Rusko na Ukrajině zabíjí kazetovou municí stovky civilistů. Putinovi vadí, že Kyjev ji má také

Během schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském letovisku Soči podle médií ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina široce využívá kazetovou munici dodanou ze Spojených států.

Putin tuto situaci ale označil za kontroverzní, neboť USA podle něj samy považují takové jednání za zločin. Ruská vojska, která před více než 18 měsíci zahájila invazi na Ukrajinu, přitom používají kazetovou munici také.

Ani Rusko, ani USA, ani Ukrajina nepodepsaly úmluvu, která by zakazovala používání kazetové munice. Putin během jednání zdůraznil, že USA používají tuto munici rukama Ukrajinců. 

Ruský prezident se rovněž vyjádřil k údajně nedostatečné schopnosti USA vést dialog a namísto toho podle něj uplatňují sílu v řešení problémů.

Putin také kritizoval jejich používání ekonomických sankcí, finančních omezení a hrozeb použití vojenské síly či jiné formy donucení. Věrohodné zprávy a mezinárodní organizace včetně OSN přitom potvrdily, že ruská vojska také používala kazetovou munici v průběhu konfliktu s Ukrajinou.

Ukrajina loni zaznamenala přes 900 obětí kazetové munice. Celosvětový počet lidí, kteří v důsledku jejího používání zahynuli nebo utrpěli zranění, tak dosáhl nového maxima. Vyplývá to z výroční zprávy organizace Koalice proti kazetové munici (CMC). Na Ukrajině, kde několik let neevidovali žádnou oběť kazetové munice, tak loni zaznamenali přes 300 mrtvých a více než 600 raněných. Přes 93 procent z nich tvořili civilisté.

Loni počet obětí této munice dosáhl ve světě 1172, což je nejvíce od roku 2010, kdy CMC začala vydávat výroční zprávu. Oběti kazetové munice na Ukrajině tak tvoří velkou většinu tohoto počtu. Kromě Ukrajiny si vyžádala oběti například v Myanmaru, Sýrii, Ázerbájdžánu, Iráku a Jemenu.

Kazetovou munici začala letos v létě používat i ukrajinská armáda, která přijala její nasazení v boji bez váhání, i přesto, že byla kritizována lidskoprávními organizacemi a v rámci americké administrativy vyvstaly pochybnosti. Mychajlo Podoljak, poradce prezidentské kanceláře, to podle serveru The Washington Post vnímá pozitivně, protože tato munice zvyšuje ztráty na životech i vybavení u ruských sil.

Ukrajina ji využívá k boji proti ruské ofenzívě u měst Lyman a Kupjansk. Munice je účinná zejména proti otevřeným pěším jednotkám, zatímco ruskou obrněnou techniku v okopech zasáhnout nedokáže. Vojáci uvádějí, že výhoda kazetové munice spočívá také ve strachu, který vnáší do řad ruských vojáků. Tím, že se pronese pískavý zvuk před explozí, ruské jednotky se snaží najít úkryt a zastavit svůj postup.

Někteří vojenští analytici však kritizují použití kazetové munice, zvláště v oblastech, kterými by Ukrajina chtěla v budoucnu postupovat. Navzdory obavám se však ukazuje, že munice může být účinným nástrojem pro zpomalení ruského postupu.

Bidenova administrativa uvádí, že Ukrajina zaručila Spojeným státům přísné sledování používání kazetové munice. Ukrajina má povinnost zaznamenávat místo a čas použití munice, ale podle Stanislava, vojáka ukrajinské armády, takový systém neexistuje.

Kazetová munice je druh projektilu, který obsahuje několik menších submunicí (podmunicí), které se uvolní během letu nad cílem a rozptýlí se do větší plochy. Každá z těchto submunicí je poté schopna explodovat nebo provést jinou útočnou akci. Kazetová munice může být použita jak proti pěším jednotkám, tak i proti vozidlům nebo jiným cílům na zemi.

Kazetová munice má různé varianty a použití. Často je vypouštěna z dělostřeleckých zbraní nebo letecky z letadel nebo vrtulníků. Když se munice uvolní nad cílem, submunice explodují a mohou způsobit rozsáhlé poškození na větší ploše.

Tento typ munice byl v minulosti kritizován pro svou neúčinnost a nebezpečí pro civilní obyvatelstvo. Mnoho zemí a organizací vyjádřilo obavy ohledně humanitárních důsledků použití kazetové munice, zejména kvůli riziku nevybuchlých submunicí, které mohou ohrožovat civilisty i po skončení ozbrojeného konfliktu. 

Související

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Alexandr Lukašenko válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy