Ruské špehování ostatních států neustává. Zkouší nové způsoby, jak narušit bezpečnost Evropy

Vliv ruských zpravodajských služeb v Evropě je stále více znatelný. Jen za poslední měsíc rozvědky několika evropských států informovaly o jejich zvýšené aktivitě a hrozícím nebezpečí destabilizace či jiných podvratných aktivit.  

Na přelomu ledna a února musel bulharský novinář a šéf skupiny Bellingcat Christo Grozev opustit Rakousko, kde se dlouhodobě usídlil ve Vídni. „Mám podezření, že ve městě je více ruských agentů, informátorů a poskoků než policistů,“ citoval ho server Seznam Zprávy s odvoláním na rakouský týdeník Falter. Grozev se měl vracet z USA zpět do Rakouska, kontakty z řad zpravodajských služeb ho však stihly varovat.  

V druhé polovině února zase varovaly švédské zpravodajské služby před bezpečnostním ohrožením země. Největší hrozbou je pro ně Rusko, jak informoval server ČT24. „Není to jenom o vojenské hrozbě. Jde o ohrožení výzvědného charakteru, o to, že se někdo snaží mnoha různými způsoby ovlivňovat naši ekonomiku, infrastrukturu, zmocnit se vyspělých technologií,“ vypočítávala šéfka švédské vojenské výzvědné a bezpečnostní služby MUST Lena Hallinová.  

Zastrašování Stockholmu může být pro Moskvu zásadní. Země se spolu se svými finskými kolegy chystá vstoupit do Severoatlantické aliance – v cestě jim stojí zdržená ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Rozšíření o Švédsko a Finsko by pro Rusko znamenalo prodloužení společné hranice s NATO o 1340 kilometrů na strategickém severu. Ve hře byl i vstup Finska samotného, který ale popřela premiérka Sanna Marinová na mnichovské bezpečnostní konferenci.  

Rusové zkouší stále nové způsoby, jak zasáhnout bezpečnost evropských států. Belgičané před několika dny vyšetřovali přítomnost ruské špionské lodi v Severním moři. „Neznáme přesné motivy tohoto ruského plavidla, ale nebuďme naivní. Především, když se chová podezřele nedaleko od našich větrných elektráren, podmořských potrubí s plynem, datových kabelů a jiné kritické infrastruktury,“ uvedl belgický ministr spravedlnosti a Severního moře Vincent Van Quickenborne podle agentury Reuters.  

Mezitím panuje podezření, že Moskva plánuje destabilizovat a následně převzít kontrolu nad Moldavskem. Potvrdila to Bezpečnostní a zpravodajská služba Moldavska (SIS). „SIS potvrzuje, že byly zjištěny podvratné aktivity s cílem podkopat Moldavskou republiku, destabilizovat ji a narušit veřejný pořádek,“ uvedla SIS ve svém prohlášení. Ke zjištěním došla na základě analýzy informací prezentovaných ukrajinskými úřady a také vlastní operativní činnosti.  

Pokud se někdo rozhodne Rusům pomáhat v jejich rozvědné činnosti, tak ho v případě odhalení čeká velice přísný trest. Například bývalý člen ochranky britské ambasády v Berlíně David B. Smith v únoru dostal 13 let odnětí svobody. Podle soudce Marka Walla mezi lety 2018 až 2021 kradl informace zastupitelského úřadu a prodával je do Ruska. 

Související

Více souvisejících

Rusko špionáž Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 30 minutami

před 39 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy