Rusko a Bělorusko by na olympiádě nemělo být vůbec, myslí si Rada Evropy

Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PZ RE) podporuje úplný zákaz účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách (OH) v Paříži. Prohlásil to ve středu předseda PZ RE Theodoros Rusopulos.

Rusopulos ve zprávě pro média uvedl, že ke své výzvě dospěl po úterním rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neumožnit ruským a běloruským sportovcům zúčastnit se otevíracího ceremoniálu olympijských her v Paříži a také po reakci deseti olympijských vítězů, aby podpořilo bojkot ruských a běloruských sportovců na olympiádě.

Dodal, že olympijské hry se zrodily v jeho zemi asi před 3000 lety první olympijské hry moderní éry se konaly v Aténách v roce 1896. Upřesnil, že jde o filozofii, která podporuje respektování a bratrství a že základní principy olympiády jsou proti válce.

"Kladu si proto otázku: měli by sportovci ze země, která napadla jinou, soutěžit na olympijských hrách a hrdě reprezentovat tuto zemi? Můžeme odsoudit Rusko za bombardování ukrajinských civilistů, únosy dětí, mučení vězňů, páchání masakrů a pak tleskat jeho sportovcům? S vědomím , že mnozí z těchto sportovců jsou ve skutečnosti angažováni v ruské armádě a že drtivá většina z nich dostává státní platy? Je toto duch olympismu?" uvedl Rusopulos ve svém prohlášení.

Zdůraznil, že parlamentní shromáždění, které sdružuje poslance ze 46 evropských zemí, se touto otázkou zabývalo při několika příležitostech. Poslanci si vyslechli různorodé názory a už před rokem přijali usnesení s jednoduchou odpovědí: ruští a běloruští sportovci by se neměli zúčastnit pařížské olympiády. Jejich účast by prý byla urážkou ukrajinských sportovců, z nichž mnozí zemřeli v důsledku války a většina z nich nemůže řádně trénovat, jelikož sportovní infrastruktura je zničena.

"Někteří lidé navrhují, aby atleti a sportovci nenesli zodpovědnost za rozhodnutí svých vlád. Nebuďme naivní. Jakékoliv vítězství těchto sportovců, dokonce i pod neutrální vlajkou, by se mohlo slavit a použít jako nástroj propagandy, vytvářející příběh o přijetí a normalizaci vztahů, který bagatelizuje vážnost činů ruské a běloruské vlády," vysvětlil Rusopulos.

Ruský prezident Vladimir Putin tento týden prohlásil, že je nakloněn příměří během nadcházejících olympijských her v Paříži. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron během víkendu v rozhovoru pro ukrajinskou televizi potvrdil, že Paříž chce vyzvat Moskvu, aby souhlasila s příměřím po dobu trvání her, připomíná DPA. Olympiáda se uskuteční od 26. července do 11. srpna.

Putin na tiskové konferenci v noci na pondělí řekl, že o takovém návrhu prezidenta Macrona do té doby neslyšel. "V každém případě budeme vždy vycházet ze zájmů Ruska a situace na bojišti," uvedl šéf Kremlu.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) chce sportovcům z Ruska a Běloruska povolit účast na červencových a srpnových olympijských hrách jako neutrálním sportovcům za přísných podmínek, připomíná DPA. MOV původně zakázal Rusku a jeho spojenci Bělorusku účast na mezinárodních sportovních akcích poté, co Moskva v únoru 2022 spustila invazi na Ukrajinu.

Rozhodnutí MOV vyvolalo kritiku ze strany mnoha zemí, sportovních federací, ukrajinských představitelů i Ruska. Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba vyjádřil na sociální síti X už v pátek zásadní nesouhlas s verdiktem a v sobotu se vyjádřil oficiálně i resort.

"Členové výkonného výboru Mezinárodního olympijského výboru, kteří přijali toto rozhodnutí, nesou odpovědnost za povzbuzení Ruska a Běloruska, aby pokračovali v ozbrojené agresi proti Ukrajině," uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí. 

Podle serveru Yahoo Ukrajina nyní zvažuje bojkot olympijských her v Paříži. Uvedl to úřadující ministr sportu Matviy Bidnyi v národní televizi. "Pokud MOV umožní účast příznivcům krvavého ruského režimu, pak bude prakticky nemožné zúčastnit se olympiády v Paříži," řekl Bidnyi.

Ruský ministr sportu Oleg Matycin označil už na jaře výzvu 35 zemí k vyloučení Ruska a Běloruska kvůli invazi na Ukrajinu z olympijských her v roce 2024 za nepřijatelnou.  Podle návrhu MOV by Rusové a Bělorusové mohli v Paříži startovat jako neutrální atleti. Jejich návrat do soutěží zdůvodnil prohlášením Organizace spojených národů, která vyloučení Rusů a Bělorusů označila za diskriminaci.

Prezident MOV Thomas Bach už na jaře při návštěvě mistrovství světa ve sjezdovém lyžování hájil záměr dostat na olympijské hry 2024 v Paříži sportovce z Ruska a Běloruska, proti kterému se v Evropě i v dalších zemích zvedla velká vlna nevole. 

Argumentoval tím, že sport musí respektovat lidská práva všech sportovců. Odmítl, že by se MOV kvůli svému přístupu ocitl na "špatné straně historie". Krátce po ruské invazi na Ukrajinu, která začala takřka před rokem, ale drtivá většina mezinárodních sportovních organizací vyloučila ze svých soutěží sportovce z Ruska i jeho spojence Běloruska.

Související

Ilustrační foto

Plán na návrat Ruska na olympijské hry vyvolal na Ukrajině vlnu pobouření

Ukrajinská vláda ostře kritizovala slova budoucí prezidentky Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryové, která naznačila možnost návratu ruských sportovců na olympijské hry. Rusko bylo z účasti na hrách pod svou vlajkou vyloučeno poté, co v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, což MOV považoval za porušení svých pravidel.

Více souvisejících

olympiáda Rusko Bělorusko

Aktuálně se děje

včera

Donald Trump

Kalifornie se vzbouřila. Trumpa žene k soudu

Kalifornský guvernér Gavin Newsom a generální prokurátor Rob Bonta ve středu podali žalobu na administrativu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Prezident podle nich při uvalování rozsáhlých cel použil určité mimořádné pravomoci nezákonně.

včera

včera

Ilustrační foto

V Itálii se zřítila lanovka s lidmi, několik mrtvých

V italském regionu Kampánie došlo ve čtvrtek k vážné nehodě lanovky, která si vyžádala čtyři lidské životy a jednoho člověka v kritickém stavu. Tragédie se odehrála na vrcholu Monte Faito, přibližně 45 kilometrů jihovýchodně od Neapole. Informaci potvrdily horské záchranné složky i hasiči.

včera

včera

Donald Trump

Buď my, nebo Čína. Trump chystá plán, jak odstřihnout Čínu ze světového trhu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje novou obchodní strategii, jejímž cílem je izolovat Čínu ze světového trhu. Podle informací deníku Wall Street Journal chce Bílý dům přesvědčit více než 70 obchodních partnerů USA, aby omezili své hospodářské vztahy s Pekingem výměnou za snížení amerických cel. Jedná se o dosud nejambicióznější krok v pokračující obchodní válce mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie

Auto na Nymbursku smetlo lidi stojící u odstaveného vozu, nejméně dva mrtví

Po tragické středě se i dnešek nese ve znamení smrtelných nehod na českých silnicích. V obci Kolaje na Nymbursku srazilo auto několik osob stojících u odstaveného vozu, dva lidé přišli o život, další dva utrpěli vážná zranění. Ke druhé tragické události došlo krátce před polednem na Orlickoústecku, kde mladý řidič nezvládl řízení a se spolujezdcem zahynul při nárazu do stromu.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Prodlužujete válku, vzkázal Kreml Evropě. Musíme tlačit na vrahy, reaguje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval západní partnery, aby zesílili tlak na Rusko, které podle něj dál využívá každý den i noc k zabíjení civilistů. Jeho prohlášení přichází krátce před dnešním klíčovým setkáním světových lídrů v Paříži a jen několik hodin poté, co ruské rakety a drony v noci udeřily na Dnipro, Oděsu, Sumy, Charkov a Doněck. Při útocích zahynuli tři lidé a dalších 28 utrpělo zranění.

včera

top 09

Zemřel Jaromír Štětina, bývalý europoslanec a zakladatel Člověka v tísni

Ve věku 82 let zemřel po dlouhé nemoci bývalý europoslanec, senátor, spisovatel a novinář Jaromír Štětina. Smutnou zprávu o jeho skonu potvrdil serveru iDNES.cz šéf organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, s nímž Štětina v roce 1992 spoluzaložil tehdejší Nadaci Lidových novin, která se později transformovala v jednu z nejvýznamnějších českých humanitárních organizací.

včera

Emmanuel Macron

Macron přivítal Rubia a Witkoffa v Élysée, Meloniová míří za Trumpem do Bílého domu

Prezident Emmanuel Macron dnes na Elysejském paláci oficiálně přivítal amerického senátora Marca Rubia a realitního magnáta Stevena Witkoffa. Při setkání je doprovázel francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle francouzského prezidentského úřadu se Macron těsně před tím spojil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, což podtrhuje geopolitickou vážnost současné návštěvy americké delegace.

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Slovensko jde ve stopách Ruska. Schválilo kontroverzní zákon o neziskových organizacích

Slovenský parlament ve středu těsnou většinou přijal nový zákon, který zpřísňuje pravidla pro neziskové organizace. Opatření, jež podle kritiků nese znaky ruské legislativy, prošlo zrychleným legislativním procesem a získalo pouze nejnutnější počet 76 hlasů. Zákon ukládá neziskovým organizacím povinnost zveřejňovat informace o svých dárcích a zavádí sankce za jejich nezveřejnění.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vladimir Putin vychválil Elona Muska. Přirovnal ho k sovětské legendě

Ruský prezident Vladimir Putin během projevu ke studentům na Baumanově moskevské státní technické univerzitě vyzdvihl Elona Muska. Podle něj jde o výjimečného člověka, který – ač žije ve Spojených státech – je posedlý vizí cesty na Mars. Takové osobnosti se podle Putina objevují jen zřídka, neboť jsou poháněny silnou ideou.

včera

Nové záběry z atentátu na Fica zveřejnila finská televize YLE

YLE: Dosud nezveřejněné děsivé záběry z atentátu na Roberta Fica

Dosud nezveřejněné záběry z atentátu na slovenského premiéra z května 2024 se nyní dostaly na veřejnost díky dokumentu finské televize. Syrové sekundy po výstřelech v Handlové zachycují dramatické momenty střelby z jiného úhlu a znovu oživují děsivé chvíle, které zasáhly nejen Slovensko, ale i širokou veřejnost ve střední Evropě.

včera

včera

včera

včera

Další bezohledný ruský útok. Dron v Dnipru zabil několik civilistů, mezi oběťmi i dítě

Ruský dronový útok na město Dnipro si ve čtvrtek v noci vyžádal tři mrtvé, včetně dítěte, a desítky zraněných. Útočníci zasáhli obytné domy, školní budovy i potravinářský závod. Incident se odehrál jen několik dní po podobně brutálních útocích balistickými raketami na Sumy a Kryvyj Rih, kde zemřely desítky civilistů včetně dětí.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy