Rusko odstartovalo další jaderné cvičení. Armáda se připravuje i na Krymu a v okupovaných oblastech

Ruská armáda oznámila zahájení další fáze rozsáhlého cvičení s jadernými zbraněmi nestrategického charakteru. Jde již o třetí část cvičení, které začalo na jaře a podílí se na něm i Bělorusko. 

Podle ruského ministerstva obrany jaderná cvičení probíhají v centrálních a jižních vojenských okruzích. Zahrnuje to severokavkazské federativní republiky, anektovaný Krymský poloostrov a čtyři částečně okupované ukrajinské oblasti, jak přiblížil nezávislý server Moscow Times.

„V rámci této fáze cvičení personál raketových útvarů jižního a středního vojenského okruhu splní úkoly bojového výcviku, včetně získání speciální cvičné munice pro taktické raketové systémy Iskander-M,“ popsal tamní resort obrany.

Podle ministerstva vojáci „budou instruování, jak vybavit odpalovací vozidla a skryté se přesunout na určené pozice, aby se připravili na elektronické odpaly“.

Ruský prezident Vladimir Putin tato cvičení nařídil už začátkem května kvůli údajným „hrozbám a provokacím Západu“. Druhá etapa proběhla v červnu a zapojili se do ní jak Rusové, tak Bělorusové. Stalo se tak poté, co běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nařídil „nečekanou kontrolu“ nestrategických nosičů jaderných zbraní na svém území.

Bělorusové mají k dispozici taktické jaderné zbraně, které jsou méně ničivé a určeny k použití na bojišti, kam mohou být odpáleny prostřednictvím raket. „V souladu s příkazem prezidenta Běloruska probíhá náhlá kontrola nosičů nestrategických jaderných zbraní,“ uvedl v červnu běloruský resort obrany.

Inspekce údajně měla prověřovat „plánování, přípravu a použití úderů s taktickými jadernými hlavicemi“, kontrole podléhaly také letouny Su-25 se schopností jaderné hlavice nést, jak upozornil Minsk.

Bělorusko souhlasilo s umístěním ruských jaderných hlavic na svém území loni v souvislosti s rostoucím napětím a prohlubujícím se konfliktem na Ukrajině.

Minsk od začátku ruské invazi v řadě případů porušil mezinárodní právo. Běloruským územím proudilo nejen zásobování ruské invazní armády. Moskva ho využila přímo k útoku na Ukrajinu a vzletům bombardérů zaměřených na civilní cíle.

Související

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

Více souvisejících

Ruská armáda Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy