Příměří skončilo. Na Izrael zamířila raketa, armáda obnovila bojové operace v Gaze

"Po prvních zprávách o spuštění sirén v obcích poblíž Pásma Gazy systém protiraketové obrany izraelských ozbrojených sil úspěšně zlikvidoval raketu vystřelenou z Pásma Gazy," napsala armáda na svém oficiálním účtu na sociální síti Telegram.

Šlo o první odpálenou raketu z palestinské enklávy od té doby, co byla raketa vypálena již krátce po zahájení prvního dne příměří, které trvalo sedm dní (od minulého pátku), potvrdila armáda. Izraelská armáda následně oznámila, že obnovila své bojové operace v Pásmu Gazy. 

Egypt a Katar přitom ve čtvrtek uvedly, že jednají s Izraelem a militantním hnutím Hamás o možném prodloužení příměří v Pásmu Gazy o další dva dny. Ve čtvrtek to oznámil šéf egyptské Státní informační služby Dijá Rašwan, uvedla agentura Reuters.

Egyptský představitel řekl, že snahy o nové prodloužení příměří mají za cíl propuštění dalších vězňů a rukojmí a přísun většího množství humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem, kterou zprostředkoval Egypt a Katar, platí od minulého pátku a ve čtvrtek se strany dohodly na prodloužení klidu zbraní o další den. V rámci platného příměří Hamas propustil již několik skupin rukojmích výměnou za Palestince vězněné v Izraeli.

Původní - již jednou prodloužená - dohoda o zastavení palby platila do čtvrtka 07:00 místního času. Izrael a palestinské hnutí Hamás ale stále probírají možnost prodloužení současného příměří v Pásmu Gazy prostřednictvím zprostředkování ze strany Kataru, Egypta a Spojených států. Spekulovalo se i o prodloužení o další čtyři dny.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.