Proč Ukrajina žádá střely Tomahawk? Chce dotlačit Putina k jednání s Trumpem

Střely Tomahawk (Land Attack Missiles) jsou řízené střely s plochou dráhou letu a dlouhým doletem, které byly poprvé použity v boji v roce 1991. Typicky jsou odpalovány z moře k útokům na cíle v rámci tzv. hlubokých úderných misí. Nejdelší varianta s jadernou způsobilostí Block II byla zařazena do služby v roce 1983 a měla dolet až 2 500 km. Moderní konvenční varianty mají dolet 1 600 km. Střely letí nízko nad zemí rychlostí 885 km/h.

Střely jsou 6,1 metru dlouhé s rozpětím křídel 2,5 metru a váží přibližně 1 510 kg. Jejich cena se odhaduje na 1,3 milionu dolarů za kus.

Ukrajina se domnívá, že by tyto střely výrazně rozšířily její úderné schopnosti. Umožnily by jí zasáhnout cíle hluboko na ruském území, včetně vojenských základen, logistických uzlů, letišť a velitelských center, které jsou nyní mimo její dosah, a to pomocí přesné a ničivé munice. Institut pro studium války odhaduje, že v dosahu střel Tomahawk jsou stovky ruských vojenských cílů.

Kyjev argumentuje, že takové schopnosti by pomohly přimět Vladimira Putina, aby bral vážněji Trumpovy výzvy k přímým jednáním o ukončení války. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v úterý uvedl, že Tomahawky by mohly být obzvláště účinné, protože velikost Ruska ztěžuje pokrytí protivzdušnou obranou.

Z pohledu Ukrajiny má dodávka střel i své nevýhody. Střely Tomahawk jsou obvykle odpalovány z lodí a ponorek, které Ukrajina nevlastní. Existuje sice poměrně nová varianta odpalovaná ze země, Typhon, která by byla pro Ukrajinu vhodnější, ale odpalovacích zařízení je nedostatek. Armáda USA má k dispozici pouze dvě, ačkoli tento týden bylo předvedeno další, mobilnější odpalovací zařízení X-Mav. Navíc střely jsou k dispozici pouze v relativně malém počtu, který někteří experti odhadují na 20 až 50 kusů. Střely jsou obecně považovány za nejúčinnější při odpalování v salvách, což by bylo při omezeném počtu obtížné.

Ukrajina v současné době disponuje několika střelami dodanými Západem, včetně amerických Atacms a GMLRS a britských a francouzských Storm Shadows. Z nich má nejdelší dolet Atacms (305 km). Ukrajina také vyvinula vlastní střely: Flamingo s doletem přes 1 600 km, která byla představena v srpnu, a protilodní střelu Neptun, jejíž pozdější verze mají dolet přes 965 km.

Trump v posledních týdnech opakovaně naznačil, že by Tomahawky mohl dodat. Současně jeho administrativa schválila sdílení amerických zpravodajských informací, které Ukrajině pomáhají provádět přesné údery na ruské ropné rafinerie pomocí domácích dronů a střel Atacms. Tyto útoky vedly k nedostatku paliva a prudkému nárůstu cen benzínu po celém Rusku.

Smířlivý tón amerického prezidenta po čtvrtečním telefonátu s Vladimirem Putinem však zpochybnil pravděpodobnost okamžité pomoci Ukrajině a oživil evropské obavy z kapitulace USA Moskvě. Trump uvedl, že Putinovi se „nelíbilo“, když během hovoru nadnesl možnost dodání Tomahawků, zároveň ale řekl, že USA nemohou „vyčerpat“ vlastní zásoby. „My je také potřebujeme, takže nevím, co s tím můžeme udělat,“ řekl Trump. Klíčovou otázkou zůstává, zda Trump využívá vyhlídku dodání Tomahawků k nátlaku na Putina, nebo zda je neochotný učinit krok, který by USA mohl přivést blíže k přímé konfrontaci s lídrem, kterého stále nazývá „blízkým přítelem“.

Kreml uvedl, že závislost Ukrajiny na Washingtonu při výcviku, logistice a cílení zpravodajských informací k obsluze střel Tomahawk by vtáhla USA do války v dosud nevídaném rozsahu. To by anulovalo pokrok, který Moskva podle svých tvrzení dosáhla s Trumpovou administrativou. Sám Putin minulý týden prohlásil, že jejich předání by znamenalo „kvalitativně novou fázi eskalace“, což ve čtvrtek zopakoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.