Rusové si podají ruku s Íránem. Co víme o dohodě o strategickém partnerství?

Íránský prezident Masúd Pezeškián v pátek odcestuje do Moskvy, kde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem podepíše dohodu o komplexním strategickém partnerství.

Dohoda bude mít podle serveru Moscow Times dalekosáhlé důsledky v oblastech obrany, obchodu a energetiky. Vztahy mezi Teheránem a Moskvou už přesahují rámec „pouhé“ hospodářské výměny, neboť se „vyvinuly v komplexní strategické partnerství, které odráží jejich společné zájmy v oblasti regionální stability a potírání západního vlivu,“ informoval nezávislý ruský server. 

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v úterý ujistil, že „smlouva o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem nebude namířena proti žádné zemi“. O jeho slovech informoval server Al-Arabiya. 

Írán v minulosti již uzavřel podobné strategické dohody s dalšími významnými globálními hráči. Jak připomíná server Middle East Eye, v roce 2021 byla podepsána pětadvacetiletá dohoda s Čínou, která zahrnovala široké spektrum odvětví, od energetiky a infrastruktury až po technologie a zemědělství. 

Tato dohoda vyvolala vlnu kontroverzí, kdy kritici poukazovali na to, že Teherán se mohl ve snaze o posílení vazeb s Pekingem vzdát příliš mnoha klíčových zájmů a učinit značné ústupky. Íránští úředníci však reagovali s ujištěním, že „dohoda je pouze rámcovým plánem a neobsahuje podrobné závazky“. Tímto výrokem chtěli zmírnit obavy, že by se Írán stal příliš závislým na Číně nebo že by smlouva obsahovala konkrétní podmínky, jež by mohly oslabit jeho suverenitu.

Íránský režim se rozhodl předem zveřejnit některá ustanovení smlouvy, aby zmírnil potenciální nespokojenost mezi svými občany, kteří k prohlubování vztahů s Ruskem přistupují s výraznou dávkou skepticismu. Tato nedůvěra má kořeny hluboko v historii.

Na počátku 19. století totiž Írán přišel ve prospěch Moskvy o významné provincie v kavkazském regionu, včetně Ázerbájdžánu, což představuje jedno z nejbolestivějších období íránských dějin. Tato historická ztráta se nesmazatelně otiskla do národního povědomí a dodnes rezonuje íránskou společností.

Mnozí Íránci vnímají sbližování s Ruskem jako potenciální ohrožení suverenity a připomínku dávných křivd. Režim si je tohoto historického břemene dobře vědom a snaží se čelit obavám obyvatel tím, že zdůrazňuje pragmatický charakter spolupráce a zdůvodňuje ji nezbytností v rámci širší geopolitické strategie Íránu. 

Klíčovým prvkem strategického partnerství mezi Íránem a Ruskem je dopravní koridor Sever–Jih, který se stal centrálním bodem jejich spolupráce. Tento koridor, jak zdůrazňuje íránský režim, „usnadní obchod mezi Íránem, Ruskem a několika dalšími regionálními a mezinárodními partnery“.

Jeho význam spočívá nejen v rozšíření obchodních příležitostí, ale také v posílení geopolitického vlivu obou zemí. Trasa propojuje důležité dopravní uzly a má potenciál stát se strategickou alternativou k tradičním obchodním cestám, čímž by mohla podstatně zkrátit dobu přepravy zboží mezi Evropou, Blízkým východem a jižní Asií.

Energetika představuje další klíčový pilíř dohody mezi Íránem a Ruskem. Očekává se, že ruské investice výrazně podpoří rozvoj íránského energetického průmyslu, který hraje zásadní roli v hospodářství země. Rusko, jako jeden z největších světových producentů ropy a zemního plynu, poskytuje Íránu nejen technické know-how, ale také přístup k rozsáhlým zásobám těchto surovin. Jak uvedly íránské úřady, spolupráce zahrnuje průzkum nových nalezišť, realizaci vrtů i modernizaci energetické infrastruktury.

Tento aspekt dohody je prezentován jako příležitost pro Írán zlepšit svou energetickou soběstačnost a zvýšit exportní kapacity, čímž by země mohla čelit ekonomickým sankcím a diverzifikovat své příjmy. Nicméně partnerství s Ruskem v této oblasti přináší i určité obavy. Kritici poukazují na to, že větší zapojení Moskvy může vést k prohloubení íránské závislosti na ruské technologii a investicích, což by mohlo omezit jeho strategickou flexibilitu.

Írán usiluje o maximální využití své strategické polohy na křižovatce mezi Evropou, Střední Asií, Čínou a Indií, což je jedním z klíčových prvků jeho geopolitické strategie. Podle dostupných informací by navíc dohoda mohla Íránu umožnit hlubší integraci do Euroasijské hospodářské unie (EAEU), což by přineslo nové příležitosti pro rozvoj ekonomických a obchodních vztahů s členskými státy této unie.

Vojenská spolupráce tvoří jeden z nejvýznamnějších pilířů partnerství mezi Íránem a Ruskem, jak informoval server Politico. Obě země se již nyní řadí mezi klíčové dodavatele zbraní, pokročilých vojenských technologií a bezpilotních letounů, což jejich strategické vztahy ještě více upevňuje. Tato spolupráce umožňuje Íránu přístup k moderním vojenským systémům, které výrazně posilují jeho obranné kapacity a zvyšují jeho schopnost čelit regionálním i globálním hrozbám.

Na druhé straně Moskva získává prostřednictvím této aliance cenné technologické know-how v oblasti bezpilotních systémů, ve kterých Írán dosáhl pozoruhodného pokroku. Tento vztah není pouze obchodní, ale také politický, neboť posiluje jejich společné úsilí čelit vlivu Západu v regionu i mimo něj.

Partnerství mezi Íránem a Ruskem bude mít výrazný vliv na vojenské operace Moskvy, zejména díky prohlubující se závislosti na íránských levných a vysoce účinných bezpilotních letounech, jako je typ Šahíd-136. Podle serveru Moscow Times by Rusko mohlo výrazně zvýšit „intenzivnější využívání těchto letounů na Ukrajině, případně v dalších oblastech východní Evropy a potenciálně i dále.“

Související

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 
Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem

Rusko nebude v případných jednáních s Ukrajinou jednat o územní výměně, řekl ve středu na brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho komentář byl reakcí na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl vyměnit část ruské Kurské oblasti, kterou v současnosti ovládají ukrajinské síly, za ukrajinské území anektované Moskvou.

Více souvisejících

Rusko Írán Sergej Lavrov Masúd Pezeškján Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem

O tom, že bývalý kouč pražské Sparty Brian Priske nemá ve Feyenoordu Rotterdam na růžích ustláno, už se psalo hned poté, co do nizozemského klubu před startem sezóny přišel. Svoji popularitu si u fanoušků nikterak nevylepšil svými pozápasovými kolečky s hráči, se kterými byl nucen skončit, jakkoli tím byl známý v době, kdy působil na pražské Letné. Na toto působení, kdy s pražskou Spartou dvakrát získal ligový titul a jeden pohárový triumf k tomu, ale v Rotterdamu nenavázal a jeho vrtkavé angažmá ve Feyenoordu tak nyní dopsalo poslední tečku.

včera

včera

včera

včera

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 

včera

Martin Erat, foto: Sean Russell

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti

V úterý přišla z USA zpráva o tom, že měl bývalý český hokejový reprezentant Martin Erat po několika autonehodách ujet, až ho stejně nakonec zatkla policie. Z vazby se měl pak dostat Erat na základě vyplacené třicetitisícové kauce (v dolarech). Uvedl to server wkrn.com s tím, že Erat má čelit několika obviněním kvůli této divoké jízdě v modré Tesle. Nyní se však držitel olympijského bronzu z Turína a stříbra (2006) a bronzu (2012) z MS proti nim ozval. Současný kouč žákovských týmů v Nashvillu odmítá, že by jel začátkem února pod vlivem alkoholu.

včera

včera

včera

včera

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem

Rusko nebude v případných jednáních s Ukrajinou jednat o územní výměně, řekl ve středu na brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho komentář byl reakcí na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl vyměnit část ruské Kurské oblasti, kterou v současnosti ovládají ukrajinské síly, za ukrajinské území anektované Moskvou.

včera

Donald Trump

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb

Bývalý americký prezident Donald Trump opět rozvířil ekonomickou debatu ve Spojených státech, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán zavést nová cla a zároveň vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb. Podle něj by tyto kroky měly jít „ruku v ruce“ a pomoci oživit americkou ekonomiku, uvedl The Guardian.

včera

včera

Donald Trump

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky

Ústava Spojených států teoreticky nabízí možnost, jak by se Donald Trump mohl po vykonání dvou mandátů vrátit k moci, i když ne nutně jako prezident. Nejpravděpodobnější cestou by bylo dosazení loajálního spojence do Bílého domu, který by mu zajistil vliv v zákulisí. Pokud by však chtěl sám kandidovat potřetí, musí prosadit změnu Ústavy – což je proces natolik složitý, že se rovná politické utopii.

včera

včera

včera

včera

Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?

Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy