Íránský prezident Masúd Pezeškián v pátek odcestuje do Moskvy, kde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem podepíše dohodu o komplexním strategickém partnerství.
Dohoda bude mít podle serveru Moscow Times dalekosáhlé důsledky v oblastech obrany, obchodu a energetiky. Vztahy mezi Teheránem a Moskvou už přesahují rámec „pouhé“ hospodářské výměny, neboť se „vyvinuly v komplexní strategické partnerství, které odráží jejich společné zájmy v oblasti regionální stability a potírání západního vlivu,“ informoval nezávislý ruský server.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v úterý ujistil, že „smlouva o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem nebude namířena proti žádné zemi“. O jeho slovech informoval server Al-Arabiya.
Írán v minulosti již uzavřel podobné strategické dohody s dalšími významnými globálními hráči. Jak připomíná server Middle East Eye, v roce 2021 byla podepsána pětadvacetiletá dohoda s Čínou, která zahrnovala široké spektrum odvětví, od energetiky a infrastruktury až po technologie a zemědělství.
Tato dohoda vyvolala vlnu kontroverzí, kdy kritici poukazovali na to, že Teherán se mohl ve snaze o posílení vazeb s Pekingem vzdát příliš mnoha klíčových zájmů a učinit značné ústupky. Íránští úředníci však reagovali s ujištěním, že „dohoda je pouze rámcovým plánem a neobsahuje podrobné závazky“. Tímto výrokem chtěli zmírnit obavy, že by se Írán stal příliš závislým na Číně nebo že by smlouva obsahovala konkrétní podmínky, jež by mohly oslabit jeho suverenitu.
Íránský režim se rozhodl předem zveřejnit některá ustanovení smlouvy, aby zmírnil potenciální nespokojenost mezi svými občany, kteří k prohlubování vztahů s Ruskem přistupují s výraznou dávkou skepticismu. Tato nedůvěra má kořeny hluboko v historii.
Na počátku 19. století totiž Írán přišel ve prospěch Moskvy o významné provincie v kavkazském regionu, včetně Ázerbájdžánu, což představuje jedno z nejbolestivějších období íránských dějin. Tato historická ztráta se nesmazatelně otiskla do národního povědomí a dodnes rezonuje íránskou společností.
Mnozí Íránci vnímají sbližování s Ruskem jako potenciální ohrožení suverenity a připomínku dávných křivd. Režim si je tohoto historického břemene dobře vědom a snaží se čelit obavám obyvatel tím, že zdůrazňuje pragmatický charakter spolupráce a zdůvodňuje ji nezbytností v rámci širší geopolitické strategie Íránu.
Klíčovým prvkem strategického partnerství mezi Íránem a Ruskem je dopravní koridor Sever–Jih, který se stal centrálním bodem jejich spolupráce. Tento koridor, jak zdůrazňuje íránský režim, „usnadní obchod mezi Íránem, Ruskem a několika dalšími regionálními a mezinárodními partnery“.
Jeho význam spočívá nejen v rozšíření obchodních příležitostí, ale také v posílení geopolitického vlivu obou zemí. Trasa propojuje důležité dopravní uzly a má potenciál stát se strategickou alternativou k tradičním obchodním cestám, čímž by mohla podstatně zkrátit dobu přepravy zboží mezi Evropou, Blízkým východem a jižní Asií.
Energetika představuje další klíčový pilíř dohody mezi Íránem a Ruskem. Očekává se, že ruské investice výrazně podpoří rozvoj íránského energetického průmyslu, který hraje zásadní roli v hospodářství země. Rusko, jako jeden z největších světových producentů ropy a zemního plynu, poskytuje Íránu nejen technické know-how, ale také přístup k rozsáhlým zásobám těchto surovin. Jak uvedly íránské úřady, spolupráce zahrnuje průzkum nových nalezišť, realizaci vrtů i modernizaci energetické infrastruktury.
Tento aspekt dohody je prezentován jako příležitost pro Írán zlepšit svou energetickou soběstačnost a zvýšit exportní kapacity, čímž by země mohla čelit ekonomickým sankcím a diverzifikovat své příjmy. Nicméně partnerství s Ruskem v této oblasti přináší i určité obavy. Kritici poukazují na to, že větší zapojení Moskvy může vést k prohloubení íránské závislosti na ruské technologii a investicích, což by mohlo omezit jeho strategickou flexibilitu.
Írán usiluje o maximální využití své strategické polohy na křižovatce mezi Evropou, Střední Asií, Čínou a Indií, což je jedním z klíčových prvků jeho geopolitické strategie. Podle dostupných informací by navíc dohoda mohla Íránu umožnit hlubší integraci do Euroasijské hospodářské unie (EAEU), což by přineslo nové příležitosti pro rozvoj ekonomických a obchodních vztahů s členskými státy této unie.
Vojenská spolupráce tvoří jeden z nejvýznamnějších pilířů partnerství mezi Íránem a Ruskem, jak informoval server Politico. Obě země se již nyní řadí mezi klíčové dodavatele zbraní, pokročilých vojenských technologií a bezpilotních letounů, což jejich strategické vztahy ještě více upevňuje. Tato spolupráce umožňuje Íránu přístup k moderním vojenským systémům, které výrazně posilují jeho obranné kapacity a zvyšují jeho schopnost čelit regionálním i globálním hrozbám.
Na druhé straně Moskva získává prostřednictvím této aliance cenné technologické know-how v oblasti bezpilotních systémů, ve kterých Írán dosáhl pozoruhodného pokroku. Tento vztah není pouze obchodní, ale také politický, neboť posiluje jejich společné úsilí čelit vlivu Západu v regionu i mimo něj.
Partnerství mezi Íránem a Ruskem bude mít výrazný vliv na vojenské operace Moskvy, zejména díky prohlubující se závislosti na íránských levných a vysoce účinných bezpilotních letounech, jako je typ Šahíd-136. Podle serveru Moscow Times by Rusko mohlo výrazně zvýšit „intenzivnější využívání těchto letounů na Ukrajině, případně v dalších oblastech východní Evropy a potenciálně i dále.“
Související
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
Rusko , Írán , Sergej Lavrov , Masúd Pezeškján , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
před 2 hodinami
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
před 3 hodinami
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
před 4 hodinami
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
před 5 hodinami
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
před 7 hodinami
Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer
před 9 hodinami
Rutte ostře odmítnul návrhy na vojenské odtržení Evropy od USA
před 10 hodinami
"Spojenectví jsme upevnili prolitou krví." Kim Čong-un zaslal Putinovi novoroční blahopřání
před 11 hodinami
Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří
před 12 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev
před 14 hodinami
Počasí na Silvestra a Nový rok. Na hory může dorazit sněhová nadílka
včera
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
včera
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
včera
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
včera
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
včera
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
včera
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
Slovenské úřady se poprvé vyjádřily k poškození lodi plující pod slovenskou vlajkou, kterou zasáhli Rusové při útoku na přístav v ukrajinské Oděse. Žádný diplomatický protest zatím do Moskvy nemíří. Bratislava pouze potvrdila, že se na plavidle nikomu nic nestalo.
Zdroj: Lucie Podzimková