Srbskem po hromadných střelbách zmítají protesty, lidé jsou nespokojeni s vládou i prezidentem

V srbském hlavním městě Bělehradu v pátek protestovaly desítky tisíc lidí. Jde o třetí demonstraci od hromadných střeleb, které tento měsíc otřásly celou zemí. Protestující se vyhraňovali proti násilí, ale i proti vládě a prezidentovi Aleksandrovi Vučićovi. Informoval o tom server CNN.

Žák sedmé třídy vešel minulý týden ve středu kolem 08:00 do budovy školy v centru Bělehradu a začal střílet po svých vrstevnících. Zbraň vytáhl ve třídě a vše trvalo několik minut. Policisté v přilbách a v neprůstřelných vestách okolí školy, která se nachází ve čtvrti Vračar, uzavřeli.

Státní zastupitelství v Bělehradě později oznámilo, že podle srbských zákonů nemůže být podezřelý za svůj čin trestně odpovědný kvůli nízkému věku. Byl proto umístěn na psychiatrii.

Srbská vláda v reakci na útoky zavedla několik opatření, která mají zvýšit bezpečnost. Uvalila například dvouleté moratorium na vydávání některých zbrojních průkazů a úřady vyzvaly občany, aby odevzdali nelegálně držené zbraně. 

Střelby do lidí jsou v Srbsku, které má velmi přísné zákony ohledně držení zbraní, poměrně vzácné, poznamenal Reuters. Západní Balkán je však podle ní po válkách v 90. letech minulého století zaplaven statisíci nelegálně držených zbraní. Srbské úřady vydaly několik amnestií pro jejich majitele, aby tyto zbraně odevzdali nebo registrovali.

Třináctiletý chlapec, který ve středu na základní škole v Bělehradě zabil deset lidí, je podle serveru Blic nejhorším dětským masovým vrahem v dějinách. Při střelbě zemřelo 9 spolužáků a jeden člen ochranky, dalších 6 lidí bylo zraněno.

Server uvádí, že existují pouze tři případy, kdy děti mladší 14 let zabily více než čtyři lidi. Jedním z případů je útok žháře v roce 2019. Tehdy devítiletý hoch v americkém státě Illinois zapálil vlastní dům, v němž zahynulo pět členů jeho rodiny.

Další případ se odehrál v roce 2013, kdy třináctiletý mladík zabil v Sao Paulu čtyři lidi a pak spáchal sebevraždu. Poslední zmapovaný případ se datuje do roku 1998, kdy jedenáctiletý student zastřelil spolu se starším kamarádem ve škole v americkém Arkansasu čtyři studenty a učitelku.  

Související

Více souvisejících

Srbsko Demonstrace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy