Rusko útočí na Evropu stále častěji, obrana je slabá

Ruská eskalující hybridní válka představuje akutní výzvu pro evropské společnosti. Tyto akce se odehrávají v právní šedé zóně pod prahem ozbrojeného konfliktu, což je činí těžko vyřešitelnými pro západní vlády, které se musí řídit vlastními právními rámci a existujícími institucemi.

„Tyto útoky postihují prakticky celou Evropu, přičemž jejich výskyt velice zhruba koreluje s mírou asistence, kterou daná země poskytuje Ukrajině. Tedy ČR se to rozhodně nevyhýbá. Cílem je tak logicky podlomit tuto podporu a přesvědčit Evropany, že ,to něco stojí‘ a nevyplatí se. Nejlákavější cíle jsou ty, které jsou zapojené do obranného průmyslu, ale řada z nich je i jen symbolická nebo prostě oportunistická,“ uvedl pro server EuroZprávy.cz doktor Jakub Drmola z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Žhářské útoky, poškození podmořských kabelů a jiné sabotáže v oblasti infrastruktury, vměšování se do voleb, dezinformační kampaně, kybernetické útoky, žhářství, nebo instrumentalizovaná migrace. Jen malý výčet toho, co je v Evropě přičítáno ruským „hybridním operacím“.

„Sledovali jsme agresivní činnost ruských zpravodajských služeb již nějakou dobu,“ řekl Thomas Haldenwang, který nedávno odstoupil z funkce prezidenta německé federální domácí zpravodajské agentury. „Rusko používá celý nástrojový box, od ovlivňování politických diskusí po kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu až po sabotáže na značném měřítku,“ uvedl pro server Politico.

„To, co Rusko na území EU provádí, jsou v zásadě klasické a modernizované akce zpravodajských služeb, zejména různé sabotáže, špionáž, vlivové operace a tak dále. Z těch nějakým způsobem ,nových‘ jsou nejviditelnější zejména různé přelety dronů nad citlivými objekty, útoky na podmořskou infrastrukturu, žhářské útoky, a podobně,“ pokračuje Drmola.

V průběhu roku 2024 vzbudily obavy z blízkosti nedávno vysvěceného ruského pravoslavného kostela postaveného ve Västeråsu, ve středním Švédsku, poblíž letiště a další kritické národní infrastruktury. Švédská bezpečnostní služba zjistila, že kostel je propojen s ruskými zpravodajskými operacemi a dospěla k závěru, že Kreml používá ruskou pravoslavnou církev ve Švédsku jako platformu pro tyto aktivity.

Letiště je používáno pro švédské vojenské cvičení a nachází se v blízkosti dodavatele elektrické energie, centrálního vytápění, a několika energetických společností, včetně Westinghouse Electric Company, která poskytuje jaderné palivo pro Energoatom, ukrajinskou státní společnost, která provozuje všechny čtyři jaderné elektrárny v zemi.

V červenci téhož roku němečtí a američtí úředníci uvedli, že zmařili ruský pokus o atentát na Armina Pappergera, generálního ředitele Rheinmetallu, německé výrobní firmy a významného dodavatele dělostřeleckých granátů pro ukrajinskou armádu.

Koncem října 2024 polští prokurátoři oznámili zadržení čtyř osob po vyšetřování požáru způsobeného výbušným balíkem v kurýrní firmě poblíž Varšavy. Tento požár je jedním ze tří podobných incidentů, které se staly v červenci a které jsou vyšetřovány bezpečnostními a zpravodajskými agenturami v Polsku, Spojeném království a Německu.

Druhý balíček způsobil požár ve skladu DHL na předměstí Birminghamu, zatímco třetí zapálil kontejner DHL v Lipsku, největším světovém uzlu pro letecký náklad. Balíčky, všechny odeslané z Litvy, obsahovaly elektrické masážní přístroje s vysoce hořlavou hořčíkovou látkou uvnitř, a podle polských úřadů se tyto akce podobaly generálnímu nácviku pro další operace.

„Poškození dvou podmořských kabelů v Baltském moři v listopadu roku 2024 je také příkladem sabotáže. Nákladní loď plující pod čínskou vlajkou Yi Peng 3, údajně s ruským kapitánem na palubě, projela nad dvěma podmořskými kabely přibližně ve stejné době, kdy byly oba kabely přerušeny,“ uvedl pro server IISS Charlie Edwards, poradce pro strategii a bezpečnost.

Ruské útoky v Evropě nyní mají lehké vylepšení. „Za inovativní v této oblasti lze považovat třeba jakýsi ,outsourcing‘, který momentálně ruské služby využívají, částečně z nutnosti, kdy tyto operace často už neprovádějí přímo jejich členové či spolupracovníci, ale jen momentálně najatí pachatelé na zakázku, např. po Telegramu. Aneb zapal tuto budovu a dostaneš peníze,“ dodává Drmola.

„V mezinárodní politice a v oblasti aliancí dochází k bouřlivému vývoji... Rychlost těchto změn a jejich potenciální dopad na naši bezpečnost je bezprecedentní,“ dodal ve zprávě ředitel nizozemské bezpečnostní služby MIVD a viceadmirál Peter Reesink dle serveru Politico.

Zatímco některé vlády — zejména v severních a pobaltských zemích — se snažily upozornit na situaci, kolektivní reakce EU a NATO zatím byla značně umírněná. „Jednoduše jsme příliš zdvořilí. Útočí na nás každý den,“ řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová na okraji summitu NATO v červenci roku 2024.

„Proč tomu říkáme hybridní? Protože když tomu říkáte hybridní, nemusíte na to nic dělat,“ řekl Gabrielius Landsbergis, bývalý litevský ministr zahraničí, na bezpečnostní konferenci v Rize. „Když tomu řeknete terorismus, znamená to, že musíte reagovat.“

„Velmi znatelný vliv to (hybridní operace – pozn. red.) podle mě ale stále ještě nemá a mohlo by to být i kontraproduktivní. A vzhledem k tomu, že pro všechny členské státy je hrozba velice podobná, a navíc i s identickým pachatelem, tak dává smysl maximální spolupráce na mezinárodní úrovni,“ zakončuje Drmola.