Během schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském letovisku Soči podle médií ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina široce využívá kazetovou munici dodanou ze Spojených států.
Putin tuto situaci ale označil za kontroverzní, neboť USA podle něj samy považují takové jednání za zločin. Ruská vojska, která před více než 18 měsíci zahájila invazi na Ukrajinu, přitom používají kazetovou munici také.
Ani Rusko, ani USA, ani Ukrajina nepodepsaly úmluvu, která by zakazovala používání kazetové munice. Putin během jednání zdůraznil, že USA používají tuto munici rukama Ukrajinců.
Ruský prezident se rovněž vyjádřil k údajně nedostatečné schopnosti USA vést dialog a namísto toho podle něj uplatňují sílu v řešení problémů.
Putin také kritizoval jejich používání ekonomických sankcí, finančních omezení a hrozeb použití vojenské síly či jiné formy donucení. Věrohodné zprávy a mezinárodní organizace včetně OSN přitom potvrdily, že ruská vojska také používala kazetovou munici v průběhu konfliktu s Ukrajinou.
Ukrajina loni zaznamenala přes 900 obětí kazetové munice. Celosvětový počet lidí, kteří v důsledku jejího používání zahynuli nebo utrpěli zranění, tak dosáhl nového maxima. Vyplývá to z výroční zprávy organizace Koalice proti kazetové munici (CMC). Na Ukrajině, kde několik let neevidovali žádnou oběť kazetové munice, tak loni zaznamenali přes 300 mrtvých a více než 600 raněných. Přes 93 procent z nich tvořili civilisté.
Loni počet obětí této munice dosáhl ve světě 1172, což je nejvíce od roku 2010, kdy CMC začala vydávat výroční zprávu. Oběti kazetové munice na Ukrajině tak tvoří velkou většinu tohoto počtu. Kromě Ukrajiny si vyžádala oběti například v Myanmaru, Sýrii, Ázerbájdžánu, Iráku a Jemenu.
Kazetovou munici začala letos v létě používat i ukrajinská armáda, která přijala její nasazení v boji bez váhání, i přesto, že byla kritizována lidskoprávními organizacemi a v rámci americké administrativy vyvstaly pochybnosti. Mychajlo Podoljak, poradce prezidentské kanceláře, to podle serveru The Washington Post vnímá pozitivně, protože tato munice zvyšuje ztráty na životech i vybavení u ruských sil.
Ukrajina ji využívá k boji proti ruské ofenzívě u měst Lyman a Kupjansk. Munice je účinná zejména proti otevřeným pěším jednotkám, zatímco ruskou obrněnou techniku v okopech zasáhnout nedokáže. Vojáci uvádějí, že výhoda kazetové munice spočívá také ve strachu, který vnáší do řad ruských vojáků. Tím, že se pronese pískavý zvuk před explozí, ruské jednotky se snaží najít úkryt a zastavit svůj postup.
Někteří vojenští analytici však kritizují použití kazetové munice, zvláště v oblastech, kterými by Ukrajina chtěla v budoucnu postupovat. Navzdory obavám se však ukazuje, že munice může být účinným nástrojem pro zpomalení ruského postupu.
Bidenova administrativa uvádí, že Ukrajina zaručila Spojeným státům přísné sledování používání kazetové munice. Ukrajina má povinnost zaznamenávat místo a čas použití munice, ale podle Stanislava, vojáka ukrajinské armády, takový systém neexistuje.
Kazetová munice je druh projektilu, který obsahuje několik menších submunicí (podmunicí), které se uvolní během letu nad cílem a rozptýlí se do větší plochy. Každá z těchto submunicí je poté schopna explodovat nebo provést jinou útočnou akci. Kazetová munice může být použita jak proti pěším jednotkám, tak i proti vozidlům nebo jiným cílům na zemi.
Kazetová munice má různé varianty a použití. Často je vypouštěna z dělostřeleckých zbraní nebo letecky z letadel nebo vrtulníků. Když se munice uvolní nad cílem, submunice explodují a mohou způsobit rozsáhlé poškození na větší ploše.
Tento typ munice byl v minulosti kritizován pro svou neúčinnost a nebezpečí pro civilní obyvatelstvo. Mnoho zemí a organizací vyjádřilo obavy ohledně humanitárních důsledků použití kazetové munice, zejména kvůli riziku nevybuchlých submunicí, které mohou ohrožovat civilisty i po skončení ozbrojeného konfliktu.
Související
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
Rusko , Vladimír Putin , Alexandr Lukašenko , válka na Ukrajině , Ruská armáda
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák