Srbský prezident naznačil připravenost ke kompromisu ohledně Kosova

"Pokud je na výběr, zda budeme v izolaci a pod sankcemi, respektive zda budou staženy investice, což mi bylo třikrát osobně řečeno, nebo zda přijmeme vše, co se po nás žádá, a to je (vstup) Kosova do OSN, tak já jsem pro cestu kompromisu," řekl Vučić.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů NATO. Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území. Se samostatností nesouhlasí také například Rusko a Čína, které mají v Radě bezpečnosti právo OSN veta.

Diplomatické úsilí Západu nevedlo v uplynulých letech k normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. V posledních měsících naopak vzrostlo napětí v severním Kosovu, v němž převládají etničtí Srbové.

Francouzsko-německý plán byl oznámen na podzim loňského roku, ale nikdy nebyl oficiálně zveřejněn. Jeho klíčové body jsou však známy již od doby, kdy byl Prištině a Bělehradu předložen. Mimo jiné stanovuje, že Srbsko a Kosovo se sice formálně neuznají, vzájemně však akceptují svou státní existenci ve stávajících hranicích. Srbsko by také přestalo bránit členství Kosova v mezinárodních organizacích.

Například přijetí Kosova do OSN zatím brání ruské právo veta v Radě bezpečnosti OSN. Moskva je tradičním spojencem Bělehradu a na mnoha fórech blokuje vstup Kosova do mezinárodních organizací, Srbsko se z druhé strany jako téměř jediný stát v Evropě i přes naléhání Západu odmítá připojit k protiruským sankcím.

"Nejedná se o to, že bychom se zasazovali o vstup Kosova do OSN, ale v podstatě bychom jeho členství přijali," řekl Vučić s tím, že konečné slovo byl měl srbský parlament či "možná" lidé v referendu.

Ochota Vučiče ke kompromisu s Prištinou by znamenala předěl v jeho kosovské politice, která byla dosud založena na srbském nacionalismu, připomíná DPA. "Geopolitická situace se změnila," zdůvodnil svůj postoj Vučić. Kvůli ruské agresi proti Ukrajině panuje v Evropě "nervozita", při níž se "netoleruje jakékoliv vybočování z řady". Podle Vučiče se německo-francouzský plán stal plánem celé EU a podpořilo jej i pět členských států, které Kosovo dosud neuznaly: Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.

V pátek jednali v Bělehradě s Vučičem zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, americký vyslanec pro západní Balkán Gabriel Escobar a také zástupci Německa, Francie a Itálie. Tématem byla normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Předtím vedla "pětka" rozhovory také s kosovským premiérem Albinem Kurtim.