Rutte se jako generální tajemník NATO nebude nudit. Čeká na něj pět zásadních výzev

EuroZprávy.cz o jeho všeobecné podpoře napříč NATO informovaly už ve čtvrtek s tím, že rumunský prezident Klaus Iohannis svou kandidaturu na post generálního tajemníka stáhl.

Server Politico jmenuje hned pět největších výzev, kterým bude Nizozemec čelit: možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, ruské zimní útoky na Ukrajině, dosažení dvouprocentních plateb od členských zemí, stížnosti a problémy na východním křídle, a některé proruské evropské lídry.

Republikánský kandidát na prezidenta Spojených států již dlouhodobě hrozí, že omezí americkou pomoc Ukrajině. Pokud se tak opravdu stane, Rutte bude muset řešit pokles důvěryhodnosti celého NATO – úspěch Aliance ve velkém stojí na přístupu Washingtonu, přesněji na rozhodnutích vycházejících z Oválné pracovny.

Trump nešetří kritikou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Zelenskyj je možná největší obchodních ze všech politiků, kteří kdy žili. Právě před čtyřmi dny odjel s 60 miliardami dolarů, přijede domů a oznámí, že potřebuje dalších 60 miliard dolarů. To nikdy neskončí,“ líčil republikánský kandidát na jedné ze svých kampaňových akcích z minulého týdne.

Začátek zimy pak přinutí Ukrajinu „volat o pomoc“, jak píše Politico. „Kremelský návod k použití není nový. Během první válečné zimy v letech 2022 až 2023 byla ukrajinská energetická síť vážně napadena.“

Další výzvou je donutit spojence, aby odváděli dvě procenta svého hrubého domácího produktu na obranu. Letos je sice počet těchto zemí rekordní, dosahuje na 23, stále ale některé důležité státy zaostávají – nejvíce Italové, Portugalci a Španělé. „Špatné výsledky našich středomořských přátel jsou pro Trumpa dokonalou zbraní,“ varoval vysoce postavený diplomat z jedné z pobaltských zemí, kterému Politico zajistilo anonymitu.

Země sousedící s Ruskem kritizují vedení NATO, že generální tajemník je opět ze západní části evropského kontinentu – nikdy se jím nestal nikdo mimo severní a západní Evropu. Estonská premiérka Kaja Kallasová svou kandidaturu stáhla poté, co zjistila, že ji nepodpoří USA, Francie ani Německo. Rumunský prezident Iohannis naopak získal podporu pouze Maďarska, dle Politica „pouze z taktických důvodů“.

Palčivý problém bude muset Rutte řešit i na proruské scéně, a to přímo mezi evropskými lídry. Francouzský prezident Emmanuel Macron Nizozemcovi patrně dost zkomplikuje práci vyhlášením předčasných voleb, které na přelomu června a července podle všeho vyhraje nacionalistické Národní sjednocení Marine Le Penové. Ta k Rusku cítí všechno možné, jen ne odpor.

Rutte řeší problémy i doma. Nejsilnější stranou je, stejně jako ve Francii, krajně pravicová Strana pro svobodu Geerta Wilderse. „Tleskám mu, stejně jako tleskám panu Trumpovi za to, že jsou vůdci, kteří tam stojí jménem ruského a amerického lidu,“ chválil loni Wilders ruského prezidenta Vladimira Putina v ruské televizi RT.