Rusko na Ukrajině zabíjí kazetovou municí stovky civilistů. Putinovi vadí, že Kyjev ji má také

Během schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském letovisku Soči podle médií ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina široce využívá kazetovou munici dodanou ze Spojených států.

Putin tuto situaci ale označil za kontroverzní, neboť USA podle něj samy považují takové jednání za zločin. Ruská vojska, která před více než 18 měsíci zahájila invazi na Ukrajinu, přitom používají kazetovou munici také.

Ani Rusko, ani USA, ani Ukrajina nepodepsaly úmluvu, která by zakazovala používání kazetové munice. Putin během jednání zdůraznil, že USA používají tuto munici rukama Ukrajinců. 

Ruský prezident se rovněž vyjádřil k údajně nedostatečné schopnosti USA vést dialog a namísto toho podle něj uplatňují sílu v řešení problémů.

Putin také kritizoval jejich používání ekonomických sankcí, finančních omezení a hrozeb použití vojenské síly či jiné formy donucení. Věrohodné zprávy a mezinárodní organizace včetně OSN přitom potvrdily, že ruská vojska také používala kazetovou munici v průběhu konfliktu s Ukrajinou.

Ukrajina loni zaznamenala přes 900 obětí kazetové munice. Celosvětový počet lidí, kteří v důsledku jejího používání zahynuli nebo utrpěli zranění, tak dosáhl nového maxima. Vyplývá to z výroční zprávy organizace Koalice proti kazetové munici (CMC). Na Ukrajině, kde několik let neevidovali žádnou oběť kazetové munice, tak loni zaznamenali přes 300 mrtvých a více než 600 raněných. Přes 93 procent z nich tvořili civilisté.

Loni počet obětí této munice dosáhl ve světě 1172, což je nejvíce od roku 2010, kdy CMC začala vydávat výroční zprávu. Oběti kazetové munice na Ukrajině tak tvoří velkou většinu tohoto počtu. Kromě Ukrajiny si vyžádala oběti například v Myanmaru, Sýrii, Ázerbájdžánu, Iráku a Jemenu.

Kazetovou munici začala letos v létě používat i ukrajinská armáda, která přijala její nasazení v boji bez váhání, i přesto, že byla kritizována lidskoprávními organizacemi a v rámci americké administrativy vyvstaly pochybnosti. Mychajlo Podoljak, poradce prezidentské kanceláře, to podle serveru The Washington Post vnímá pozitivně, protože tato munice zvyšuje ztráty na životech i vybavení u ruských sil.

Ukrajina ji využívá k boji proti ruské ofenzívě u měst Lyman a Kupjansk. Munice je účinná zejména proti otevřeným pěším jednotkám, zatímco ruskou obrněnou techniku v okopech zasáhnout nedokáže. Vojáci uvádějí, že výhoda kazetové munice spočívá také ve strachu, který vnáší do řad ruských vojáků. Tím, že se pronese pískavý zvuk před explozí, ruské jednotky se snaží najít úkryt a zastavit svůj postup.

Někteří vojenští analytici však kritizují použití kazetové munice, zvláště v oblastech, kterými by Ukrajina chtěla v budoucnu postupovat. Navzdory obavám se však ukazuje, že munice může být účinným nástrojem pro zpomalení ruského postupu.

Bidenova administrativa uvádí, že Ukrajina zaručila Spojeným státům přísné sledování používání kazetové munice. Ukrajina má povinnost zaznamenávat místo a čas použití munice, ale podle Stanislava, vojáka ukrajinské armády, takový systém neexistuje.

Kazetová munice je druh projektilu, který obsahuje několik menších submunicí (podmunicí), které se uvolní během letu nad cílem a rozptýlí se do větší plochy. Každá z těchto submunicí je poté schopna explodovat nebo provést jinou útočnou akci. Kazetová munice může být použita jak proti pěším jednotkám, tak i proti vozidlům nebo jiným cílům na zemi.

Kazetová munice má různé varianty a použití. Často je vypouštěna z dělostřeleckých zbraní nebo letecky z letadel nebo vrtulníků. Když se munice uvolní nad cílem, submunice explodují a mohou způsobit rozsáhlé poškození na větší ploše.

Tento typ munice byl v minulosti kritizován pro svou neúčinnost a nebezpečí pro civilní obyvatelstvo. Mnoho zemí a organizací vyjádřilo obavy ohledně humanitárních důsledků použití kazetové munice, zejména kvůli riziku nevybuchlých submunicí, které mohou ohrožovat civilisty i po skončení ozbrojeného konfliktu. 

Související

Vladimir Putin

Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou na Slovensku, řekl Putin

Rusko hodlá usilovat o ukončení války na Ukrajině, kterou Moskva zahájila plnohodnotnou invazí do sousední země v únoru 2022. Prohlásil to ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého by případné mírové rozhovory mohlo hostit Slovensko. 

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Alexandr Lukašenko válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou na Slovensku, řekl Putin

Rusko hodlá usilovat o ukončení války na Ukrajině, kterou Moskva zahájila plnohodnotnou invazí do sousední země v únoru 2022. Prohlásil to ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého by případné mírové rozhovory mohlo hostit Slovensko. 

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

včera

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno včera

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

včera

včera

včera

včera

Lavrov: Rusko se nespokojí s příměřím ve válce na Ukrajině

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Rusko se nespokojí s příměřím v ukrajinské válce, pokud nebudou splněny jeho požadavky na „právně závazné záruky“. Upozornil na to server Moscow Times.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy