Ruská spojka v NATO? Aliance s napětím sleduje volby v Rumunsku

Rumunsko, s 19 miliony obyvatel, je strategickým pilířem NATO na východním křídle aliance. Země sdílí hranici s Ukrajinou, čelí ruskému Krymu přes Černé moře a hostí klíčová vojenská zařízení, jako je americký systém protiraketové obrany Aegis Ashore v Deveselu. Od ruské invaze na Ukrajinu poskytlo Rumunsko vojenskou pomoc, sloužilo jako logistické centrum a tréninková základna pro ukrajinské piloty. Tyto kroky jsou však v rozporu s Georgescuovými postoji.

Georgescu kritizuje zahraniční vojenskou přítomnost v Rumunsku jako „národní ostudu“ a vyzývá k ukončení pomoci Ukrajině. Ačkoli tvrdí, že nechce opustit NATO ani Evropskou unii, jeho volání po „ruské moudrosti“ ve formování zahraniční politiky a důraz na rumunské národní zájmy vyvolávají obavy, že by mohl kopírovat taktiku maďarského premiéra Viktora Orbána a působit jako proruský rušivý element v NATO.

Přestože radikální změny, jako vystoupení z NATO, jsou nepravděpodobné kvůli silné podpoře veřejnosti (88 % Rumunů podporuje členství v NATO), prezidentská funkce v Rumunsku přináší značnou moc. Prezident je hlavou státu, vrchním velitelem ozbrojených sil a určuje zahraniční politiku.

Rumunsko je jedním z nejvýznamnějších vojenských aktérů na východním křídle NATO. V posledních letech navýšilo výdaje na obranu na 2,25 % HDP, což překračuje alianční cíl. V roce 2026 plánuje výdaje zvýšit na 3 %. Země modernizuje své vybavení a rozšiřuje vojenské kapacity. Mezi klíčové akvizice patří americké stíhačky F-35, raketové systémy HIMARS a britské minolovky.

Mihail Kogălniceanu, hlavní rumunská letecká základna, se rozšiřuje, aby do roku 2030 mohla hostit více než 10 000 vojáků. Tato základna se má stát jedním z největších zařízení NATO v Evropě. Navíc zde sídlí francouzsky vedená bojová skupina, která bude do příštího roku navýšena na 4 000 vojáků.

Rumunsko čelí logistickým výzvám spojeným s modernizací svého vojenského vybavení. Globální problémy s dodávkami zbraní, způsobené válkou na Ukrajině a pandemickými omezeními, vedly k zpožděním. Proto Bukurešť diverzifikuje dodavatele a nakupuje zbraně také z Jižní Koreje, například 54 houfnic K9 Thunder.

Zároveň se objevují plány na posílení rumunského obranného průmyslu. Německý gigant Rheinmetall plánuje vybudovat továrnu na výrobu střelného prachu, zatímco jihokorejská společnost Hanwha Aerospace zvažuje vytvoření zbrojního centra pro Evropu, Blízký východ a Afriku.

Volba NATO-skeptického prezidenta by mohla způsobit otřesy nejen uvnitř Rumunska, ale i v rámci celé aliance. Rumunsko, které se vyprofilovalo jako bezpečnostní poskytovatel, by mohlo ztratit důvěryhodnost a oslabit východní obrannou linii NATO. Výsledky voleb tak budou klíčové nejen pro Rumunsko, ale i pro celou Evropu.