Rusko na Ukrajině zabíjí kazetovou municí stovky civilistů. Putinovi vadí, že Kyjev ji má také

Během schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském letovisku Soči podle médií ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina široce využívá kazetovou munici dodanou ze Spojených států.

Putin tuto situaci ale označil za kontroverzní, neboť USA podle něj samy považují takové jednání za zločin. Ruská vojska, která před více než 18 měsíci zahájila invazi na Ukrajinu, přitom používají kazetovou munici také.

Ani Rusko, ani USA, ani Ukrajina nepodepsaly úmluvu, která by zakazovala používání kazetové munice. Putin během jednání zdůraznil, že USA používají tuto munici rukama Ukrajinců. 

Ruský prezident se rovněž vyjádřil k údajně nedostatečné schopnosti USA vést dialog a namísto toho podle něj uplatňují sílu v řešení problémů.

Putin také kritizoval jejich používání ekonomických sankcí, finančních omezení a hrozeb použití vojenské síly či jiné formy donucení. Věrohodné zprávy a mezinárodní organizace včetně OSN přitom potvrdily, že ruská vojska také používala kazetovou munici v průběhu konfliktu s Ukrajinou.

Ukrajina loni zaznamenala přes 900 obětí kazetové munice. Celosvětový počet lidí, kteří v důsledku jejího používání zahynuli nebo utrpěli zranění, tak dosáhl nového maxima. Vyplývá to z výroční zprávy organizace Koalice proti kazetové munici (CMC). Na Ukrajině, kde několik let neevidovali žádnou oběť kazetové munice, tak loni zaznamenali přes 300 mrtvých a více než 600 raněných. Přes 93 procent z nich tvořili civilisté.

Loni počet obětí této munice dosáhl ve světě 1172, což je nejvíce od roku 2010, kdy CMC začala vydávat výroční zprávu. Oběti kazetové munice na Ukrajině tak tvoří velkou většinu tohoto počtu. Kromě Ukrajiny si vyžádala oběti například v Myanmaru, Sýrii, Ázerbájdžánu, Iráku a Jemenu.

Kazetovou munici začala letos v létě používat i ukrajinská armáda, která přijala její nasazení v boji bez váhání, i přesto, že byla kritizována lidskoprávními organizacemi a v rámci americké administrativy vyvstaly pochybnosti. Mychajlo Podoljak, poradce prezidentské kanceláře, to podle serveru The Washington Post vnímá pozitivně, protože tato munice zvyšuje ztráty na životech i vybavení u ruských sil.

Ukrajina ji využívá k boji proti ruské ofenzívě u měst Lyman a Kupjansk. Munice je účinná zejména proti otevřeným pěším jednotkám, zatímco ruskou obrněnou techniku v okopech zasáhnout nedokáže. Vojáci uvádějí, že výhoda kazetové munice spočívá také ve strachu, který vnáší do řad ruských vojáků. Tím, že se pronese pískavý zvuk před explozí, ruské jednotky se snaží najít úkryt a zastavit svůj postup.

Někteří vojenští analytici však kritizují použití kazetové munice, zvláště v oblastech, kterými by Ukrajina chtěla v budoucnu postupovat. Navzdory obavám se však ukazuje, že munice může být účinným nástrojem pro zpomalení ruského postupu.

Bidenova administrativa uvádí, že Ukrajina zaručila Spojeným státům přísné sledování používání kazetové munice. Ukrajina má povinnost zaznamenávat místo a čas použití munice, ale podle Stanislava, vojáka ukrajinské armády, takový systém neexistuje.

Kazetová munice je druh projektilu, který obsahuje několik menších submunicí (podmunicí), které se uvolní během letu nad cílem a rozptýlí se do větší plochy. Každá z těchto submunicí je poté schopna explodovat nebo provést jinou útočnou akci. Kazetová munice může být použita jak proti pěším jednotkám, tak i proti vozidlům nebo jiným cílům na zemi.

Kazetová munice má různé varianty a použití. Často je vypouštěna z dělostřeleckých zbraní nebo letecky z letadel nebo vrtulníků. Když se munice uvolní nad cílem, submunice explodují a mohou způsobit rozsáhlé poškození na větší ploše.

Tento typ munice byl v minulosti kritizován pro svou neúčinnost a nebezpečí pro civilní obyvatelstvo. Mnoho zemí a organizací vyjádřilo obavy ohledně humanitárních důsledků použití kazetové munice, zejména kvůli riziku nevybuchlých submunicí, které mohou ohrožovat civilisty i po skončení ozbrojeného konfliktu. 

Související

Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Alexandr Lukašenko válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

před 1 hodinou

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 6 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 7 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 9 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj

Ropovod Družba má opět začít fungovat na konci dubna, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý. Informovala o tom stanice TVP. Zelenskyj trvá na tom, že ropovod je poškozený. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy