Evropští a američtí spojenci se snaží zajistit dlouhodobou pomoc Ukrajině. Server listu Wall Street Journal upozornil, že zásadními úkoly administrativy amerického prezidenta Joea Bidena je zajištění vojenské pomoci tak, aby Rusko nebylo schopné zvítězit na bojišti a přesvědčení Kremlu, že podpora Západu neochabne.
Po červencovém summitu Severoatlantické aliance v litevském Vilniusu byla mimo jiné i za tímto účelem spuštěna bilaterální jednání mezi Washingtonem a Kyjevem a Londýnem a Kyjevem. K dlouhodobé pomoci se zavázala skupina nejsilnějších světových ekonomik G7 ještě spolu s dalšími 18 zeměmi v čele s Nizozemskem a Švédskem.
V Bílém domě panuje domněnka, že se Kreml snaží „přečkat“ funkční období Bidena a čekat na „potenciální vstřícnějšího nástupce“, jak píše WSJ. Mezi ně může patřit také bývalý prezident a současný republikánský kandidát Donald Trump. Zejména evropští představitelé mají obavy, že v případě jeho vítězství ve volbách by mohly Spojené státy v pomoci Ukrajině polevit či ji úplně ukončit.
WSJ navíc varoval, že pokud Washington z pomoci vycouvá, tak evropské země nemají finanční a vojenské kapacity pro převzetí iniciativy. „Většina evropských vlád je sice nadále odhodlána Ukrajinu podporovat, ale kontinent čelí napjatým fiskálním tlakům a jen málo zemí má obranný průmysl, který by se mohl vyrovnat palebné síle USA.“
Byl to právě Trump, kdo proklamoval, že „ukončí válku během jednoho dne“. Chtěl by toho dosáhnout pohrůžkami obou stranám, že „podpoří tu druhou, pokud nesednou k jednacímu stolu a nedohodnou se na urovnání“.
Bývalý prezident USA tak nastínil bezprecedentní situaci – americkou podporu Moskvě, což by podle všeho žádná evropská země nepřijala. Spojené státy navíc doposud dodaly Ukrajině vojenskou pomoc za zhruba 46 miliard dolarů, takže by Američané podporovali boj de facto „sami proti sobě“.
Trump během svého prvního funkčního období odstoupil od několika zásadních dohod v čele s Pařížskou klimatickou dohodou a íránskou jadernou dohodou.
Problémy ale zřejmě nastanou v případě zvolení jakéhokoli republikána. Při nedávné debatě se totiž všichni kandidáti této strany shodli na útlumu americké podpory Ukrajině v případě svého zvolení. O výsledcích debaty informoval například list Washington Post.
Bílý dům už tak činí drobné kroky vzad. „Jedním z návrhů bylo, aby se USA a Ukrajina dohodly na memorandu o porozumění, které by se zastavilo u dohody podobné smlouvě,“ přiblížil anonymně pro WSJ jeden ze členů prezidentské administrativy.
Memorandum o porozumění nevyžaduje schválení Kongresem. Zde sice existuje demokratická většina v Senátu, nicméně Sněmovna reprezentantů je většinově republikánská. Tudíž Biden tento krok evidentně činí zejména kvůli tomu, že by smlouva o dlouhodobé pomoci Kongresem vůbec neprošla.
O konkrétní podobě této smlouvy ale už jednali zástupci Pentagonu i Bílého domu. „Naše dvoustranné bezpečnostní závazky se zaměří na zajištění udržitelných sil, které budou schopny bránit Ukrajinu nyní a odrazovat ruskou agresi v budoucnu,“ informovalo americké ministerstvo zahraničí podle WSJ.
Analytici nyní míní, že by bylo vhodnější a efektivnější slíbit termíny dodání zbraní. „USA by měly poskytnout konkrétní informace o tom, jaké zbraňové systémy Ukrajině poskytnou. USA by se dnes mohly zavázat, že poskytnou například stíhačky F-16 nebo jiné bojové letouny,“ zdůraznil ředitel programu mezinárodní bezpečnosti Seth Jones z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.
Dlouhodobá vojenská pomoc má minimálně podle francouzských představitelů trvat čtyři roky. Jen příprava plánů ale zabere mnoho měsíců, zatímco místy podpora veřejnosti k těmto krokům uvadá, a to především mezi elektorátem amerických republikánů. K tomu se debaty musí vést i o budoucích potřebách Ukrajiny tak, aby dokázala zastrašit Ruskou federaci od budoucí agrese.
Poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan ale hodnotí evropské obavy jako liché. „Navzdory odporu některých republikánů ve Sněmovně reprezentantů zůstává Kyjevu zachována silná podpora obou stran,“ shrnul.
Související
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
USA (Spojené státy americké) , Volby USA , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 1 hodinou
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 1 hodinou
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 2 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 3 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 9 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 9 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 10 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák