Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl shledán vinným ze spiknutí v souvislosti s případem, kdy měl přijmout miliony eur od bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Pařížský soud ho zprostil všech ostatních obvinění, včetně pasivní korupce a nezákonného financování kampaně. Sarkozy, který tvrdí, že případ je politicky motivovaný, byl obviněn z toho, že peníze od Kaddáfího použil na financování své volební kampaně v roce 2007.
Žaloba tvrdila, že za to měl Sarkozy slíbit pomoc Kaddáfímu v boji s jeho pověstí mezi západními zeměmi. Soudkyně Nathalie Gavarino řekla, že Sarkozy dovolil svým blízkým spolupracovníkům kontaktovat libyjské úředníky za účelem získání finanční podpory pro svou kampaň.
Soud však dospěl k závěru, že neexistuje dostatek důkazů pro to, aby byl Sarkozy shledán vinným z nezákonného financování kampaně. Bývalý prezident, kterému je 70 let, byl v čele Francie v letech 2007 až 2012. Očekává se, že rozsudek bude vynesen ještě dnes.
Vyšetřování bylo zahájeno v roce 2013, dva roky poté, co Saif al-Islam, syn tehdejšího libyjského vůdce, poprvé obvinil Sarkozyho z přijetí milionů otcových peněz na financování kampaně.
V následujícím roce libanonský podnikatel Ziad Takieddine, který dlouhou dobu působil jako prostředník mezi Francií a Blízkým východem, uvedl, že má písemný důkaz o tom, že Sarkozyho kampaň byla „bohatě“ financována Tripolisem a že platby v hodnotě 50 milionů eur pokračovaly i poté, co se stal prezidentem.
Sarkozyho manželka, bývalá supermodelka a zpěvačka italského původu Carla Bruni-Sarkozyová, byla v minulém roce obviněna ze zatajování důkazů a ze spiknutí s cílem spáchat podvod, což ale popírá.
Od roku 2012, kdy prohrál boj o znovuzvolení, je Sarkozy terčem několika trestních vyšetřování. V únoru 2024 byl navíc shledán vinným z překročení výdajů na svou kampaň v roce 2012. Následně si najal PR firmu, aby to zakryla. Soud mu udělil roční trest odnětí svobody, z čehož šest měsíců s podmíněným odkladem.
V roce 2021 byl shledán vinným z pokusu o uplácení soudce v roce 2014 a stal se tak prvním bývalým francouzským prezidentem, který dostal nepodmíněný trest. V prosinci ale pařížský odvolací soud rozhodl, že si může trest odpykat v domácím vězení s náramkem místo toho, aby šel do vězení.
Související
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák