Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině, čímž nechal konečné politické rozhodnutí na prezidentu Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo obrany dalo Bílému domu zelenou k dodání těchto střel s dlouhým doletem, protože posoudilo, že by to nijak negativně neovlivnilo americké zásoby.
Vyplývá to z informací od tří amerických a evropských úředníků, kteří jsou s touto záležitostí seznámeni. Trump nicméně jen několik dní předtím, v průběhu pracovního oběda s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by raději střely Ukrajině neposkytl. Zdůvodnil to obavou, že Spojené státy nechtějí "rozdávat věci, které potřebujeme k ochraně naší země."
Společný štáb informoval Bílý dům o svém posouzení situace na začátku tohoto měsíce, těsně před schůzkou Trumpa se Zelenským. Ukrajinský lídr aktivně usiluje o získání těchto raket pro efektivnější útoky na ropná a energetická zařízení hluboko uvnitř ruského území. Rakety Tomahawk se vyznačují doletem kolem 1 000 mil.
Posouzení Pentagonu dodalo odvahu evropským spojencům USA, kteří jsou přesvědčeni, že Spojené státy nyní mají méně důvodů k neposkytnutí těchto zbraní, jak uvedli dva evropští představitelé. Trump jen pár dní před schůzkou se Zelenským také prohlásil, že USA disponují "mnoha Tomahawky", které by mohly případně Ukrajině poskytnout.
Americké a evropské činitele proto překvapilo, když Trump dramaticky změnil svůj postoj o pár dnů později, na pracovním obědě se Zelenským v Bílém domě, kde tvrdil, že USA tyto střely "potřebují". Následně Zelenskému za zavřenými dveřmi sdělil, že jim Tomahawky neposkytnou, alespoň ne v tuto chvíli. K Trumpově rozhodnutí došlo den poté, co telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin tehdy americkému prezidentovi sdělil, že Tomahawky, které by mohly zasáhnout velká ruská města jako Moskvu a Petrohrad, nebudou mít sice významný dopad na bojiště, ale poškodí vztahy mezi USA a Ruskem, jak dříve informovala televize CNN.
Bílý dům ani Pentagon na žádosti o komentář nereagovaly. Zdroje již dříve potvrdily televizi CNN, že Trump střely zcela nevyloučil a administrativa připravila plány pro jejich rychlé dodání Ukrajině, pokud by Trump vydal pokyn. Frustrace prezidenta Trumpa z Putinovy neochoty seriózně zvažovat mírové rozhovory v posledních týdnech narůstala. V reakci na to minulý týden schválil nové americké sankce vůči ruským ropným společnostem a prozatím zrušil plánovanou schůzku s Putinem v Budapešti, kde měli jednat o Ukrajině.
Přestože Pentagon nemá obavy o stav zásob, američtí obraní úředníci stále řeší, jak by se ukrajinští vojáci na rakety školili a jak by je rozmístili. K efektivnímu použití střel Ukrajinou by bylo potřeba vyřešit několik operačních otázek, dodaly zdroje. Jednou z nevyřešených otázek zůstává, jak by Ukrajina rakety vypouštěla, pokud by je USA poskytly. Tomahawky se nejčastěji odpalují z povrchových lodí nebo ponorek, avšak ukrajinské námořnictvo je silně oslabené.
Střely by tak pravděpodobně musely být odpalovány ze země. Americká námořní pěchota a armáda vyvinuly pozemní odpalovací zařízení, která by mohla být Ukrajině dodána. Evropští představitelé se nicméně domnívají, že Ukrajina by našla způsob, jak tuto situaci vyřešit, i kdyby USA zařízení neposkytly. Jeden z úředníků poukázal na to, že ukrajinští inženýři dokázali vyvinout řešení pro použití střel Storm Shadow dodaných Spojeným královstvím. Tyto střely byly původně konstruovány pro moderní letouny NATO a musely být integrovány do zastaralé ukrajinské flotily stíhaček ze sovětské éry.
Prezident Zelenskyj v příspěvku na sociální síti X z počátku tohoto týdne uvedl, že Ukrajina doufá v rozšíření svých schopností dálkového dosahu do konce letošního roku. Cílem je, aby válka skončila "za spravedlivých podmínek" pro zemi. Napsal, že globální sankce a "cílená přesnost" ukrajinských sil se v podstatě synchronizují, aby válka skončila pro Ukrajinu za férových podmínek. Podle jeho slov musí být všechny cíle pro hluboké údery plně zajištěny do konce roku, včetně rozšíření schopnosti zásahu na dlouhé vzdálenosti.
Související
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky
Pentagon , válka na Ukrajině , střela s plochou dráhou letu Tomahawk
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
včera
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
včera
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
včera
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
včera
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
včera
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
včera
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
včera
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
včera
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
včera
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
včera
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
včera
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
včera
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
včera
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
včera
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
včera
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
včera
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
včera
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
2. října 2026 21:59
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
2. října 2026 20:44
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák