Rusko incident se stíhačkami popírá. Estonsko požádalo o aktivaci článku 4

Představitelé Evropské unie událost označili za "nebezpečnou provokaci". Vrchní diplomatka EU, bývalá estonská premiérka Kaja Kallas, řekla, že nejnovější porušení východních hranic NATO "dále eskaluje napětí v regionu". Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že Evropa "stojí za Estonskem" a odpoví "rozhodně na každou provokaci." Také vyzvala členské státy EU, aby urychleně schválily 19. balíček sankcí proti Rusku.

Rusko narušení vzdušného prostoru Estonska popírá. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že tři stíhačky MiG-31 prováděly běžný let z Karélie do Kaliningradské oblasti. Podle ministerstva letouny letěly nad neutrálními vodami Baltského moře, a to ve vzdálenosti více než 3 kilometry od estonského ostrova Vaindloo, aniž by narušily estonský vzdušný prostor. Estonské ozbrojené síly však tvrdí, že ruské stíhačky neměly letové plány, měly vypnuté transpondéry a nekomunikovaly s řízením letového provozu.

Estonské obranné síly oznámily, že ruské stíhačky MiG-31 byly zachyceny italskými stíhačkami F-35, které jsou součástí mise NATO pro dohled nad vzdušným prostorem nad Baltským mořem. Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že jeho země požádala NATO o konzultace podle článku 4 smlouvy aliance. Podle něj byly ruské stíhačky konfrontovány letouny NATO, načež byly „přinuceny k ústupu.“

Státníci napříč světem incident odsoudili. Prezident Evropské rady António Costa uvedl, že evropští lídři budou o "kolektivní odpovědi" diskutovat na setkání v Kodani 1. října. Dále označil narušení za „další nepřijatelnou provokaci.“ Americký prezident Donald Trump řekl, že se mu situace „nelíbí“, a dodal, že by to mohlo znamenat „velké problémy.“ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruské akce za „skandální“ a naléhal na spojence, aby přijali „silná opatření“ proti Moskvě.

Podle Kyjeva se nejedná o náhodu. Zelenskyj upozornil na dlouhý seznam ruských narušení evropského vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska a údajné vměšování do volebních procesů v Rumunsku a Moldavsku. Ruské drony vlétly do polského vzdušného prostoru v noci z 9. na 10. září. NATO v reakci na to sestřelilo několik z nich. To bylo nejvážnější přeshraniční narušení v zemi, která je členem NATO, od začátku invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022.

Podle expertů jsou narušení ruskými letouny v oblasti poměrně častá, ale obvykle netrvají tak dlouho jako v pátek. Jakub Godzimirski, odborník na ruskou bezpečnostní politiku z Norského institutu pro mezinárodní záležitosti, řekl agentuře Reuters, že by se mohlo jednat o test. „Rusko by mohlo testovat, jak NATO na tento typ výzvy odpoví,“ dodal.

Šéf britské zahraniční zpravodajské služby MI6, Richard Moore, řekl, že neexistuje „naprosto žádný důkaz“, že by Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině a že se je ruský prezident „snaží vodit za nos“. Moore řekl, že se Putin „snaží prosadit svou imperiální vůli všemi prostředky, které má k dispozici. Ale nemůže uspět.“