Sikorski navrhuje, aby NATO zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu

Sikorského prohlášení přichází po incidentu z minulého týdne, kdy na polské území vletělo několik ruských bezpilotních letounů. Ty, ač nebyly ozbrojené, byly sestřeleny stíhačkami NATO. Ministr zahraničí v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine řekl, že by aliance měla jednat, protože ochrana obyvatel před padajícími úlomky by se zvýšila, kdyby mohla drony sestřelovat ještě nad ukrajinským územím.

Zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou navrhoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již na začátku invaze v roce 2022. Tehdy to ale NATO odmítlo, protože se obávalo, že by přímý střet s ruskými letouny mohl vést k rozšíření války. Sikorského návrh se zdá být omezen na řešení situace s drony, které se přibližují k hranicím NATO.

Ruské drony narušily polský vzdušný prostor celkem devatenáctkrát, přičemž šestnáct jich bylo nalezeno na území Polska. K jejich sestřelení pomohly polské a nizozemské stíhačky za asistence italských, německých a dalších jednotek NATO. Sikorski si myslí, že se nejednalo o náhodu. Dodal, že Rusko poskytlo dvě vysvětlení. Jedno, že se drony na polské území dostaly náhodou, a druhé, že ruské drony nemohou doletět tak daleko.

Pouhé dny po incidentu v Polsku narušil ruský dron vzdušný prostor Rumunska. NATO na to reagovalo a jeho generální tajemník Mark Rutte v pátek oznámil novou iniciativu na posílení obrany východního křídla.

Operace pod názvem „Eastern Sentry“ (Východní hlídka) bude spuštěna v nejbližších dnech. Zúčastní se jí vojenské síly z Dánska, Francie, Velké Británie, Německa a dalších členských zemí. Rutte označil ruské narušení za „nebezpečné a nepřijatelné“ a zdůraznil, že se nejedná o ojedinělý incident. Dodal, že v poslední době se roste frekvence bezohledného ruského jednání na východním křídle.

Americký generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, řekl, že operace bude „flexibilní a agilní“. Součástí iniciativy budou posílené kapacity, integrovaná vzdušná a pozemní obrana a lepší sdílení informací mezi členskými státy NATO. I když je operace zaměřena hlavně na Polsko, má posílit celé východní křídlo NATO, tedy od severu až po Středozemní moře.

Mezi vybavení, které bude nasazeno, patří například dva stíhací letouny F-16 z Dánska a tři letouny Rafale z Francie. I když operace potrvá nějakou dobu, Grynkewich řekl, že první kroky budou provedeny okamžitě.

Polský premiér Donald Tusk v pátek označil vniknutí dronů za „útok“ a řekl, že nešlo o omyl. Tusk to řekl jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump naznačil, že incident mohl být nehoda. Podle Tuskova vyjádření na sociální síti, Polsko ví, že se nejednalo o chybu.

Marcin Przydacz, vedoucí úřadu pro mezinárodní politiku polského prezidenta, řekl místním médiím, že Polsko má informace, které naznačují, že Rusko vyslalo 21 dronů. Ne všechny ale byly nalezeny. Je tak možné, že se některé z nich vracely. Podle polských úředníků bylo zaznamenáno 19 narušení polského vzdušného prostoru, z nichž většina přišla z Běloruska. Trosky se pak nacházely na stovkách čtverečních mil.

Rusko se proti obviněním ostře ohradilo. Jeho velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja řekl, že Polsko „uspěchaně“ obvinilo Rusko bez poskytnutí důkazů. Ruský velvyslanec ve Francii Alexey Meshkov, kterého si k rozhovoru pozval francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, „kategoricky odmítl“ neopodstatněná obvinění.

Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že bez ohledu na to, zda byl incident úmyslný, Rusko narušilo vzdušný prostor aliance. Proto musí NATO jasně ukázat, že je schopno bránit své území. A to je přesně to, co má nově spuštěná operace „Eastern Sentry“ za cíl.