Putin dává Rosgvardii těžké zbraně. Navzdory nečinnosti během vzpoury

Navzdory zdánlivé nečinnosti během červencové vzpoury wagnerovců má Rosgvardia z rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina dostat těžké zbraně. Podle Londýna zřejmě garda obdrží i děla a útočné helikoptéry. 

Ruský prezident Vladimir Putin v minulém týdnu podepsal zákon, který umožňuje ruské národní gardě Rosgvardia se vybavit těžkými zbraněmi. "Rozhodnutí následovalo po vzpouře wagnerovců v červnu 2023," poznamenalo britské ministerstvo obrany a připomnělo, že garda vznikla v roce 2016 a vede ji bývalý osobní strážce hlavy státu Viktor Zolotov. 

Žoldnéři během vzpoury z 23. června obsadili veškerá klíčová místa v Rostově na Donu a následně se vydali směrem na Moskvu, kam ale nedojeli. Šéf skupiny Jevgenij Prigožin totiž téhož dne večer oznámil, že po domluvě s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem svým jednotkám nařídil, aby zastavily postup na hlavní město a vrátily se na své základny, což se také stalo. Podle uzavřené dohody se následně přesunul do Běloruska.

"Navzdory Zolotovovým výrokům, že jeho jednotky si během rebelie vedly 'excelentně', neexistují žádné důkazy, že Rosgvardia byla efektivní proti wagnerovcům, což je přesně ta interní hrozba, kterou by měla potlačit," konstatoval Londýn. 

Zolotov se měl dříve zmínit, že těžké vybavení má obsahovat děla či útočné helikoptéry. "Tento krok naznačuje, že Kreml znásobuje úsilí vybavit Rosgvardii jako jednu z klíčových organizací na zajištění bezpečnosti režimu," dodalo ministerstvo. 

Související

Více souvisejících

Rosgvardia (Národní garda Ruské federace) Vladimír Putin zbraně Rusko Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 10 minutami

před 43 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy