Proč Trump zavedl cla proti zemím i ICC? O obchod zřejmě vůbec nejde

Rozhodnutí bývalého prezidenta Donalda Trumpa zavést rozsáhlá a vysoká cla na zboží z Mexika, Kanady a Číny vyvolalo okamžitou kritiku. Méně pozornosti se však zatím věnovalo zásadnímu aspektu této strategie – nejde pouze o obchod, ale především o rozšíření prezidentských pravomocí, píše Politico.

Trump už ve svém prvním funkčním období zaváděl cla, ale tentokrát je situace jiná. Použil totiž zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (International Emergency Economic Powers Act, IEEPA), který nikdy dříve nebyl využit k zavedení cel, a už vůbec ne v takovém rozsahu. Ačkoliv cla na zboží z Mexika a Kanady byla dočasně pozastavena, Trump si ponechal možnost je znovu zavést a zároveň plánuje podobná opatření i vůči Evropské unii. Cla na čínské zboží už platí.

Podle odborníků na obchodní právo bude tento krok pravděpodobně čelit právním výzvám, protože se zdá, že překračuje ústavní mantinely prezidentské moci. Není však jisté, zda by současný Nejvyšší soud byl ochoten Trumpa zastavit. Pokud uspěje, bude to znamenat zásadní změnu rovnováhy moci mezi jednotlivými složkami federální vlády – prezident by získal bezprecedentní pravomoci ovlivňovat ekonomiku bez souhlasu Kongresu. Republikáni, kteří Trumpa v této snaze podporují, by mohli litovat, pokud by podobné pravomoci v budoucnu využil demokratický prezident.

V minulosti Trump citoval jiné zákony, například Obchodní zákon z roku 1974 nebo Zákon o obchodní expanzi z roku 1962, aby podložil svá cla. Tehdy sice hrozil, že se odvolá na IEEPA kvůli mexickým dovozům, ale nakonec to neudělal, zřejmě kvůli obavám o legálnost takového kroku. IEEPA je totiž běžně využíván k uvalení sankcí, nikoli cel.

Trump však nyní využívá tento zákon právě proto, že poskytuje prezidentovi nejširší pravomoci s nejmenšími legislativními omezeními. Umožňuje mu regulovat či zakázat ekonomické aktivity v reakci na „mimořádnou hrozbu“ spojenou s národní bezpečností, zahraniční politikou či ekonomikou. Ve svých exekutivních nařízeních Trump jako důvody uvádí opioidovou krizi a nelegální migraci z Kanady a Mexika.

Tento přístup se liší od jeho předchozích tarifních kroků, které vyžadovaly zdlouhavé vyšetřování a konzultace v rámci ministerstev a obchodních agentur. Kongresová výzkumná služba poznamenává, že tradiční obchodní zákony nejsou určeny k vytváření nových zdrojů příjmů, ale k ochraně domácího průmyslu a ovlivnění obchodních vzorců.

IEEPA však nebyl nikdy zamýšlen jako nástroj k zavádění cel. Naopak, Kongres jej v 70. letech přijal jako součást snahy omezit prezidentské mimořádné pravomoci. Právník specializující se na mezinárodní obchodní právo Timothy Meyer tvrdí, že zákon se ve skutečnosti ukázal jako nedostatečný k omezení exekutivy, což nyní Trump využívá.

„Tohle mi připadá jako neústavní,“ uvedl Meyer. „Je těžké si představit, že by si otcové zakladatelé představovali, že prezident může na základě jediného rozhodnutí uvalit 25procentní clo na naše hlavní obchodní partnery.“

Ústava dává pravomoc vybírat daně a cla Kongresu. Trump nyní tvrdí, že má jak daňovou, tak výdajovou pravomoc – což ho v podstatě činí jedinou vládnoucí silou, zatímco role Kongresu se stává nepodstatnou.

Trumpovy kroky pravděpodobně narazí na právní překážky. Jak ústavní, tak zákonné limity jeho pravomocí mohou vést k žalobám, které by mohly tarifní opatření zneplatnit. Podniky, které by cla poškodila, by se mohly obrátit na Mezinárodní obchodní soud, odkud by případ mohl postoupit k Federálnímu odvolacímu soudu a nakonec k Nejvyššímu soudu.

Klíčovým bodem sporu bude interpretace IEEPA. Odpůrci mohou argumentovat, že tento zákon explicitně nezmiňuje možnost zavádění cel či daní. Konzervativní soudci, kteří se řídí tzv. textualismem, by se však mohli rozhodnout vykládat zákon široce a poskytnout prezidentovi volnou ruku.

Silnější právní argument může vycházet z doktríny „zásadních otázek“, kterou v posledních letech vytvořil Nejvyšší soud. Ta říká, že pokud exekutiva učiní rozhodnutí s významnými ekonomickými a politickými dopady, může tak učinit pouze na základě jasného zmocnění Kongresem. Tuto doktrínu soud uplatnil v roce 2023, když zablokoval program na odpuštění studentských půjček prezidenta Joea Bidena, protože podle soudu neexistovalo dostatečně explicitní zmocnění Kongresu.

Trumpova cla by mohla být považována za podobně významné ekonomické rozhodnutí bez řádného zmocnění. Trumpův obchodní poradce Peter Navarro sám přiznal, že cla by mohla strukturálně změnit americkou ekonomiku.

Na druhou stranu, pokud by soud chtěl rozhodnout ve prospěch Trumpa, mohl by se inspirovat rozhodnutím z roku 2018, kdy podpořil Trumpův zákaz cestování z převážně muslimských zemí s argumentem, že prezident má v otázkách národní bezpečnosti značné pravomoci.

Ačkoliv se doktrína „zásadních otázek“ od té doby vyvinula a byla použita proti několika Bidenovým iniciativám, není jasné, zda by Nejvyšší soud uplatnil stejný přístup v oblasti zahraničního obchodu.

Jak rychle by se případ mohl dostat před soud? I když jsme si zvykli na rychlé soudní zásahy proti exekutivním rozhodnutím, právní proces může být pomalý. Aby žalobci dosáhli okamžitého zablokování cel, museli by prokázat, že jim hrozí „nenapravitelná újma“, což je standard, který není snadné splnit.

Kongres má možnosti, jak na situaci reagovat, ale jsou omezené. Mohl by například přijmout rezoluci, která by Trumpova cla zablokovala, ale ta by musela projít vetem. Vzhledem k Trumpovu vlivu na republikány je to nepravděpodobné.

Demokraté mohou využít procedurálních nástrojů k narušení legislativního procesu – například zablokováním financování vlády. Do budoucna by Kongres mohl změnit zákon tak, aby prezident musel pro uvalení cel absolvovat proces schvalování podobný jiným obchodním zákonům.

Pokud Kongres nezasáhne a Trump uspěje u soudů, bude to znamenat výrazné posílení exekutivní moci na úkor legislativy.

Otcové zakladatelé dali pravomoc zavádět cla a daně Kongresu, protože si byli vědomi složitosti těchto otázek a dopadu na veřejnost. Trumpovo jednání tuto rovnováhu narušuje a ignorování tohoto trendu by se Kongresu mohlo v budoucnu vymstít.
 
 

Související

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj přelstil Putina, obnovil vztahy s Trumpem

Po nedávném „velmi dobrém a produktivním“ telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem se pozornost upřela na Trumpovu následnou konverzaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mnozí spekulovali, zda se jejich rozhovor, stejně jako při setkání ve Washingtonu 28. února, změní v ostrou výměnu názorů, nebo zda se Zelenskému podaří získat přízeň amerického prezidenta. Ukázalo se, že druhá možnost byla správná.

Více souvisejících

Donald Trump ICC (Mezinárodní trestní soud)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Papež František

Papež František bude propuštěn z nemocnice

Papež František, který se v posledních týdnech léčil s oboustranným zápalem plic, bude v neděli propuštěn z římské nemocnice Gemelli. Podle vyjádření lékařů se jeho zdravotní stav výrazně zlepšil, nicméně ho čeká dvouměsíční rekonvalescence v jeho rezidenci Casa Santa Marta ve Vatikánu.

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi

Fico táhne zemi k Rusku, kam ale skutečně chtějí patřit Slováci? Nový průzkum to ukázal

Téměř dvě třetiny obyvatel Slovenské republiky (63,5 %) preferují, aby se země orientovala na Západ, tedy na EU. Naopak počet těch, kteří dávají přednost Východu, konkrétně Ruské federaci, je třikrát nižší (19,2 %). Vyplývá to z průzkumu think-tanku Future Slovakia Forum ve spolupráci s agenturou Focus realizovaného ve dnech 3. až 6. března na reprezentativním vzorku 1006 respondentů.

včera

včera

sport

Fotbal jako téma pro poslance. Tématem byly policejní zásahy po zápasech

Málokdy se stává, že se v Poslanecké sněmovně vedle tradičních životně důležitějších věcí mluví i o fotbale. Ve čtvrtek tomu tak bylo. Jelikož se ale tak dělo ve Výboru pro bezpečnost, mluvilo se hlavně o zásazích policie z poslední doby. Přetřásal se tak především zásah po nedávném derby pražských „S“, na který si stěžovali fanoušci Slavie a právě na základě následné reakce od předsedy slávistického představenstva Jaroslava Tvrdíka k jednání mezi poslanci, ministerstvem vnitra, policií, Ligovou fotbalovou asociací (LFA) i Fotbalovou asociací ČR (FAČR) došlo.

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj přelstil Putina, obnovil vztahy s Trumpem

Po nedávném „velmi dobrém a produktivním“ telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem se pozornost upřela na Trumpovu následnou konverzaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mnozí spekulovali, zda se jejich rozhovor, stejně jako při setkání ve Washingtonu 28. února, změní v ostrou výměnu názorů, nebo zda se Zelenskému podaří získat přízeň amerického prezidenta. Ukázalo se, že druhá možnost byla správná.

včera

včera

včera

Čínská armáda, ilustrační foto

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu

Čína zvažuje účast na mezinárodních mírových jednotkách na Ukrajině. Podle zprávy deníku Welt am Sonntag čínští diplomaté v Bruselu zjišťovali, zda by Evropská unie považovala takový krok za přijatelný a možná i žádoucí. V diplomatických kruzích v Bruselu se uvádí, že zapojení Číny do takzvané „koalice ochotných“ by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme přítomnost mírových jednotek na Ukrajině. Zároveň je však celá záležitost označována za „choulostivou“.

včera

včera

Jana Maláčová

SOCDEM neví, co s volbami. Se Zelenými nechce, o ANO mlčí

Sociální demokracie (SOCDEM) v sobotu na programové konferenci v pražském hotelu Olšanka představila své klíčové priority pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Strana se zaměřila především na dostupné bydlení, sociální otázky a ekonomickou spravedlnost. Předsedkyně Jana Maláčová zároveň připustila, že stále není jasné, v jaké podobě se SOCDEM voleb zúčastní. 

včera

včera

včera

Bouřky

Předpovídat počasí je stále složitější. Meteorologové museli zavést nový pojem

Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.

včera

Jan Zahradil

Jan Zahradil po 34 letech končí v ODS

Bývalý europoslanec za Občanskou demokratickou stranu (ODS) Jan Zahradil oznámil svůj odchod ze strany po téměř 34 letech členství. Uvedl, že důvodem je rostoucí propast mezi jeho názory a postoji současného vedení strany. Ve svém prohlášení zároveň uvedl, že koalici Spolu, kterou tvoří ODS společně s TOP 09 a KDU-ČSL, v nadcházejících volbách podporovat nebude. Zahradilovo členství v ODS oficiálně zanikne k 31. březnu tohoto roku nezaplacením členských příspěvků.

včera

Donald Trump

Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil

Donald Trump čelí složitým překážkám při snaze rychle ukončit válku na Ukrajině, ačkoli v předvolební kampani sebevědomě tvrdil, že konflikt vyřeší během jediného dne. Když se loni v září v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by mohl dosáhnout příměří velmi rychle. Předtím dokonce prohlásil, že válku ukončí ještě předtím, než usedne do Bílého domu. Nyní, po více než dvou měsících ve funkci, se však ukazuje, že jeho ambiciózní sliby narážejí na tvrdou realitu mezinárodní diplomacie a složitosti konfliktu.

21. března 2025 22:47

Play-Off Sparta vs. Třinec

TELH čtvrtfinále: Sparta porazila Třinec v prodloužení 4:3, Hradec srovnal

Napětí ve čtvrtfinále hokejové extraligy se stupňuje. Hradec Králové v prodloužení udolal Mladou Boleslav 3:2 a srovnal stav série na 2:2. O postup se bude bojovat v pondělí. Sparta v dramatickém duelu s Třincem vyrovnala v poslední minutě a v prodloužení rozhodla přesilovkou. Výhrou 4:3 si zajistila mečbol a vrací sérii do Prahy.

21. března 2025 21:53

důchody

Dubnové důchody doprovodí změny. Reagovat musí i pošťáci

Dubnová změna týkající se termínů výplaty důchodů představuje velkou výzvu i pro Českou poštu, která se stará o výplatu penzí v hotovosti. Celkem 210 tisíc důchodců, kterým peníze přicházeli v druhé polovině měsíce, dostane příští měsíc svůj důchod o deset dní dříve. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Aktualizováno 21. března 2025 20:50

Česko se rozloučilo se zpěvákem Josefem Zímou

Česko se v pátek rozloučilo s legendárním zpěvákem Josefem Zímou, který zemřel počátkem měsíce ve věku 92 let. Účast na smutečním obřadu byla značná, čímž se jen potvrdilo, jak populární osobností Zíma byl. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy