Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině

Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině, čímž nechal konečné politické rozhodnutí na prezidentu Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo obrany dalo Bílému domu zelenou k dodání těchto střel s dlouhým doletem, protože posoudilo, že by to nijak negativně neovlivnilo americké zásoby. 

Vyplývá to z informací od tří amerických a evropských úředníků, kteří jsou s touto záležitostí seznámeni. Trump nicméně jen několik dní předtím, v průběhu pracovního oběda s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by raději střely Ukrajině neposkytl. Zdůvodnil to obavou, že Spojené státy nechtějí "rozdávat věci, které potřebujeme k ochraně naší země."

Společný štáb informoval Bílý dům o svém posouzení situace na začátku tohoto měsíce, těsně před schůzkou Trumpa se Zelenským. Ukrajinský lídr aktivně usiluje o získání těchto raket pro efektivnější útoky na ropná a energetická zařízení hluboko uvnitř ruského území. Rakety Tomahawk se vyznačují doletem kolem 1 000 mil.

Posouzení Pentagonu dodalo odvahu evropským spojencům USA, kteří jsou přesvědčeni, že Spojené státy nyní mají méně důvodů k neposkytnutí těchto zbraní, jak uvedli dva evropští představitelé. Trump jen pár dní před schůzkou se Zelenským také prohlásil, že USA disponují "mnoha Tomahawky", které by mohly případně Ukrajině poskytnout.

Americké a evropské činitele proto překvapilo, když Trump dramaticky změnil svůj postoj o pár dnů později, na pracovním obědě se Zelenským v Bílém domě, kde tvrdil, že USA tyto střely "potřebují". Následně Zelenskému za zavřenými dveřmi sdělil, že jim Tomahawky neposkytnou, alespoň ne v tuto chvíli. K Trumpově rozhodnutí došlo den poté, co telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin tehdy americkému prezidentovi sdělil, že Tomahawky, které by mohly zasáhnout velká ruská města jako Moskvu a Petrohrad, nebudou mít sice významný dopad na bojiště, ale poškodí vztahy mezi USA a Ruskem, jak dříve informovala televize CNN.

Bílý dům ani Pentagon na žádosti o komentář nereagovaly. Zdroje již dříve potvrdily televizi CNN, že Trump střely zcela nevyloučil a administrativa připravila plány pro jejich rychlé dodání Ukrajině, pokud by Trump vydal pokyn. Frustrace prezidenta Trumpa z Putinovy neochoty seriózně zvažovat mírové rozhovory v posledních týdnech narůstala. V reakci na to minulý týden schválil nové americké sankce vůči ruským ropným společnostem a prozatím zrušil plánovanou schůzku s Putinem v Budapešti, kde měli jednat o Ukrajině.

Přestože Pentagon nemá obavy o stav zásob, američtí obraní úředníci stále řeší, jak by se ukrajinští vojáci na rakety školili a jak by je rozmístili. K efektivnímu použití střel Ukrajinou by bylo potřeba vyřešit několik operačních otázek, dodaly zdroje. Jednou z nevyřešených otázek zůstává, jak by Ukrajina rakety vypouštěla, pokud by je USA poskytly. Tomahawky se nejčastěji odpalují z povrchových lodí nebo ponorek, avšak ukrajinské námořnictvo je silně oslabené.

Střely by tak pravděpodobně musely být odpalovány ze země. Americká námořní pěchota a armáda vyvinuly pozemní odpalovací zařízení, která by mohla být Ukrajině dodána. Evropští představitelé se nicméně domnívají, že Ukrajina by našla způsob, jak tuto situaci vyřešit, i kdyby USA zařízení neposkytly. Jeden z úředníků poukázal na to, že ukrajinští inženýři dokázali vyvinout řešení pro použití střel Storm Shadow dodaných Spojeným královstvím. Tyto střely byly původně konstruovány pro moderní letouny NATO a musely být integrovány do zastaralé ukrajinské flotily stíhaček ze sovětské éry.

Prezident Zelenskyj v příspěvku na sociální síti X z počátku tohoto týdne uvedl, že Ukrajina doufá v rozšíření svých schopností dálkového dosahu do konce letošního roku. Cílem je, aby válka skončila "za spravedlivých podmínek" pro zemi. Napsal, že globální sankce a "cílená přesnost" ukrajinských sil se v podstatě synchronizují, aby válka skončila pro Ukrajinu za férových podmínek. Podle jeho slov musí být všechny cíle pro hluboké údery plně zajištěny do konce roku, včetně rozšíření schopnosti zásahu na dlouhé vzdálenosti.

Související

Vojenská přehlídka čínské armády Analýza

Svět už nebude stejný jako dřív. Čína dožene USA a Rusko v oblasti, která vždy budí obavy

Čína se stává nejrychleji rostoucí jadernou mocností světa. Pentagon odhaduje, že už v polovině loňského roku překročila hranici šesti set hlavic, a do roku 2035 by mohla dosáhnout parity se Spojenými státy a Ruskem. Peking svou modernizaci označuje za čistě obrannou, nicméně její tempo zásadně mění globální strategickou rovnováhu. Do napjaté situace nyní zasáhl i Donald Trump, když vyzval k obnovení amerických jaderných testů, což je krok, který může zcela přepsat pravidla jaderné éry.

Více souvisejících

Pentagon válka na Ukrajině střela s plochou dráhou letu Tomahawk

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 1 hodinou

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS

Obrovský nárůst případů chřipky uvrhl britský Národní zdravotnický systém (NHS) do situace, která představuje „výzvu, která se nepodobá ničemu, co země zažila od pandemie“. Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting zároveň vyzval lékaře, aby ukončili plánovanou stávku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy