Putinův bizarní projev: Rusko je globální supervelmoc, bez nás není světový řád stabilní

Putin ve svém projevu vyzdvihl jako úspěch Ruska loňskou anexi ukrajinských území, kterou Západ neuznává a vnímá jako porušení mezinárodního práva. Současné Rusko jí podle ruského prezidenta získalo a upevnilo "svou suverenitu jako světová velmoc".

Šéf Kremlu znovu obvinil Západ z pokusů rozsévat v Rusku chaos a také ze snahy dosáhnout rozpadu této nejrozsáhlejší země na světě. Dodal, že takové pokusy jsou odsouzeny k neúspěchu.

"Bez suverénního a silného Ruska není možný žádný trvale stabilní světový řád," řekl. Šéf Kremlu zároveň minutou ticha uctil ruské bojovníky, kteří zahynuli ve válce na Ukrajině.

Putin se podle agentury Reuters před nedávnem rozhodl kandidovat v nadcházejících březnových volbách na hlavu státu. To by jej mohlo udržet u moci nejméně do roku 2030.

S podporou ruského státu a jeho médií a při absenci veřejně známých soupeřů téměř jistě zvítězí, píše Reuters. "Svět, na který se díváme, je velmi nebezpečný," citovala agentura jeden z nejmenovaných zdrojů, obeznámených s děním v Kremlu.

Zahraniční diplomatický zdroj, který také trval na anonymitě, uvedl, že Putin k tomuto rozhodnutí dospěl teprve nedávno a že brzy přijde i jeho oficiální prohlášení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to ale odmítl komentovat.

Už dříve se ale vyjádřil ve smyslu, že o volbách rozhoduje prezident země. "Ruský prezident Vladimir Putin se může rozhodnout, že příští rok nebude pořádat prezidentské volby, protože zřejmě vyhraje," připustil.

Vítězstvím Putina si je jistý. "Ačkoli jsou volby požadavkem demokracie a Putin se sám rozhodl je uspořádat, teoreticky je možné je neuskutečnit, protože už teď je zřejmé, že Putin bude zvolen. Jde o naprosto osobní názor,“ dodal Peskov. „O tom, že Putin bude zvolen, jsem osobně přesvědčen na základě úrovně konsolidace společnosti kolem Putina," uvedl.

Roku 2020, dva roky po minulých volbách, proběhla novela ústavy, která umožnila hlavě státu vykonávat funkci po dvě volební období. Zároveň tato novela stanovila "nulové funkční období" pro stávající hlavu státu a jeho předchůdce. To znamená, že veškerá dosud podstoupená funkční období jsou anulována – jako by nikdy neproběhla. Celková doba prezidentství byla prodloužena na šest let.

Ruské parlamentní strany nyní zvažují, koho postavit do volebního klání. Hlavní slovo má ale Kreml, který preferuje kandidáty ze tří stran, u kterých má Putin podporu. S poměrně významnými zisky mezi nimi dlouhodobě figurují i komunisté. 

Při posledních volbách do Státní Dumy získala strana Jednotné Rusko podporující Putina 50,88 procent hlasů, komunisté (KPRF) vedení Gennadijem Zjuganovem 19,33 procent, Spravedlivé Rusko pod vedením Sergeje Mironova 7,71 procent a Liberálně-demokratická strana Ruska (LDPR) 7,62 procent. Strana Noví lidé se ještě přehoupla přes pět procent. Následovaly strany Rodina, Strana růstu a Občanská platforma – žádná z nich nedosáhla jednoho procenta. 

Politický blok prezidentské administrativy v čele se Sergejem Kirijenkem už o Putinových protikandidátech rozhodl, píše nezávislý server Meduza působící z lotyšského exilu. Jako hlavní kritérium údajně vnímali věk kandidáta, který nesměl být nižší než padesát let. 

Lídr Spravedlivého Ruska Mironov oznámil, že se jeho strana voleb přímo nezúčastní a podpoří Putina. Pro Kreml tak zbývají kandidáti ze stran, které jej podporují – KPRF, LDPR a Noví lidé. 

Komunisté zřejmě postaví Gennadije Zjuganova. Kandidátem LDPR by měl být Leonid Sluckij. U strany Noví lidé je dle dostupných informací situace komplikovanější, protože nemá jednoznačně nejsilnější osobnost. Kreml si údajně přeje podnikatele Alexeje Něčajeva.

Ve volbách sice Putin nebude čelit žádnému reálnému soupeři, bývalý agent KGB má však před sebou největší výzvy, jakým šéf Kremlu čelil od rozpadu Sovětského svazu před více než 30 lety. Válka na Ukrajině totiž vyvolala nejhorší konfrontaci s Západem od kubánské raketové krize z roku 1962.

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj tvrdí, že Putin nasměroval Rusko do slepé uličky vedoucí k záhubě a že vybudoval křehký systém zkorumpovaných posluhovačů, kteří v konečném důsledku vytvářejí spíše chaos než stabilitu.

"Rusko jde směrem dozadu," řekl v červenci pro Reuters Oleg Orlov, jeden z nejuznávanějších bojovníků za lidská práva v Rusku. "Opustili jsme komunistickou totalitu, ale teď jsme se vrátili k jinému druhu totality," dodal.

Prezidentské volby v Ruské federaci, původně plánované na příští rok, se možná nebudou konat. Upozornil na to nezávislý ruský server Moscow Times. Oficiálně se mají konat dne 17. března 2024, uvedla ruská agentura RBC.