Republikánský prezident USA může znamenat konec podpory Ukrajině. Evropa nedokáže převzít iniciativu

Po červencovém summitu Severoatlantické aliance v litevském Vilniusu byla mimo jiné i za tímto účelem spuštěna bilaterální jednání mezi Washingtonem a Kyjevem a Londýnem a Kyjevem. K dlouhodobé pomoci se zavázala skupina nejsilnějších světových ekonomik G7 ještě spolu s dalšími 18 zeměmi v čele s Nizozemskem a Švédskem.

V Bílém domě panuje domněnka, že se Kreml snaží „přečkat“ funkční období Bidena a čekat na „potenciální vstřícnějšího nástupce“, jak píše WSJ. Mezi ně může patřit také bývalý prezident a současný republikánský kandidát Donald Trump. Zejména evropští představitelé mají obavy, že v případě jeho vítězství ve volbách by mohly Spojené státy v pomoci Ukrajině polevit či ji úplně ukončit.

WSJ navíc varoval, že pokud Washington z pomoci vycouvá, tak evropské země nemají finanční a vojenské kapacity pro převzetí iniciativy. „Většina evropských vlád je sice nadále odhodlána Ukrajinu podporovat, ale kontinent čelí napjatým fiskálním tlakům a jen málo zemí má obranný průmysl, který by se mohl vyrovnat palebné síle USA.“

Byl to právě Trump, kdo proklamoval, že „ukončí válku během jednoho dne“. Chtěl by toho dosáhnout pohrůžkami obou stranám, že „podpoří tu druhou, pokud nesednou k jednacímu stolu a nedohodnou se na urovnání“.

Bývalý prezident USA tak nastínil bezprecedentní situaci – americkou podporu Moskvě, což by podle všeho žádná evropská země nepřijala. Spojené státy navíc doposud dodaly Ukrajině vojenskou pomoc za zhruba 46 miliard dolarů, takže by Američané podporovali boj de facto „sami proti sobě“.

Trump během svého prvního funkčního období odstoupil od několika zásadních dohod v čele s Pařížskou klimatickou dohodou a íránskou jadernou dohodou.

Problémy ale zřejmě nastanou v případě zvolení jakéhokoli republikána. Při nedávné debatě se totiž všichni kandidáti této strany shodli na útlumu americké podpory Ukrajině v případě svého zvolení. O výsledcích debaty informoval například list Washington Post.

Bílý dům už tak činí drobné kroky vzad. „Jedním z návrhů bylo, aby se USA a Ukrajina dohodly na memorandu o porozumění, které by se zastavilo u dohody podobné smlouvě,“ přiblížil anonymně pro WSJ jeden ze členů prezidentské administrativy.

Memorandum o porozumění nevyžaduje schválení Kongresem. Zde sice existuje demokratická většina v Senátu, nicméně Sněmovna reprezentantů je většinově republikánská. Tudíž Biden tento krok evidentně činí zejména kvůli tomu, že by smlouva o dlouhodobé pomoci Kongresem vůbec neprošla.

O konkrétní podobě této smlouvy ale už jednali zástupci Pentagonu i Bílého domu. „Naše dvoustranné bezpečnostní závazky se zaměří na zajištění udržitelných sil, které budou schopny bránit Ukrajinu nyní a odrazovat ruskou agresi v budoucnu,“ informovalo americké ministerstvo zahraničí podle WSJ.

Analytici nyní míní, že by bylo vhodnější a efektivnější slíbit termíny dodání zbraní. „USA by měly poskytnout konkrétní informace o tom, jaké zbraňové systémy Ukrajině poskytnou. USA by se dnes mohly zavázat, že poskytnou například stíhačky F-16 nebo jiné bojové letouny,“ zdůraznil ředitel programu mezinárodní bezpečnosti Seth Jones z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.

Dlouhodobá vojenská pomoc má minimálně podle francouzských představitelů trvat čtyři roky. Jen příprava plánů ale zabere mnoho měsíců, zatímco místy podpora veřejnosti k těmto krokům uvadá, a to především mezi elektorátem amerických republikánů. K tomu se debaty musí vést i o budoucích potřebách Ukrajiny tak, aby dokázala zastrašit Ruskou federaci od budoucí agrese.

Poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan ale hodnotí evropské obavy jako liché. „Navzdory odporu některých republikánů ve Sněmovně reprezentantů zůstává Kyjevu zachována silná podpora obou stran,“ shrnul.