
Jedním z nejakutnějších problémů v Paříži jsou pak stávkující popeláři. Na odvoz údajně čeká až 5600 tun odpadu. Tři velké skládky jsou zavřené a čtyři jsou v omezeném provozu. Majitelé domů si musejí objednávat soukromé firmy, aby odpad vyvezly. Napříč francouzskou metropolí se nyní line nesnesitelný zápach. Podle specialistů hrozí přemnožení krys a šíření nemocí.
Související
Ve Francii havaroval vysokorychlostní vlak TGV. Po srážce s kamionem je mnoho zraněných
Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem
Francie , důchodová reforma , Emmanuel Macron , Élisabeth Borneová , Marine Le Pen , Paříž , Policie Francie
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
před 1 hodinou
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
před 4 hodinami
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
před 5 hodinami
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
před 6 hodinami
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
před 6 hodinami
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
před 7 hodinami
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
před 8 hodinami
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
před 8 hodinami
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
před 9 hodinami
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
před 10 hodinami
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
před 11 hodinami
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
před 12 hodinami
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
před 12 hodinami
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
před 13 hodinami
Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO
před 14 hodinami
Počasí do konce týdne: Bude ještě mrznout, přidají se i deště
včera
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
včera
Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu
včera
Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel
včera
Írán opět zavřel Hormuzský průliv, tentokrát kvůli Libanonu. Ten ale nebyl součástí dohody, varuje Trump
Situace na Blízkém východě se po vyhlášení čtrnáctidenního příměří dramaticky vyostřuje a dohoda mezi Washingtonem a Teheránem čelí první vážné zkoušce. Íránská polooficiální tisková agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů přes strategický Hormuzský průliv. Toto rozhodnutí přišlo jako přímá reakce na masivní izraelské útoky v Libanonu, které Írán vnímá jako hrubé porušení dohodnutého klidu zbraní.
Zdroj: Libor Novák