Rusko a Bělorusko se mohou pokusit destabilizovat situaci v Polsku v den voleb

Polská bezpečnostní služba očekává, že Rusko a Bělorusko se zřejmě pokusí destabilizovat situaci v Polsku v den parlamentních voleb 15. září. V rozhovoru pro tiskovou agenturu PAP zveřejněném to řekl bezpečnostní představitel vlády Stanislaw Žaryn.

Podle zmocněnce polské vlády pro bezpečnost informačního prostoru se Rusko a Bělorusko 15. září pokusí o "rozkolísání emocí veřejnosti".

"Samotný průběh voleb, proces sčítání hlasů, je tak dobře připravený, že v tom časovém bodě nebude destabilizace snadná," řekl Žaryn. "To, na co se musíme připravit, je pokus otřást polským státem během volební kampaně," dodal.

Žaryn tvrdí, že ruští a běloruští propagandisté ​​stále více zmiňují blížící se volby v Polsku. Uvádí například, že se již připravuje revoluce v politickém životě Polska a že současná vláda se obává ztráty moci.

Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) už před několika týdny přiznala, že má potíže s vytvořením komise, která měla zkoumat ruské vlivy v polské politice během současného volebního období.

Opoziční deník Gazeta Wyborzca podle Reuters situaci označil za selhání jednoho z hlavních plánů vládní strany, která byla podezřívána, že se pokouší využít kontroverzního zákona o vytvoření komise k eliminaci hlavního opozičního vůdce, bývalého premiéra Donalda Tuska. 

Poslanec Marek Ast, který vede výbor pro spravedlnost, uvedl, že čas na vytvoření této komise se výrazně zkrátil. Šéfka Sejmu, dolní komory parlamentu, totiž nestanovila termín pro nominace kandidátů do komise, takže vytvoření komise "bude nyní úkolem příštího volebního období, aby se naplnil zákon a komise byla ustavena".

Během nedávného zasedání Sejmu opoziční poslanec Bartlomiej Sienkiewicz položil formální otázku, proč na programu není zahrnuto zřízení této komise, která byla plánována jako hlavní zbraň PiS v předvolebním období. Na tuto otázku ale odpovězeno nebylo.

Cílem této komise bylo prověřit, zda politici v letech 2007 až 2022 nepodléhali ruskému vlivu a nepřijali rozhodnutí, která by mohla ohrozit bezpečnost Polska. Zákon o zřízení této komise, navržený PiS, vstoupil původně v platnost koncem května.

Prezident Andrzej Duda jej podepsal několik dní předtím a oznámil, že jej předloží ústavnímu soudu. Nicméně 2. června předložil návrh novely tohoto zákona dolní komoře parlamentu (Sejm). Novela byla schválena a podepsána 2. srpna.

Související

Více souvisejících

Polsko volby v Polsku

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 32 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 58 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy