Problém přímo nad našimi hlavami: Evropské aerolinky ženou své piloty až na hranu

Studie odhalila znepokojivý pokles ochoty personálu zasahovat do potenciálně nebezpečných rozhodnutí. Více než polovina respondentů uvedla, že se necítí být schopna "modifikovat pokyny" managementu na základě bezpečnostních námitek. Jedná se o výrazné zhoršení oproti stejné studii z roku 2014, kdy 82 % pilotů uvedlo, že se cítí být schopni pokyny upravit. Přibližně 30 % pilotů dokonce uvedlo, že se někdy zdráhají přijmout bezpečnostní rozhodnutí ze strachu z možných negativních důsledků pro jejich profesní kariéru.

Únava je přetrvávajícím problémem a zaměstnanci často cítí, že nemohou požádat o odpočinek, i když jsou unavení nebo nemocní. Téměř každý třetí pilot a bezmála polovina palubního personálu přiznali, že někdy váhají s prohlášením se za nezpůsobilé k letu. Mezi palubním personálem vyvolávají obavy i tlaky na prodej parfémů a alkoholu během letu, což je v konfliktu s jejich primární rolí zajištění bezpečnosti a pohody cestujících. Autoři studie k tomu uvádějí: "Posun k prodejním povinnostem na palubě riskuje oslabení povahy práce palubního personálu zaměřené na bezpečnost, vytváří konflikt rolí, psychosociální napětí a právní nejasnosti."

Vědci poukazují na to, že pandemie covidu-19 urychlila pokles pracovních podmínek. Starší generace zkušených pilotů opustila toto odvětví a nahradili je mladší, levnější a flexibilnější pracovníci. Tito noví zaměstnanci častěji přijímají nejisté smlouvy, které oslabují jejich schopnost prosazovat standardy. S rostoucí dominancí nízkonákladových dopravců a oživením leteckého provozu po pandemii je personál pod tlakem delších směn s menším prostorem pro odpočinek. V důsledku toho 42 % všech posádek uvádí, že management upřednostňuje plánování letů před bezpečností.

V rámci studie se účastníci svěřili s anonymními zkušenostmi, které odhalují kulturu strachu. Jeden z pilotů uvedl: "Cítím se jako kriminálník jen proto, že jsem nemocný." Jiný uvedl, že mu manažer základny křičel: "Jsi tady, abys do prdele prodával!"

Mnozí si stěžují, že se necítí být oceňováni. Jeden pracovník prohlásil, že s ním letecká společnost "zachází jako s [číslem] a ničím jiným. Neberou ohled na duševní ani fyzickou pohodu." Tyto faktory se podepisují na psychickém stavu pracovníků: 68 % celého personálu kleslo pod pozitivní práh pro duševní zdraví, zatímco 78 % se cítí "dehumanizováno".

Výzkum zjistil, že atypické zaměstnávání, jako jsou krátkodobé smlouvy, práce na živnostenský list nebo práce přes agentury, představuje problém. Tyto skupiny uvádějí horší podmínky a nižší míru pohody. Atypické pozice častěji zastávají mladší věkové skupiny a pracovníci v zemích východní Evropy, včetně České republiky, Polska a Maďarska. Například mezi zaměstnanci do 21 let bylo v atypickém zaměstnání 41 % a v případě pracovníků z východoevropských zemí se atypické smlouvy týkaly 52 %.

Autoři studie varují, že s rostoucí intenzitou práce a nárůstem "řízení strachem" riskuje evropské letecké odvětví ztrátu svého "bezpečnostního náskoku". Ignacio Plaza, generální tajemník European Cockpit Association, varoval: "Závod o nejnižší ceny smluv se nyní dotýká každého pilota – a když jsou piloti pod tlakem, pociťují riziko i cestující. Tato zneužívání vyžadují naléhavé prošetření." Bez férového a stabilního zaměstnání nelze podle autorů studie udržet bezpečný a odolný evropský letecký sektor.