Rutte nebo Iohannis? O osudu NATO rozhodují čtyři země včetně Slovenska

Diskuze o výběru nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance, který má v letošním roce nahradit Jense Stoltenberga, nebyla oficiální součástí dvoudenních jednání ministrů zahraničních věcí NATO v Bruselu. Přesto evropská média věnují tomuto tématu velkou pozornost.  

V současné době jsou ve hře pro budoucího šéfa Aliance končící nizozemský premiér Mark Rutte a rumunský prezident Klaus Iohannis, jehož mandát končí koncem letošního roku.

Rutte si již dříve získal podporu silných zemí v NATO, jako jsou USA, Británie, Francie a Německo, avšak chybí mu podpora zemí východního křídla Aliance, jako je Turecko, Maďarsko a Rumunsko. Slovensko se zatím nevyjádřilo ve prospěch žádného z uvedených kandidátů, avšak premiéři obou těchto zemí naznačili, že preferují kandidáta z bloku střední a východní Evropy.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský vyjádřil podporu Ruttemu, stejně jako Litva a Estonsko. Estonská premiérka Kaja Kallasová ve středu vyvrátila spekulace o své kandidatuře a vyjádřila podporu Ruttemu.

Rumunský prezident však ve středu potvrdil, že se nevzdává v boji o post šéfa Aliance, jak informovala tisková agentura Agerpres. Ve čtvrtek se navíc šance Iohannise snížily poté, co Švédsko a Itálie vyjádřily podporu Ruttemu.

Švédský premiér Ulf Kristersson zdůvodnil rozhodnutí své vlády podporou Rutteho jako zkušeného a moudrého vůdce, což podle něj NATO potřebuje v době zvýšené nejistoty a zhoršující se bezpečnostní situace.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani ujistil, že velká většina italské vlády podporuje Rutteho a doufá v dohodu s Tureckem, Rumunskem a Maďarskem, které podporují Iohannise.

Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.

Maďarsko ale může výběr šéfa NATO zvrátit. Bylo by načase, kdyby se generálním tajemníkem Severoatlantické aliance stal nominant členského státu střední nebo východní Evropy, prohlásil podle serveru telex.hu ve středu v Bruselu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. 

Během přestávky v jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO maďarský ministr zahraničních věcí novinářům sdělil, že by nový generální tajemník ze střední nebo východní Evropy byl vhodným kandidátem, vzhledem k tomu, že hlavní bezpečnostní výzva v současnosti vychází z tohoto regionu.

Szijjártó zdůraznil, že Maďarsko vždy podporovalo posílení východního křídla Aliance. "Situace je taková, že v historii NATO se ještě nikdy nestalo, aby generální tajemník pocházel ze země střední nebo východní Evropy, i když většina zemí tohoto regionu je členy NATO již 20 nebo 25 let," poznamenal.

Szijjártó připomněl, že většina členských zemí NATO podporuje zvolení odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho do této funkce, ale Maďarsko mu neposkytne svůj hlas. "V obranné alianci je nezbytná nejvyšší míra důvěry k jejím lídrům," zdůraznil.

Maďarský ministr zahraničních věcí uvedl, že pro Budapešť je nepřijatelné Rutteho vyjádření, že "Maďarsko by mělo padnout na kolena", odkazující na ostrou kritiku maďarské vlády za přijetí zákona o ochraně dětí s homofobními pasážemi.

Podle Szijjárta některé členské státy stále váhají, a kandidatura rumunského prezidenta Klause Iohannise vytvořila novou situaci. "Jsme rádi, že existuje středoevropský kandidát, a opakuji, že je načase vážně diskutovat o otázce, proč NATO nikdy nemělo generálního tajemníka ze střední nebo východní Evropy," uzavřel maďarský ministr zahraničních věcí.

Rutte potřebuje souhlas všech 32 členských zemí Aliance, aby mohl být jmenován generálním tajemníkem NATO. V současnosti by mohl mít podporu 28 členů, včetně zemí jako USA, Británie a Německo.   

Související

Více souvisejících

NATO Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Klaus Iohannis

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

Sjezd ODS v Ostravě

Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem

Současný premiér Petr Fiala v sobotu obhájil post předsedy Občanské demokratické strany, ministr financí Zbyněk Stanjura zůstává prvním místopředsedou. Fiala se ale nachází ve složité situaci. Musí překonat vysokou zeď, která ho odděluje od běžného českého voliče. Ten před jménem totiž nemá zkratku prof. a situace na Ukrajině je pro něj velice abstraktním tématem. Sdílení informací s veřejností je klíčem k úspěchu. Pokud Fiala chce obhájit i premiérský post, potřebuje běžného českého voliče. 

Aktualizováno včera

Sjezd ODS v Ostravě Prohlédněte si galerii

Sjezd ODS: Fiala obhájil post předsedy strany, Stanjura je prvním místopředsedou

Politolog Petr Fiala byl dnes zvolen do čela ODS již pošesté. Devětapadesátiletý premiér získal podporu 80 procent delegátů ostravského kongresu, aniž by měl protikandidáta. Považuje svůj mandát za silný a plánuje s ním příští rok obhájit pozici ODS v čele vládních stran během sněmovních voleb. 

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Čína zvyšuje prodej strojů Rusku. To z nich vyrábí zbraně

Čína zvýšila prodej obráběcích strojů, mikroelektroniky a dalších technologií Rusku, které Moskva následně využívá k výrobě raket, tanků, letadel a dalších zbraní, aby je použila ve válce proti Ukrajině, uvedly Spojené státy ve své hodnotící zprávě.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Tomio Okamura

Okamura zůstavá nadále předsedou opozičního hnutí SPD

Tomio Okamura zůstane nadále předsedou opozičního hnutí SPD poté, co na celostátní konferenci získal 195 hlasů z 216 odevzdaných hlasů. Neměl žádného protikandidáta. Tuto informaci oznámil šéf volební komise Tomáš Doležal na konferenci. Delegáti budou ještě volit zbývající čtyři členy předsednictva, a výsledky budou oznámeny před 17:00.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Útočník ubodal v Sydney pět lidí. Podle policie mohlo jít o terorismus

Po dnešním útoku nožem v obchodním domě v Sydney zahynulo pět lidí. Několik dalších osob, včetně malého dítěte, utrpělo zranění. Útočník jednal sám a je po smrti. Australská policie, která informovala o této události agenturu Reuters, uvedla, že na místě nenalezla žádné důkazy o motivaci útočníka, ale nevyloučila možnost terorismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy