Rusko na Ukrajině zabíjí kazetovou municí stovky civilistů. Putinovi vadí, že Kyjev ji má také

Během schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském letovisku Soči podle médií ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina široce využívá kazetovou munici dodanou ze Spojených států.

Putin tuto situaci ale označil za kontroverzní, neboť USA podle něj samy považují takové jednání za zločin. Ruská vojska, která před více než 18 měsíci zahájila invazi na Ukrajinu, přitom používají kazetovou munici také.

Ani Rusko, ani USA, ani Ukrajina nepodepsaly úmluvu, která by zakazovala používání kazetové munice. Putin během jednání zdůraznil, že USA používají tuto munici rukama Ukrajinců. 

Ruský prezident se rovněž vyjádřil k údajně nedostatečné schopnosti USA vést dialog a namísto toho podle něj uplatňují sílu v řešení problémů.

Putin také kritizoval jejich používání ekonomických sankcí, finančních omezení a hrozeb použití vojenské síly či jiné formy donucení. Věrohodné zprávy a mezinárodní organizace včetně OSN přitom potvrdily, že ruská vojska také používala kazetovou munici v průběhu konfliktu s Ukrajinou.

Ukrajina loni zaznamenala přes 900 obětí kazetové munice. Celosvětový počet lidí, kteří v důsledku jejího používání zahynuli nebo utrpěli zranění, tak dosáhl nového maxima. Vyplývá to z výroční zprávy organizace Koalice proti kazetové munici (CMC). Na Ukrajině, kde několik let neevidovali žádnou oběť kazetové munice, tak loni zaznamenali přes 300 mrtvých a více než 600 raněných. Přes 93 procent z nich tvořili civilisté.

Loni počet obětí této munice dosáhl ve světě 1172, což je nejvíce od roku 2010, kdy CMC začala vydávat výroční zprávu. Oběti kazetové munice na Ukrajině tak tvoří velkou většinu tohoto počtu. Kromě Ukrajiny si vyžádala oběti například v Myanmaru, Sýrii, Ázerbájdžánu, Iráku a Jemenu.

Kazetovou munici začala letos v létě používat i ukrajinská armáda, která přijala její nasazení v boji bez váhání, i přesto, že byla kritizována lidskoprávními organizacemi a v rámci americké administrativy vyvstaly pochybnosti. Mychajlo Podoljak, poradce prezidentské kanceláře, to podle serveru The Washington Post vnímá pozitivně, protože tato munice zvyšuje ztráty na životech i vybavení u ruských sil.

Ukrajina ji využívá k boji proti ruské ofenzívě u měst Lyman a Kupjansk. Munice je účinná zejména proti otevřeným pěším jednotkám, zatímco ruskou obrněnou techniku v okopech zasáhnout nedokáže. Vojáci uvádějí, že výhoda kazetové munice spočívá také ve strachu, který vnáší do řad ruských vojáků. Tím, že se pronese pískavý zvuk před explozí, ruské jednotky se snaží najít úkryt a zastavit svůj postup.

Někteří vojenští analytici však kritizují použití kazetové munice, zvláště v oblastech, kterými by Ukrajina chtěla v budoucnu postupovat. Navzdory obavám se však ukazuje, že munice může být účinným nástrojem pro zpomalení ruského postupu.

Bidenova administrativa uvádí, že Ukrajina zaručila Spojeným státům přísné sledování používání kazetové munice. Ukrajina má povinnost zaznamenávat místo a čas použití munice, ale podle Stanislava, vojáka ukrajinské armády, takový systém neexistuje.

Kazetová munice je druh projektilu, který obsahuje několik menších submunicí (podmunicí), které se uvolní během letu nad cílem a rozptýlí se do větší plochy. Každá z těchto submunicí je poté schopna explodovat nebo provést jinou útočnou akci. Kazetová munice může být použita jak proti pěším jednotkám, tak i proti vozidlům nebo jiným cílům na zemi.

Kazetová munice má různé varianty a použití. Často je vypouštěna z dělostřeleckých zbraní nebo letecky z letadel nebo vrtulníků. Když se munice uvolní nad cílem, submunice explodují a mohou způsobit rozsáhlé poškození na větší ploše.

Tento typ munice byl v minulosti kritizován pro svou neúčinnost a nebezpečí pro civilní obyvatelstvo. Mnoho zemí a organizací vyjádřilo obavy ohledně humanitárních důsledků použití kazetové munice, zejména kvůli riziku nevybuchlých submunicí, které mohou ohrožovat civilisty i po skončení ozbrojeného konfliktu. 

Související

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.
Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Alexandr Lukašenko válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

13. července 2026 22:04

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

13. července 2026 20:52

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

13. července 2026 19:42

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy