Putin hraje o čas. Na frontě se mu daří a ví, že územní výměna v Kyjevě neprojde

Minulý pátek Trump navrhl, že dohoda o příměří by mohla zahrnovat „výměnu území“. Zatím není jasné, o jaké oblasti se jedná, ale Ukrajina takový scénář kategoricky odmítá. Stejně tak se proti této myšlence postavilo i Rusko.

Ve středu ale francouzský prezident Emmanuel Macron po hovoru s evropskými lídry uvedl, že Trump „velmi jasně“ prohlásil, že Washington usiluje o příměří a že o územních otázkách Ukrajiny nelze jednat bez účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Jedním z návrhů, který se objevil v posledním týdnu, je, že by se Ukrajina vzdala zbytku Doněcké a Luhanské oblasti výměnou za příměří. Tyto oblasti jsou společně označovány jako Donbas.

Zatímco se diplomaté snaží vyjednat mír, situace na frontě v Doněcké oblasti se rychle zhoršuje. Ruské síly dosáhly významných pokroků na severovýchod od Dobropilia, což ovlivňuje rozložení sil v oblasti, o níž Kreml s americkým vyslancem jedná. Kyjev sice označil tyto postupy za pouhé infiltrace malých ruských skupin, ale zároveň do oblasti poslal posily. Jiné ukrajinské zdroje v oblasti však situaci popisují dramatičtěji a naznačují, že měsíce vytrvalého ruského tlaku vyústily v oslabení pozic, čehož Rusové využili.

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by bylo politicky nepřijatelné, aby nařídil desetitisícům civilistů a vojáků, aby dobrovolně opustili Doněckou oblast. Mnozí by to pravděpodobně odmítli. Praktická stránka věci by byla nemožná, protože evakuace desetitisíců lidí během několika dnů nebo týdnů by byla nereálná. Navíc by se musela uskutečnit uprostřed ruské letní ofenzívy, kdy ruské síly získávají na frontě nové pozice.

Rusové mají jen několik možností, které by mohli vrátit. Drží malé kousky pohraničního území na severu, u Sumy a Charkova, které Kreml nazývá „nárazovými zónami“. Ale jedná se o velmi malá území, která nejsou vhodná pro „rovnocennou výměnu“.

V minulosti Evropa, Kyjev a administrativa prezidenta Joea Bidena deklarovali, že nikdy neuznají ruskou kontrolu nad okupovanými částmi Ukrajiny. Od návratu Trumpa do Bílého domu se však jejich postoj změkčil a potichu připouštějí, že by frontové linie mohly být zmrazeny.

Pro Kyjev by to byl za současné situace dobrý výsledek. Přestože ruské postupy u Dobropilia v posledních dnech ještě nejsou konečné, na celé frontové linii se postupně mění v strategické zisky.

Zdá se, že Putin hraje o čas, a to jak během pomalého diplomatického postupu v Istanbulu, tak i na Aljašce. Bílý dům sice summit nazývá jako „naslouchací cvičení“ namísto „jednání o okamžité mírové dohodě“, Trumpův vztah s Putinem však často překonává dlouhodobé bezpečnostní zájmy Spojených států, což činí výsledek setkání na Aljašce nejistým.

Pro Kyjev by bylo nejlepším výsledkem, kdyby Trump, jak naznačil, hned na začátku setkání prohlásil, že není možné se dohodnout, a uvalil sankce na hlavní ruské odběratele energií – Indii a Čínu. To by mohlo donutit Putina k jednání.

Místo toho se však Trump s Putinem snaží navázat kontakt, který se zdá být založený na neprůhledném spojení, což činí výsledek setkání velmi nepředvídatelným.