Proč Trump zavedl cla proti zemím i ICC? O obchod zřejmě vůbec nejde

Rozhodnutí bývalého prezidenta Donalda Trumpa zavést rozsáhlá a vysoká cla na zboží z Mexika, Kanady a Číny vyvolalo okamžitou kritiku. Méně pozornosti se však zatím věnovalo zásadnímu aspektu této strategie – nejde pouze o obchod, ale především o rozšíření prezidentských pravomocí, píše Politico.

Trump už ve svém prvním funkčním období zaváděl cla, ale tentokrát je situace jiná. Použil totiž zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (International Emergency Economic Powers Act, IEEPA), který nikdy dříve nebyl využit k zavedení cel, a už vůbec ne v takovém rozsahu. Ačkoliv cla na zboží z Mexika a Kanady byla dočasně pozastavena, Trump si ponechal možnost je znovu zavést a zároveň plánuje podobná opatření i vůči Evropské unii. Cla na čínské zboží už platí.

Podle odborníků na obchodní právo bude tento krok pravděpodobně čelit právním výzvám, protože se zdá, že překračuje ústavní mantinely prezidentské moci. Není však jisté, zda by současný Nejvyšší soud byl ochoten Trumpa zastavit. Pokud uspěje, bude to znamenat zásadní změnu rovnováhy moci mezi jednotlivými složkami federální vlády – prezident by získal bezprecedentní pravomoci ovlivňovat ekonomiku bez souhlasu Kongresu. Republikáni, kteří Trumpa v této snaze podporují, by mohli litovat, pokud by podobné pravomoci v budoucnu využil demokratický prezident.

V minulosti Trump citoval jiné zákony, například Obchodní zákon z roku 1974 nebo Zákon o obchodní expanzi z roku 1962, aby podložil svá cla. Tehdy sice hrozil, že se odvolá na IEEPA kvůli mexickým dovozům, ale nakonec to neudělal, zřejmě kvůli obavám o legálnost takového kroku. IEEPA je totiž běžně využíván k uvalení sankcí, nikoli cel.

Trump však nyní využívá tento zákon právě proto, že poskytuje prezidentovi nejširší pravomoci s nejmenšími legislativními omezeními. Umožňuje mu regulovat či zakázat ekonomické aktivity v reakci na „mimořádnou hrozbu“ spojenou s národní bezpečností, zahraniční politikou či ekonomikou. Ve svých exekutivních nařízeních Trump jako důvody uvádí opioidovou krizi a nelegální migraci z Kanady a Mexika.

Tento přístup se liší od jeho předchozích tarifních kroků, které vyžadovaly zdlouhavé vyšetřování a konzultace v rámci ministerstev a obchodních agentur. Kongresová výzkumná služba poznamenává, že tradiční obchodní zákony nejsou určeny k vytváření nových zdrojů příjmů, ale k ochraně domácího průmyslu a ovlivnění obchodních vzorců.

IEEPA však nebyl nikdy zamýšlen jako nástroj k zavádění cel. Naopak, Kongres jej v 70. letech přijal jako součást snahy omezit prezidentské mimořádné pravomoci. Právník specializující se na mezinárodní obchodní právo Timothy Meyer tvrdí, že zákon se ve skutečnosti ukázal jako nedostatečný k omezení exekutivy, což nyní Trump využívá.

„Tohle mi připadá jako neústavní,“ uvedl Meyer. „Je těžké si představit, že by si otcové zakladatelé představovali, že prezident může na základě jediného rozhodnutí uvalit 25procentní clo na naše hlavní obchodní partnery.“

Ústava dává pravomoc vybírat daně a cla Kongresu. Trump nyní tvrdí, že má jak daňovou, tak výdajovou pravomoc – což ho v podstatě činí jedinou vládnoucí silou, zatímco role Kongresu se stává nepodstatnou.

Trumpovy kroky pravděpodobně narazí na právní překážky. Jak ústavní, tak zákonné limity jeho pravomocí mohou vést k žalobám, které by mohly tarifní opatření zneplatnit. Podniky, které by cla poškodila, by se mohly obrátit na Mezinárodní obchodní soud, odkud by případ mohl postoupit k Federálnímu odvolacímu soudu a nakonec k Nejvyššímu soudu.

Klíčovým bodem sporu bude interpretace IEEPA. Odpůrci mohou argumentovat, že tento zákon explicitně nezmiňuje možnost zavádění cel či daní. Konzervativní soudci, kteří se řídí tzv. textualismem, by se však mohli rozhodnout vykládat zákon široce a poskytnout prezidentovi volnou ruku.

Silnější právní argument může vycházet z doktríny „zásadních otázek“, kterou v posledních letech vytvořil Nejvyšší soud. Ta říká, že pokud exekutiva učiní rozhodnutí s významnými ekonomickými a politickými dopady, může tak učinit pouze na základě jasného zmocnění Kongresem. Tuto doktrínu soud uplatnil v roce 2023, když zablokoval program na odpuštění studentských půjček prezidenta Joea Bidena, protože podle soudu neexistovalo dostatečně explicitní zmocnění Kongresu.

Trumpova cla by mohla být považována za podobně významné ekonomické rozhodnutí bez řádného zmocnění. Trumpův obchodní poradce Peter Navarro sám přiznal, že cla by mohla strukturálně změnit americkou ekonomiku.

Na druhou stranu, pokud by soud chtěl rozhodnout ve prospěch Trumpa, mohl by se inspirovat rozhodnutím z roku 2018, kdy podpořil Trumpův zákaz cestování z převážně muslimských zemí s argumentem, že prezident má v otázkách národní bezpečnosti značné pravomoci.

Ačkoliv se doktrína „zásadních otázek“ od té doby vyvinula a byla použita proti několika Bidenovým iniciativám, není jasné, zda by Nejvyšší soud uplatnil stejný přístup v oblasti zahraničního obchodu.

Jak rychle by se případ mohl dostat před soud? I když jsme si zvykli na rychlé soudní zásahy proti exekutivním rozhodnutím, právní proces může být pomalý. Aby žalobci dosáhli okamžitého zablokování cel, museli by prokázat, že jim hrozí „nenapravitelná újma“, což je standard, který není snadné splnit.

Kongres má možnosti, jak na situaci reagovat, ale jsou omezené. Mohl by například přijmout rezoluci, která by Trumpova cla zablokovala, ale ta by musela projít vetem. Vzhledem k Trumpovu vlivu na republikány je to nepravděpodobné.

Demokraté mohou využít procedurálních nástrojů k narušení legislativního procesu – například zablokováním financování vlády. Do budoucna by Kongres mohl změnit zákon tak, aby prezident musel pro uvalení cel absolvovat proces schvalování podobný jiným obchodním zákonům.

Pokud Kongres nezasáhne a Trump uspěje u soudů, bude to znamenat výrazné posílení exekutivní moci na úkor legislativy.

Otcové zakladatelé dali pravomoc zavádět cla a daně Kongresu, protože si byli vědomi složitosti těchto otázek a dopadu na veřejnost. Trumpovo jednání tuto rovnováhu narušuje a ignorování tohoto trendu by se Kongresu mohlo v budoucnu vymstít.
 
 

Související

Donald Trump

Kalifornie se vzbouřila. Trumpa žene k soudu

Kalifornský guvernér Gavin Newsom a generální prokurátor Rob Bonta ve středu podali žalobu na administrativu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Prezident podle nich při uvalování rozsáhlých cel použil určité mimořádné pravomoci nezákonně.

Více souvisejících

Donald Trump ICC (Mezinárodní trestní soud)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Unipetrol

Česko se definitivně zbavilo závislosti na ruské ropě, oznámil Fiala

Česko je poprvé v historii zásobováno výhradně neruskou ropou, a to západní cestou ropovody TAL a IKL. První zvýšené dodávky neruské ropy už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud se přepraví do litvínovské rafinerie. Zásobování Česka pouze neruskou ropou je možné díky projektu TAL-PLUS, který umožnil navýšit kapacitu evropského ropovodu TAL.

před 53 minutami

před 2 hodinami

včera

Donald Trump

Kalifornie se vzbouřila. Trumpa žene k soudu

Kalifornský guvernér Gavin Newsom a generální prokurátor Rob Bonta ve středu podali žalobu na administrativu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Prezident podle nich při uvalování rozsáhlých cel použil určité mimořádné pravomoci nezákonně.

včera

včera

Ilustrační foto

V Itálii se zřítila lanovka s lidmi, několik mrtvých

V italském regionu Kampánie došlo ve čtvrtek k vážné nehodě lanovky, která si vyžádala čtyři lidské životy a jednoho člověka v kritickém stavu. Tragédie se odehrála na vrcholu Monte Faito, přibližně 45 kilometrů jihovýchodně od Neapole. Informaci potvrdily horské záchranné složky i hasiči.

včera

včera

Donald Trump

Buď my, nebo Čína. Trump chystá plán, jak odstřihnout Čínu ze světového trhu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje novou obchodní strategii, jejímž cílem je izolovat Čínu ze světového trhu. Podle informací deníku Wall Street Journal chce Bílý dům přesvědčit více než 70 obchodních partnerů USA, aby omezili své hospodářské vztahy s Pekingem výměnou za snížení amerických cel. Jedná se o dosud nejambicióznější krok v pokračující obchodní válce mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie

Auto na Nymbursku smetlo lidi stojící u odstaveného vozu, nejméně dva mrtví

Po tragické středě se i dnešek nese ve znamení smrtelných nehod na českých silnicích. V obci Kolaje na Nymbursku srazilo auto několik osob stojících u odstaveného vozu, dva lidé přišli o život, další dva utrpěli vážná zranění. Ke druhé tragické události došlo krátce před polednem na Orlickoústecku, kde mladý řidič nezvládl řízení a se spolujezdcem zahynul při nárazu do stromu.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Prodlužujete válku, vzkázal Kreml Evropě. Musíme tlačit na vrahy, reaguje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval západní partnery, aby zesílili tlak na Rusko, které podle něj dál využívá každý den i noc k zabíjení civilistů. Jeho prohlášení přichází krátce před dnešním klíčovým setkáním světových lídrů v Paříži a jen několik hodin poté, co ruské rakety a drony v noci udeřily na Dnipro, Oděsu, Sumy, Charkov a Doněck. Při útocích zahynuli tři lidé a dalších 28 utrpělo zranění.

včera

top 09

Zemřel Jaromír Štětina, bývalý europoslanec a zakladatel Člověka v tísni

Ve věku 82 let zemřel po dlouhé nemoci bývalý europoslanec, senátor, spisovatel a novinář Jaromír Štětina. Smutnou zprávu o jeho skonu potvrdil serveru iDNES.cz šéf organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, s nímž Štětina v roce 1992 spoluzaložil tehdejší Nadaci Lidových novin, která se později transformovala v jednu z nejvýznamnějších českých humanitárních organizací.

včera

Emmanuel Macron

Macron přivítal Rubia a Witkoffa v Élysée, Meloniová míří za Trumpem do Bílého domu

Prezident Emmanuel Macron dnes na Elysejském paláci oficiálně přivítal amerického senátora Marca Rubia a realitního magnáta Stevena Witkoffa. Při setkání je doprovázel francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle francouzského prezidentského úřadu se Macron těsně před tím spojil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, což podtrhuje geopolitickou vážnost současné návštěvy americké delegace.

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Slovensko jde ve stopách Ruska. Schválilo kontroverzní zákon o neziskových organizacích

Slovenský parlament ve středu těsnou většinou přijal nový zákon, který zpřísňuje pravidla pro neziskové organizace. Opatření, jež podle kritiků nese znaky ruské legislativy, prošlo zrychleným legislativním procesem a získalo pouze nejnutnější počet 76 hlasů. Zákon ukládá neziskovým organizacím povinnost zveřejňovat informace o svých dárcích a zavádí sankce za jejich nezveřejnění.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vladimir Putin vychválil Elona Muska. Přirovnal ho k sovětské legendě

Ruský prezident Vladimir Putin během projevu ke studentům na Baumanově moskevské státní technické univerzitě vyzdvihl Elona Muska. Podle něj jde o výjimečného člověka, který – ač žije ve Spojených státech – je posedlý vizí cesty na Mars. Takové osobnosti se podle Putina objevují jen zřídka, neboť jsou poháněny silnou ideou.

včera

Nové záběry z atentátu na Fica zveřejnila finská televize YLE

YLE: Dosud nezveřejněné děsivé záběry z atentátu na Roberta Fica

Dosud nezveřejněné záběry z atentátu na slovenského premiéra z května 2024 se nyní dostaly na veřejnost díky dokumentu finské televize. Syrové sekundy po výstřelech v Handlové zachycují dramatické momenty střelby z jiného úhlu a znovu oživují děsivé chvíle, které zasáhly nejen Slovensko, ale i širokou veřejnost ve střední Evropě.

včera

Tragická nehoda v Praze. Tramvaj srazila chlapce, oživit se ho nepodařilo

V pátek dopoledne došlo v pražské ulici Milady Horákové k tragické nehodě, při níž tramvaj srazila dvanáctiletého chlapce. Navzdory okamžitému zásahu záchranářů se ho nepodařilo zachránit.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy