Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině, čímž nechal konečné politické rozhodnutí na prezidentu Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo obrany dalo Bílému domu zelenou k dodání těchto střel s dlouhým doletem, protože posoudilo, že by to nijak negativně neovlivnilo americké zásoby.
Vyplývá to z informací od tří amerických a evropských úředníků, kteří jsou s touto záležitostí seznámeni. Trump nicméně jen několik dní předtím, v průběhu pracovního oběda s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by raději střely Ukrajině neposkytl. Zdůvodnil to obavou, že Spojené státy nechtějí "rozdávat věci, které potřebujeme k ochraně naší země."
Společný štáb informoval Bílý dům o svém posouzení situace na začátku tohoto měsíce, těsně před schůzkou Trumpa se Zelenským. Ukrajinský lídr aktivně usiluje o získání těchto raket pro efektivnější útoky na ropná a energetická zařízení hluboko uvnitř ruského území. Rakety Tomahawk se vyznačují doletem kolem 1 000 mil.
Posouzení Pentagonu dodalo odvahu evropským spojencům USA, kteří jsou přesvědčeni, že Spojené státy nyní mají méně důvodů k neposkytnutí těchto zbraní, jak uvedli dva evropští představitelé. Trump jen pár dní před schůzkou se Zelenským také prohlásil, že USA disponují "mnoha Tomahawky", které by mohly případně Ukrajině poskytnout.
Americké a evropské činitele proto překvapilo, když Trump dramaticky změnil svůj postoj o pár dnů později, na pracovním obědě se Zelenským v Bílém domě, kde tvrdil, že USA tyto střely "potřebují". Následně Zelenskému za zavřenými dveřmi sdělil, že jim Tomahawky neposkytnou, alespoň ne v tuto chvíli. K Trumpově rozhodnutí došlo den poté, co telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin tehdy americkému prezidentovi sdělil, že Tomahawky, které by mohly zasáhnout velká ruská města jako Moskvu a Petrohrad, nebudou mít sice významný dopad na bojiště, ale poškodí vztahy mezi USA a Ruskem, jak dříve informovala televize CNN.
Bílý dům ani Pentagon na žádosti o komentář nereagovaly. Zdroje již dříve potvrdily televizi CNN, že Trump střely zcela nevyloučil a administrativa připravila plány pro jejich rychlé dodání Ukrajině, pokud by Trump vydal pokyn. Frustrace prezidenta Trumpa z Putinovy neochoty seriózně zvažovat mírové rozhovory v posledních týdnech narůstala. V reakci na to minulý týden schválil nové americké sankce vůči ruským ropným společnostem a prozatím zrušil plánovanou schůzku s Putinem v Budapešti, kde měli jednat o Ukrajině.
Přestože Pentagon nemá obavy o stav zásob, američtí obraní úředníci stále řeší, jak by se ukrajinští vojáci na rakety školili a jak by je rozmístili. K efektivnímu použití střel Ukrajinou by bylo potřeba vyřešit několik operačních otázek, dodaly zdroje. Jednou z nevyřešených otázek zůstává, jak by Ukrajina rakety vypouštěla, pokud by je USA poskytly. Tomahawky se nejčastěji odpalují z povrchových lodí nebo ponorek, avšak ukrajinské námořnictvo je silně oslabené.
Střely by tak pravděpodobně musely být odpalovány ze země. Americká námořní pěchota a armáda vyvinuly pozemní odpalovací zařízení, která by mohla být Ukrajině dodána. Evropští představitelé se nicméně domnívají, že Ukrajina by našla způsob, jak tuto situaci vyřešit, i kdyby USA zařízení neposkytly. Jeden z úředníků poukázal na to, že ukrajinští inženýři dokázali vyvinout řešení pro použití střel Storm Shadow dodaných Spojeným královstvím. Tyto střely byly původně konstruovány pro moderní letouny NATO a musely být integrovány do zastaralé ukrajinské flotily stíhaček ze sovětské éry.
Prezident Zelenskyj v příspěvku na sociální síti X z počátku tohoto týdne uvedl, že Ukrajina doufá v rozšíření svých schopností dálkového dosahu do konce letošního roku. Cílem je, aby válka skončila "za spravedlivých podmínek" pro zemi. Napsal, že globální sankce a "cílená přesnost" ukrajinských sil se v podstatě synchronizují, aby válka skončila pro Ukrajinu za férových podmínek. Podle jeho slov musí být všechny cíle pro hluboké údery plně zajištěny do konce roku, včetně rozšíření schopnosti zásahu na dlouhé vzdálenosti.
Související
CNN: USA plánují po volbách rozsáhlý útok na Írán
Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup
Pentagon , válka na Ukrajině , střela s plochou dráhou letu Tomahawk
Aktuálně se děje
včera
Polsko přestává financovat nákupy zbraní pro Ukrajinu
včera
Metnar odklepl další desítky milionů do letošního rozpočtu hasičů
včera
Důchody očima statistiků. Potvrdil se nárůst o stovky korun za rok
včera
Nevidomí, kteří se zapsali do dějin. Ztráta zraku je nezastavila
včera
Pokus o vraždu. Muž v Nymburce zaútočil na bývalou partnerku
včera
Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům
včera
Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?
včera
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
včera
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
včera
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
včera
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
včera
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
včera
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
včera
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
včera
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
včera
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
včera
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
včera
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
včera
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
včera
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
Celosvětový výpadek služeb společnosti Microsoft, který zasáhl celý svět a klíčové platformy včetně Outlooku, Teams a softwaru Copilot, pokračuje již déle než deset hodin. Problémy ochromily fungování v minimálně 74 zemích světa a dotkly se vládních úřadů, soudů, bezpečnostních složek i komerčních subjektů.
Zdroj: Libor Novák