Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině, čímž nechal konečné politické rozhodnutí na prezidentu Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo obrany dalo Bílému domu zelenou k dodání těchto střel s dlouhým doletem, protože posoudilo, že by to nijak negativně neovlivnilo americké zásoby.
Vyplývá to z informací od tří amerických a evropských úředníků, kteří jsou s touto záležitostí seznámeni. Trump nicméně jen několik dní předtím, v průběhu pracovního oběda s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by raději střely Ukrajině neposkytl. Zdůvodnil to obavou, že Spojené státy nechtějí "rozdávat věci, které potřebujeme k ochraně naší země."
Společný štáb informoval Bílý dům o svém posouzení situace na začátku tohoto měsíce, těsně před schůzkou Trumpa se Zelenským. Ukrajinský lídr aktivně usiluje o získání těchto raket pro efektivnější útoky na ropná a energetická zařízení hluboko uvnitř ruského území. Rakety Tomahawk se vyznačují doletem kolem 1 000 mil.
Posouzení Pentagonu dodalo odvahu evropským spojencům USA, kteří jsou přesvědčeni, že Spojené státy nyní mají méně důvodů k neposkytnutí těchto zbraní, jak uvedli dva evropští představitelé. Trump jen pár dní před schůzkou se Zelenským také prohlásil, že USA disponují "mnoha Tomahawky", které by mohly případně Ukrajině poskytnout.
Americké a evropské činitele proto překvapilo, když Trump dramaticky změnil svůj postoj o pár dnů později, na pracovním obědě se Zelenským v Bílém domě, kde tvrdil, že USA tyto střely "potřebují". Následně Zelenskému za zavřenými dveřmi sdělil, že jim Tomahawky neposkytnou, alespoň ne v tuto chvíli. K Trumpově rozhodnutí došlo den poté, co telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin tehdy americkému prezidentovi sdělil, že Tomahawky, které by mohly zasáhnout velká ruská města jako Moskvu a Petrohrad, nebudou mít sice významný dopad na bojiště, ale poškodí vztahy mezi USA a Ruskem, jak dříve informovala televize CNN.
Bílý dům ani Pentagon na žádosti o komentář nereagovaly. Zdroje již dříve potvrdily televizi CNN, že Trump střely zcela nevyloučil a administrativa připravila plány pro jejich rychlé dodání Ukrajině, pokud by Trump vydal pokyn. Frustrace prezidenta Trumpa z Putinovy neochoty seriózně zvažovat mírové rozhovory v posledních týdnech narůstala. V reakci na to minulý týden schválil nové americké sankce vůči ruským ropným společnostem a prozatím zrušil plánovanou schůzku s Putinem v Budapešti, kde měli jednat o Ukrajině.
Přestože Pentagon nemá obavy o stav zásob, američtí obraní úředníci stále řeší, jak by se ukrajinští vojáci na rakety školili a jak by je rozmístili. K efektivnímu použití střel Ukrajinou by bylo potřeba vyřešit několik operačních otázek, dodaly zdroje. Jednou z nevyřešených otázek zůstává, jak by Ukrajina rakety vypouštěla, pokud by je USA poskytly. Tomahawky se nejčastěji odpalují z povrchových lodí nebo ponorek, avšak ukrajinské námořnictvo je silně oslabené.
Střely by tak pravděpodobně musely být odpalovány ze země. Americká námořní pěchota a armáda vyvinuly pozemní odpalovací zařízení, která by mohla být Ukrajině dodána. Evropští představitelé se nicméně domnívají, že Ukrajina by našla způsob, jak tuto situaci vyřešit, i kdyby USA zařízení neposkytly. Jeden z úředníků poukázal na to, že ukrajinští inženýři dokázali vyvinout řešení pro použití střel Storm Shadow dodaných Spojeným královstvím. Tyto střely byly původně konstruovány pro moderní letouny NATO a musely být integrovány do zastaralé ukrajinské flotily stíhaček ze sovětské éry.
Prezident Zelenskyj v příspěvku na sociální síti X z počátku tohoto týdne uvedl, že Ukrajina doufá v rozšíření svých schopností dálkového dosahu do konce letošního roku. Cílem je, aby válka skončila "za spravedlivých podmínek" pro zemi. Napsal, že globální sankce a "cílená přesnost" ukrajinských sil se v podstatě synchronizují, aby válka skončila pro Ukrajinu za férových podmínek. Podle jeho slov musí být všechny cíle pro hluboké údery plně zajištěny do konce roku, včetně rozšíření schopnosti zásahu na dlouhé vzdálenosti.
Související
Tajnůstkářství, nedůvěra, testování loajality. Co se děje v Pentagonu pod vedením Hegsetha?
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
Pentagon , válka na Ukrajině , střela s plochou dráhou letu Tomahawk
Aktuálně se děje
včera
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
včera
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
včera
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
včera
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
včera
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
včera
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
včera
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
včera
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
včera
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
včera
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
včera
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
včera
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
včera
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
včera
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
včera
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
včera
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
15. června 2026 21:01
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
15. června 2026 19:40
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
15. června 2026 18:24
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
15. června 2026 17:10
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák