"Pro nás tragédie, pro Hamás strategie." Izrael popírá nasazení neřízených střel proti civilistům v Pásmu Gazy

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari uvedl, že "pro Hamás je smrt civilistů strategií." Izrael trvá na tom, že za masové civilní oběti na palestinském území je zodpovědný Hamás, obviňující tuto militantní skupinu, že využívá Palestince jako živé štíty a má základny nebo sklady v areálech nemocnic, škol a zařízení OSN.

Americký prezident Joe Biden varoval, že Izraeli hrozí ztráta mezinárodní podpory v důsledku bombardování palestinského území, při kterém nerozlišuje mezi vojenskými a civilními cíli. Izrael si za tento vysoký počet obětí v Gaze vysloužil kritiku i od blízkých spojenců. Izraelská ofenzíva zaměřená na zničení Hamásu zatím podle ministerstva zdravotnictví na území ovládaném Hamásem zabila nejméně 19 453 lidí, většinou civilistů.

Izraelský důstojník argumentoval, že to není přesné tvrzení, neboť v současné válce se nepoužívají žádné neřízené bomby. Všechny bomby mají přesné cíle, některé jsou naváděny pomocí GPS, některé z počítačů na palubách stíhaček.

Důstojník reagoval na zprávu ředitelky tajných služeb Spojených států amerických (DNI), kterou citovala americká média, a kde se uvádí, že téměř polovina munice shozené izraelskými letadly na Pásmo Gazy byla neřízena s omezenou přesností.

Přibližně 40 až 45 procent ze zhruba 29 000 střel, které izraelská armáda použila v Pásmu Gazy od 7. října, byly neřízené střely, informoval server CNN s odvoláním na své zdroje z amerických zpravodajských služeb. 

Tyto neřízené střely jsou méně přesné a představují vyšší riziko pro civilisty, zejména v hustě osídlených oblastech jako Pásmo Gazy. Experti podle CNN tvrdí, že takové používání neřízených střel je v rozporu s tvrzením Izraele o snaze minimalizovat civilní oběti.

Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálil více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.