Ruské plány v Záporoží: Jak by Moskva mohla využít blackout pro získání největší evropské jaderné elektrárny?

Podle ukrajinských úřadů je Záporožská jaderná elektrárna bez externího napájení od 23. září. Bez přístupu k širší síti se spustily záložní dieselové generátory, které pohánějí kritické operace chlazení zařízení. Kyjev z výpadku viní ruské ostřelování, zatímco Moskva tvrdí, že je to odpovědnost Ukrajiny. Vyšetřování Greenpeace, zveřejněné 1. října, však nenašlo „žádné známky velkého poškození“ okolních elektrických vedení, což by mohlo naznačovat úmyslné přerušení. Zpráva tvrdí, že výpadek je „záměrným sabotážním činem Ruska“, jehož konečným cílem je „trvale odpojit elektrárnu od ukrajinské sítě a připojit ji k síti okupované Ruskem“.

Rusko převzalo kontrolu nad Záporožskou elektrárnou v prvních týdnech své plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022. Podle ukrajinských zdrojů, na které se odvolává The Guardian, je v současné době v provozu sedm z 18 dostupných generátorů pro pohon chladicích systémů. Zdroje dodaly, že evropské bezpečnostní předpisy, zavedené po jaderné katastrofě ve Fukušimě v Japonsku v roce 2011, stanovují, že jaderné elektrárny mohou bez externího napájení bezpečně fungovat po dobu 72 hodin. Provoz za touto časovou hranicí ale dosud nebyl testován.

Expert na jadernou energii Dmitrij Gorčakov nicméně uvedl pro Novaya Gazeta Europe, že riziko katastrofické havárie v Záporoží zůstává nízké. Vysvětlil to tím, že „většina reaktorů je odstavena déle než dva roky a jsou ve stavu 'studeného odstavení'.“ Dodal, že po odstavení sice reaktory stále generují teplo, ale jeho množství se postupně snižuje a pro chlazení je potřeba jen malé množství vody. Podle Gorčakova k havárii ve Fukušimě došlo proto, že reaktory běžely na plný výkon a po vypnutí chladicího systému nadále produkovaly vysoké úrovně tepla. V Záporoží by ale i v případě totálního selhání reaktory přirozeně chladly několik týdnů.

Větší riziko podle Gorčakova nespočívá v potenciálním roztavení jádra, ale v možnosti, že by Rusko mohlo hrozbu takové havárie využít k ospravedlnění připojení elektrárny k vlastnímu energetickému systému. Neveřejný dokument, údajně předložený Ruskem Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), který citoval The Guardian, popisuje postup pro přenos napětí z jednotného ruského energetického systému v případě odpojení elektrárny od ukrajinské sítě. Ukrajinský představitel, který hovořil anonymně pro noviny, varoval: „Budou se vydávat za zachránce.“

Ačkoli elektrárna zůstala napojena na ukrajinskou síť od začátku války, Gorčakov poznamenal, že Moskva soustavně vyjadřuje svůj záměr obnovit provoz zařízení, což by vyžadovalo jeho připojení k ruské energetické síti. Řekl, že Rusko by mohlo „využít další odstavení jako záminku“. Mohlo by tvrdit, že Ukrajinci nemohou opravit vedení, že je to nebezpečné, a že k zabránění nehodě „nemá jinou možnost“ než připojit elektrárnu ke své vlastní síti. Tímto způsobem by mohlo výpadek využít jako informační krytí, což je podle Gorčakova největší riziko.

Ruskem dosazený ředitel elektrárny Jurij Černičuk minulý týden oznámil, že reintegrace zařízení do ruské sítě je „ve finální fázi“. The Guardian však poznamenává, že obnovení provozu jaderné elektrárny ve válečné zóně by bylo bezprecedentní. Andrij Sybiha, ukrajinský náměstek ministra zahraničních věcí, obvinil 27. září Rusko z přípravy na „krádež elektrárny“. Tvrdil, že se Moskva „aktivně pokouší získat MAAE pro toto dobrodružství a ospravedlnit svou krádež.“ Dodal, že takový scénář by vedl k nevratnému kolapsu mírového jaderného řádu zavedeného MAAE, a vyzval agenturu k principiálnímu postoji a návratu elektrárny Ukrajině.

Gorčakov říká, že technické připojení elektrárny k ruské síti by bylo jednoduché. „Problém není v technologii, ale v nalezení záminky pro mezinárodní společenství a MAAE,“ uvedl. Podle něj je příběh o „záchraně elektrárny“ dokonalým ospravedlněním. Opětovné spuštění reaktorů by však bylo mnohem složitější, vyžadovalo by to výkonné sítě a pečlivou přípravu. Vzhledem k tomu, že se elektrárna nachází v aktivní válečné zóně, je riziko vysoké. „Pokud by byl reaktor spuštěn a pak by ztratil napájení, riziko velké havárie podobné Fukušimě by se znásobilo.“

Gorčakov také vyjádřil pochybnost, že by MAAE mohla Rusku zabránit v připojení elektrárny k jeho síti. Ukrajina se sice stále může pokoušet cílit na zařízení, aby tomu zabránila, ale pokud by byla elektrárna napojena na ruskou síť, Moskva by jakýkoli takový úder označila za „vytváření rizik pro jadernou elektrárnu“. Uvedl, že MAAE nemá možnost ověřit situaci na místě, jelikož jim ani není umožněno zkontrolovat místo poškození elektrického vedení. „Rusko manipuluje s agenturou – a dělá to velmi efektivně,“ řekl. „Ruští představitelé v MAAE budou hovořit o prioritě bezpečnosti elektrárny. A připojení k ruské síti by dokonce mohlo být ’schváleno’.“

Záporožská elektrárna není jediným jaderným zařízením na Ukrajině, kde válka způsobila výpadky. Ve středu ruský úder na energetickou infrastrukturu ve městě Slavutyč způsobil výpadek proudu v Černobylské jaderné elektrárně. Podle ukrajinského ministerstva energetiky Nový bezpečný kontejnment, stavba zakrývající reaktor zničený během havárie v roce 1986, ztratil napájení. Výpadek trval více než tři hodiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusové si museli být vědomi, že úder na zařízení ve Slavutyči bude mít takové důsledky pro Černobyl, a označil to za záměrný útok s použitím více než 20 dronů. Ministerstvo energetiky později v noci oznámilo, že dodávky elektřiny byly plně obnoveny pro všechna zařízení v černobylské jaderné elektrárně.