Poslední překážka padla. Iohannis stáhl kandidaturu na šéfa NATO, Rutte má plnou podporu

Rumunský prezident Klaus Iohannis dnes oznámil, že stahuje svou kandidaturu na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl to agentura Reuters

Členové rumunské Nejvyšší rady pro národní bezpečnost (CSAT) souhlasí s podporou protikandidáta - nizozemského premiéra Marka Rutteho, píše Reuters. Tím byla odstraněna poslední překážka na jeho cestě k vrcholné pozici v NATO, píše agentura DPA.

Iohannis svou kandidaturu oznámil v březnu. Slíbil, že do Severoatlantické aliance přinese "obnovení perspektivy" jako zástupce členské země z východního křídla. Při této příležitosti uvedl, že pro Rumunsko, které se připojilo k NATO v roce 2004, nastal čas, aby převzalo ještě větší odpovědnost v rámci euroatlantického vedení.

Nizozemský zpravodajský portál NOS už v úterý uvedl, že Iohannis se brzy vzdá své kandidatury. Tuto informaci poskytly pro nizozemské veřejnoprávní médium nejmenované zdroje obeznámené se situací. 

Rutte si rychle získal širokou podporu a od počátku byl preferovaným kandidátem Spojených států, nejdůležitějšího partnera v NATO, připomíná NOS.

Rutteho jako nového generálního tajemníka NATO veřejně podpořilo několik zemí, včetně Británie, Francie, Německa a Turecka. V úterý svou podporu vyjádřilo i Slovensko a Maďarsko.

Získání podpory Maďarska nebylo jednoduché. Maďarský premiér Viktor Orbán na začátku června uvedl, že by mohl podpořit Rutteho, pokud se omluví za urážlivá vyjádření o maďarské vládě a pokud Rutte souhlasí, že Maďarsko nebude muset účastnit žádné vojenské mise NATO na Ukrajině proti Rusku.

Nizozemská televize RTL ale dnes uvedla, že Orbán na setkání nepožadoval omluvu od Rutteho za jeho kritické poznámky vůči maďarské vládě, které Orbán v květnu označil za "problematické".

Omluva byla jednou ze dvou podmínek, které Budapešť stanovila pro podporu Rutteho kandidatury na post šéfa NATO po Jensi Stoltenbergovi. Druhou podmínkou byla záruka, že Maďarsko nebude muset poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině.

Stoltenberg tuto záruku poskytl minulý týden, což vedlo Orbána k závěru, že Maďarsko nebude blokovat související rozhodnutí Aliance. Podle Orbána Mark Rutte tuto dohodu podporuje v případě svého zvolení.

I Slovensko podpoří kandidaturu Rutteho. Uvedl to prezident SR Peter Pellegrini v úterý po skončení mimořádného zasedání Evropské rady.

Slovensko chce za tuto podporu pomoc od Nizozemska při zabezpečení své protivzdušné obrany, informuje agentura TASR.  Podle Pellegriniho bylo pochopitelné, že Slovensko by si umělo představit na této pozici reprezentanta střední a východní Evropy. "Po konzultacích s oběma kandidáty i po konzultacích s premiérem Robertem Ficem a slovenskou vládou si Slovenská republika umí představit podporu nizozemského premiéra Marka Rutteho za šéfa Aliance," prohlásil Pellegrini.

Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.

Rutte si již dříve získal podporu silných zemí v NATO, jako jsou USA, Británie, Francie a Německo, avšak chyběla mu podpora zemí východního křídla Aliance, tedy Maďarska, Rumunska a Slovenska. 

Související

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

Více souvisejících

NATO Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Klaus Iohannis

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv

V Pásmu Gazy znovu zuří válka. Izrael podnikl útok na zdevastované území, kde za poslední dva roky zemřely desítky tisíc lidí. Mírové řešení je v nedohlednu, světová veřejnost je rozdělená a odpor vůči izraelské agresi minimální. Zatímco protesty proti izraelským akcím sílí, mezinárodní scéna zůstává paralyzovaná a konflikt pokračuje.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy